Blog

Jak dál levice? Hlavně KSČM?

Levicoví sociologové spolupracující prostřednictvím Klubu společenských věd, sociologické sekce s KSČM dlouhodobě opakují svá upozornění – stížnosti, že výsledky jejich sociologických výzkumů za poslední přibližně 3 desítky let, jakož i výsledky jiných, jimi vyhodnocovaných průzkumů prováděných různými agenturami, jsou zajímavé, často burcující, ale nenacházejí dostatečnou praktickou odezvu ve straně, především není podle jejich názoru adekvátní reakce vedení strany a jejích odborných orgánů. Máme přes sebou nový průzkum, zaměřený na širší levici v České republice.

Pokračovat ve čtení

Tři pomníky obětem války

Řada autorů, etablujících se těsně před válkou, za časů okupace, či v letech následujících po osvobození, se až na vyjímky spokojila s vyobrazenímzaužívaných schémat. Řada kreativních návrhů zůstala jen ve skizzách, realizace byly spíš znakem kompromisu. I přes počet realizací a talent tvůrců se cesta monumentálního umění probíjela složitě, především omezena ve svých počátcích až násilným roubováním cizích vzorů, schemat, která byla našim tradicím i soudobému vývoji cizí. Tento text nemá ambice porovnávat každé ze vzniknutých děl, opomíjí i ty nejvýznamnější, jako jsou pomník Partyzána a Vítězství nad fašismem od Vincence Makovského ve Zlíně a v Brně (spolu s reliéfem „Blíží se konec mého utrpení" téhož autora) či Soutěžní návrh na pomník popravených studentů od Karla Lidického.

Pokračovat ve čtení

Olomoucké sochařské tání

Období 50. let je v sochařství spjato především se socialistickým realismem, s komorní tvorbou i realizacemi v tomto duchu, v omezení možností sochařské formy i zvolených motivů, možností experimentovat a nacházet osobitou autorskou formu. Na příkladu tří rozdílných olomouckých sochařů bych chtěl ukázat, že se i v této dnes tabuizované době odehrávalo nejen tzv.tání, ale že talent umělců si dokázal najít prostředky ke svému vyjadřování. Tato cesta sice nebyla snadná – tak jako v kterékoliv době -, avšak byla možná.

Pokračovat ve čtení

Makovský a Augustinčič – dva mistři, dva přístupy

V současné diskuzi k poválečnému oficiálnímu sochařství v tzv. Východním bloku (společně s Jugoslávií) se většinou dochází k výčtu dekorativních realizací ve veřejných prostorech, vedoucí v hledání retro detailů a leckdy i banalit až k obsesi. Nebo k vyjmenování bizarních monumentů i se stejně bizarními okolnostmi jejich vzniku, poutavými příběhy. Ale míjí se srovnání mistrů, kteří něco znamenali už v předválečném sochařském vývoji a svůj talent uplatnili v nové společenské situaci po válce.

Pokračovat ve čtení

Makovský a monumentální realizace spjaté s válkou

Výročí 75 let od osvobození Československa, od zásadního historického milníku vítězství nad fašismem a zároveň 120. výročí narození národního umělce sochaře Vincence Makovského je určitou pobídkou k připomenutí děl tohoto umělce, kterými si kladl za cíl připomenout památku těch, kteří se osvobození nedožili, kteří položili své životy v boji za svobodu až už na bojišti, či v nacistických žalářích. Ačkoli od svého nástupu na uměleckou scénu v průběhu 20. let sochař prokázal nevšední šíři talentu a schopnost zvloádat portrétní úkoly, avantgardní plastiku, reprezentativní pomníkovou sochu i design, dění po osvobození Makovského směřuje výhradně k monumentálním realizacím, které natrvalo vstoupily do dějin našeho novodobého sochařství a staly se nedílnou součástí našich měst a pamětních míst.

Pokračovat ve čtení

Tři pomníky Sylvy Lacinové

Jednou z nejvýraznějších realizací sochařky Sylvy Lacinové a zároveň jedním z nejlepších pomníků osvobození vůbec – a to nejen v kontextu republiky – je modernisticky pojatý monument ve Frýdku – Místku, vztyčený zde po celostátní soutěži ke 20. výročí konce druhé světové války a vítězství nad fašismem. Koncepce pomníku není tradiční, nevychází z předem zaužívaných schémat, je svěží, novátorská, přesto především citlivá ke zvolenému účelu. Ze skály, stylizované do hrubě otesaných kamenných pylonů, monolitů, vylétá hejno ptáků – zlatem pokrytý bronz – stylizovaných symbolů svobody, svobodného rozletu po krutých letech okupace.

Pokračovat ve čtení

Pandemie coronaviru ve faktech a ve vybraných souvislostech České republiky

Aktualizovaný dokument v naší sekci ke stažení na aktuální téma COVID-19 ve faktech a souvislostech relevantních pro Českou republiku od poslance KSČM na Plzeňský kraj - PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiřího Valenty, DBA. Celý text práce naleznete zde.

Pokračovat ve čtení

Názory převážně levicových občanů ČR na aktuální politickou situaci a stav levicového hnutí

Názory převážně levicových občanů ČR na aktuální politickou situaci a stav levicového hnutí Autorský kolektiv : Mgr. Jiří Boháček, Dr. Mgr. Jan Klán, RSDr. Ján Mišovič, CSc. Ing. Lubomír Vacek, CSc. Institut české levice Praha, SPED ve spolupráci s Transform!europe Listopad 2020 V roce 2020 se realizuje dlouhodobý projekt zaměřený na analýzu politického chování příznivců radikální levice. Tento projekt garantuje Společnost pro evropský dialog (SPED) a při jeho realizaci spolupracuje s Institutem české levice.

Pokračovat ve čtení

Kam utekli voliči levice? Rozhovor Haló novin se sociologem Janem Klánem*

Kam utekli voliči levice? Rozhovor Haló novin se sociologem Janem Klánem Studie reaguje na změnu celé společnosti, kdy neexistuje jednolitý proletariát, jako býval v raných fázích industrializace. Mladí lidé si často neuvědomují, že jejich honba za zážitky a užívání, bez starosti, rebelství, je určována dluhem a půjčkami. Tradiční volič, jak tomu kdysi bývalo (dělník), dnes někdy volí dokonce pravici (ODS), čemuž by se klasikové socialismu podivili. Základní příjem je předstupeň komunismu, neboť základním příjmem mají být naplněny pouze základní a nikoli všechny potřeby lidí.

Pokračovat ve čtení

100 let Prosincové generální stávky na Kladensku aneb když bylo Kladno „rudý Kronštadt“

Nová publikace v naší sekci Ke stažení. Eva Vlčková, Ladislav Nyš, Jiří Kopsa 100 let Prosincové generální stávky na Kladensku aneb když bylo Kladno „rudý Kronštadt“ Léta 1918-1920 – roky dramatického zápasu o charakter nové republiky, patří právem k nejslavnějším epochám bojů kladenských pracujících i celé novodobé historie našeho kraje. V těchto letech stál skutečně kladenský proletariát, díky své ideové vyspělosti, organizační semknutosti a disciplinovanosti, v čele celého českého dělnického hnutí.

Pokračovat ve čtení