Konaná dne 3. října 2019 v prostorách Přednáškového sálu Národního archivu v Praze, kterou s Národním archívem spolupořádal Historický ústav Akademie věd České republiky za podpory Strategie AV 21 Akademie věd České republiky.

Mezinárodní konference ke Kominterně měla za cíl vyvrátit určité stereotypy a nepravdivá tvrzení, která jsou překládána směrem ke Kominterně. Konference byla rozčleněna do 6 bloků – Vznik Kominterny a sovětská zahraniční politika, Kominterna v Evropě. Případové studie, Kominterna v anglosaském světě, Kominterna a KSČ, Národnostní politika na příkladu Podkarpatské Rusi a Rudé družstevnictví, rozpuštění Kominterny a její reinkarnace. Přínosem konference byla zevrubná historická analýza bez ideologického zabarvení. Pro dějiny levicového hnutí je podstatné, že se přednášející snažili nevkládat do svých vystoupení své subjektivní pocity. Nejhodnotnější byl blok Rudé družstevnictví, kde Jan Slavíček představil družstvo Včela, což bylo největší družstvo v dobách první republiky a v roce 1938 mělo 74 000 členů, asi 480 obchodů. Od roku 1920 byla Včela kontrolována KSČ. Družstevnictví bylo za první republiky velice důležitou institucí a to jak z oblasti ekonomiky, tak sociálních vztahů ve společnosti.

Přínosný byl také blok, který se věnoval vztahu Kominterny a KSČ. V tomto bloku bylo představeno, jak velký vliv měla Kominterna v době založení KSČ (1921) a posléze v době její „bolševizace“ v roce 1929. Zde byla představena případová studie ohledně vyloučení Josefa Guttmanna z KSČ v roce 1933, kdy byl označen za trockistu. Jednalo se o období, kdy byla KSČ v zajetí sociálfašismu, protože se kolem našich hranic nacházelo nacistické Německo a vzrůstající vliv fašismu a nacismu.

V roce 1943 byla Kominterna rozpuštěna a po skončení druhé světové války byla nahrazena Kominformou, což bylo Informbyro Komunistických a dělnických stran a byla založena v roce 1947. Svoji činností navazovala na Kominternu. Nicméně i Kominforma byla zrušena a to v roce 1956. Závěr: pro levicové myšlení byla konference velice podnětná, protože ukázala na to, že ve své době byla Kominterna zajímavým projektem, když byla KSČ velice populární a masová strana. Nicméně i do Kominterny, stejně i komunistických stran vstupoval fenomén politických procesů, což poté vedlo k snížení vážnosti jak družstevnictví, stejně i odborů.

Jako zástupce Institutu české levice, z. ú., jsem se zúčastnil konference, kterou pořádala nadace Rosy Luxemburg Stiftung ve spolupráci s pražskou Školou alternativ a Ekumenickou akademií. Konference byla velice podnětná a její výstupy mohou sloužit pro implementaci nepodmíněného základních příjmu do programů levicových stran.

Konference byla rozdělena do 4 bloků, kdy první dva se týkaly teoretického uchopení konceptu základního příjmu a zbylé se věnovaly praktické implementaci. Nejzajímavější byly příspěvky zahraničních hostů z Německa a Finska. Zatímco Německo reálně uvažuje o zavedení základního příjmu a vytváří k tomu určité instrumenty. Dokonce má upraveno i možnost zestátnění výrobních prostředků, respektive zespolečenštění. Sociální vědec Ronald Blashke hovořil o politickém konceptu základního příjmu a své argumenty opíral hlavně o emancipaci. Naproti tomu ve Finsku již s experimentem začali a jsou k dispozici již první výsledky za rok 2017.

Pokud jde o teoretickou část, kde vystoupili zástupci z České republiky, tak nejpodnětnější bylo varování, že jak nám bude postupně digitalizace a robotizace ubírat pracovní místa, tak bude nutné určitým způsobem zavést základní příjem, protože mnoho lidí nebude mít práci. Rovněž se hovořilo o celkových nákladech zavedení nepodmíněného příjmu. Jeho zavedení však nezahrnují jen pozitiva, ale také negativum v podobě, že lidem vznikne značné množství volného času, který musí nějakou činností naplnit. Na modelových příkladech bylo ukázáno, jak se teorie lišila od praxe. Bohužel stále není uskutečněno mnoho projektů, které by zaváděly nepodmíněný základní příjem. Pilotní projekt byl spuštěn ve Finsku a jeho výsledky představil Jukka Pietilainen, ředitel Left Forum z Finska. V jejich případě byla výše nepodmíněného základního příjmu postavena na částce 800 euro, takže poměrně vysoko ve srovnání s příjmy v ČR. Výsledky za rok 2017 napovídaly, že nepodmíněný základní příjem pomohl lidi motivovat k větší snaze hledat si práci, ale hlavně získali více času na to si najít adekvátní zaměstnání. V této souvislosti je nutné poznamenat, že koncept nepodmíněného základního příjmu mají ve svých programech jak levicové, tak pravicové strany. Zatímco pravice na koncept nahlíží skrze sociální dávky. Tedy, že by základní příjem nahradil model státní a sociální podpory. Naproti tomu levice vnímá koncept základního příjmu jako možnost snížit nerovnost a ještě více zahrnout emancipaci, nárůst volného času. Jak nám naroste volný čas, tak se budeme moci více politicky angažovat a tím vytvářet novou budoucnost.