marx

Ke zkoumání sociálně ekonomických rozporů procesu kapitalistického zaměstnávání

Při zkoumání hodnotové struktury zaměstnávání konkrétní živé všeobecně produktivní práce kognitariárního proletariátu v systému kapitalistických výrobních vztahů, jehož plodem je kognitariární zisk, čili logiky fungování kognitariárního kapitálu, předpokládáme, že a)podnikání klasického i kognitariárního kapitálu vychází ze stejného objemu investovaného konstantního kapitálu čili hodnotového vyjádření zvěcnělé mrtvé práce, jež se účastní procesu výroby nadhodnoty; b)klasický i kognitariární kapitál zaměstnávají stejný fyzický počet dělníků, ovšem hodnota a cena pracovní síly kognitariárních proletářů, která je pouze konvenčně symbolická, je n-krát vyšší než mzda proletářů tradičních; c)normálně funguje tržní hospodářský mechanismus s rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou a stabilními rovnovážnými cenami, které umožní, aby se všechno zboží, jež klasický i kognitariární kapitál vyrobí, na trhu prodalo a vyprodukovaná nadhodnota se tak přeměnila v zisk; d)všechny číselné hodnoty, jež vyjadřují velikost investovaných výrobních nákladů konstantního a variabilního kapitálu i masy vyrobeného zisku, jsou přirozená neboli celá a kladná čísla větší než jedna, a stejně tak všechny číselné indexy, jež budeme dále používat, jsou přirozená čísla větší než jedna.

Pokračovat ve čtení

Produktivní sociálně ekonomická síla lidské vlastnické součinnosti

Zveřejňujeme analyticko-syntetické teoretické pojednání Produktivní sociálně ekonomická síla lidské vlastnické součinnosti. Rozsáhlá kniha je členěna do několika kapitol. Kapitola I. Úvod: spinozovské pojetí hmoty jakožto substance – lidská smyslově předmětná praxe (subjektivita bytostných, materiálně předmětných sil člověka) coby nejvyšší vývojová forma samopohybu a samovývoje hmoty. Str. 1 – 13 Kapitola II. Logika zákonitostí výroby zboží pracujícími soukromými vlastníky a zbožními malovýrobci i výroby lidské aktivní činné schopnosti produkovat zboží. Str. 13 – 96.

Pokračovat ve čtení

Marxistické pojetí světa v pojmech

Pochopit jakoukoli vědu, znamená porozumět pojmům, kterými je formulována, a také vztahům mezi těmito pojmy. Bez toho je jakékoli učení zbytečné, dokonce matoucí. V přírodních vědách se s pojmy nešvindluje, ve společenských vědách ano. Stačí vysvětlit je trochu jinak, a z původního smyslu je nesmysl. Tak se bojuje proti marxismu; zkreslují se pojmy, a z marxismu se dělá pavěda. Dnešní generace už zná většinou jen pojmy pokroucené dřívějším zjednodušeným výkladem, a hlavně falšované novější záměrnou dezinterpretací, šířenou školami i propagandou.

Pokračovat ve čtení