Miloš Jakeš v osobních vzpomínkách a jako účastník komunistického hnutí, ba třetího odboje? „Byl oddaným a horlivým stoupencem Dubčeka, a to až do konce června 1968. Jakeš v té době odjel na čtrnáct dní do SSSR na dovolenou. Když se vrátil, zavolal svého přítele a pomocníka a řekl mu: ,Já se teď budu měnit. Myslím, že ty se mnou nepůjdeš, a proto nic už nesmíš vyřizovat a budeš sem chodit jen tak.
Je nutno uznat, že ideje komunismu, jak je představili v devatenáctém století Marx a Engels dodnes neuchvátily celou zeměkouli a nezískaly ani většinu světové populace. Ale daly o sobě zřetelně a výrazně vědět. V relativně velké části světa, od Kuby až po Čínu se ideje komunismu proměnily v reálnou politickou sílu a v různých podobách ovlivnily společenská zřízení celých světadílů. Téměř ve všech zemích komunistické a socialistické ideje zanechaly nemalé stopy.
Mezi výrazné osobnosti 60 let bezesporu patřil teoretik, výtvarný kritik Jiří Padrta. /1929 – 1978/ Jeho předností byla orientace v aktuálním výtvarném životě 50. a 60. let, jak domácí tak i zahraniční provenience. Vystudoval pedagogickou fakultu výtvarnou výchovu a francouzštinu. Pracoval jako redaktor časopisu Výtvarná práce, který především v 60. letech patřil k periodiku, které odráželo konkrétní výtvarnou a nejen uměleckou situaci, doma i v zahraničí. Pro konec 50. let byl typický nástup abstraktní tvorby, který tento časopis odrážel.
František Cubr architekt zabývající se především výstavnictvím . /1911 – 1976 /. Po roce 1945 spoluzakládal Stavoprojekt. Připravil prezentaci Československa na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu a v roce 1967 v Montrealu. Působil také jako profesor architektury ČVUT. K významným prezentacím patří například rekonstrukce Jiřského kláštera na Pražském hradě. Stal se zakladatelem moderně pojatého výstavnictví. Jeho myšlenky a vlastní tvorba přesáhly rámec doby. Kladl důraz na emotivní zážitek v rámci architektury a především výstavnictví.
Je vždy problémem na pár stránkách vyjádřit mnohé z tak obsahově komplexní a víceúrovňové historie komunistického hnutí v průběhu jednoho století. Již proto je nutné akceptovat subjektivní výběr autora někdy rozbíhajících se, někdy jen koloraturních obrazů a načatých myšlenek a s nimi spojené riziko vylučující jedinou pravdu a interpretaci událostí, současně však vybízející k samostudiu dalších materiálů a reflexi ve spojení s osobní zkušeností čtenáře. Prolog Žádný historik není prorokem, přesto svým výkladem minulosti nechtěně indikuje budoucnost.
V následujícím textu se pokusím popsat prosincové události roku 1920 v politickém okrese Brandýs nad Labem s důrazem na činnost místní Československé sociálně demokratické strany dělnické (ČSDSD) a jejich nejvýznamnějších osobností. Nejedná se o první příspěvek na dané téma. Již v minulosti se mu věnoval regionální historik Vladimír Loyda, jehož text přinesl mnoho zajímavých poznatků, ale autor bohužel využil jen omezené množství pramenů a text byl ovlivněn dobou svého vzniku a v některých hodnoceních sklouzával ke schematičnosti.
Institut české levice Vás zve na online seminář na téma “Kauza Vrbětice: Česká republika mezi Ruskem a USA”. Úterý 4. 5. 2021 od 17:30, ZOOM Téma: Jak kauzu chápat v českých a globálních souvislostech, jak se promítla do bilaterálních vztahů mezi Českem a Ruskem a jakou roli v kauze hrají české a zahraniční zpravodajské služby? Nejen na to se pokusí odpovědět přednášející a následná diskuse. Přednášející: Jan Klán, sociolog a analytik; Veronika Sušová-Salminen, expertka na Rusko; Marek Hrubec, expert na globální studia.
Stejně jako v minulých letech, tak i letos vzpomeneme událostí, které se odehrály před 76 roky, z jara roku 1945. Událostí, které následovaly po sobě – pražské povstání, konec druhé světové války a osvobození naší vlasti spojeneckými silami, při kterém hlavní roli sehrála Rudá armáda. Každoročně se konají vzpomínkové akce, kladení věnců a kytic k památníkům a hrobům padlých. V současné době, kdy se stupňuje napětí ve světě, je nanejvýš žádoucí připomínat statečnost a obětavost našich předků, ale klást si i otázku, zda bychom byli jako oni a zachovali se úplně stejně.
Otázky kultury obecně, a umění zvlášť, jsou vždy součástí společenského dění, ideové, až politické orientace. Je tu však jeden problém a tím je, míra reflektování těchto otázek ve společnosti. Jak je společnost vnímá. Jedná se jen o jakousi pasivní polohu, nebo má kultura a umění své aktivní místo v konkrétním společenském dění? Položíme-li si otázku jakou úlohu, tedy myšleno, samozřejmě tu aktivní, sehrála kultura a umění v rámci levicového nasměrování a tedy svým způsobem i v orientaci KSČ, ve dvacátých a třicátých letech 20.
Přinášíme Sebrané spisy V. I. Lenina v pdf formátu. 55 svazků bylo vydáno v Nakladatelství Svoboda, Praha v letech 1979 - 1990. Komprimovaný soubor je k dispozici zde. Jednotlivé díly v PDF pak je možné stáhnout zde: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55.
