dne 18. 11. 2024
Jednou z nejfrekventovanějších politických otázek současnosti je problematika aktuálního stavu a perspektiv evropské integrace. V užším slova smyslu v kontextu výsledek voleb leb do Evropského parlamentu, v širším slova smyslu z pohledu jejího dalšího rozvoje, rozšiřování a posilování. Jednou z priorit je nepochybně stav a navrhované úpravy základních dokumentů Evropské unie a jejich přehodnocení. V obou případech stojí evropská integrace na jedné z jejích největších křižovatek vůbec.
Jednou z nejvýznamnějších otázek je a fakticky uzlovým bodem hledání je fenomén „demokracie“ a jejího pojetí, chápání, rozvoje a uplatňování. Vycházejícího z přesvědčení zejména tzv. evropských elit, že demokracie a občanské svobody jsou něčím samozřejmým a uplatněným primárně v Evropě, která je historicky povolána k upevňování a šíření demokracie v širším, globálním měřítku, přirozeně v euroamerickém vidění světa. Tato snaha má své racionální jádro v tom, že demokracie není trvalý stav, mechanismus, s nímž dokážeme řešit všechny problémy. Demokracie je dynamickým stavem společnosti, cílem i prostředkem, otevřeným procesem. Z tohoto pohledu je Evropská unie zářným příkladem nepochopení podstaty demokracie a především toho, že jde o primárně třídní imperativ.
Pokračovat ve čtení
