Autor: Mgr. Jan Klán | 26. 9. 2019
Jako zástupce Institutu české levice, z. ú., jsem se zúčastnil konference, kterou pořádala nadace Rosy Luxemburg Stiftung ve spolupráci s pražskou Školou alternativ a Ekumenickou akademií. Konference byla velice podnětná a její výstupy mohou sloužit pro implementaci nepodmíněného základních příjmu do programů levicových stran.
Konference byla rozdělena do 4 bloků, kdy první dva se týkaly teoretického uchopení konceptu základního příjmu a zbylé se věnovaly praktické implementaci. Nejzajímavější byly příspěvky zahraničních hostů z Německa a Finska. Zatímco Německo reálně uvažuje o zavedení základního příjmu a vytváří k tomu určité instrumenty. Dokonce má upraveno i možnost zestátnění výrobních prostředků, respektive zespolečenštění. Sociální vědec Ronald Blashke hovořil o politickém konceptu základního příjmu a své argumenty opíral hlavně o emancipaci. Naproti tomu ve Finsku již s experimentem začali a jsou k dispozici již první výsledky za rok 2017.
Pokud jde o teoretickou část, kde vystoupili zástupci z České republiky, tak nejpodnětnější bylo varování, že jak nám bude postupně digitalizace a robotizace ubírat pracovní místa, tak bude nutné určitým způsobem zavést základní příjem, protože mnoho lidí nebude mít práci. Rovněž se hovořilo o celkových nákladech zavedení nepodmíněného příjmu. Jeho zavedení však nezahrnují jen pozitiva, ale také negativum v podobě, že lidem vznikne značné množství volného času, který musí nějakou činností naplnit. Na modelových příkladech bylo ukázáno, jak se teorie lišila od praxe. Bohužel stále není uskutečněno mnoho projektů, které by zaváděly nepodmíněný základní příjem. Pilotní projekt byl spuštěn ve Finsku a jeho výsledky představil Jukka Pietilainen, ředitel Left Forum z Finska. V jejich případě byla výše nepodmíněného základního příjmu postavena na částce 800 euro, takže poměrně vysoko ve srovnání s příjmy v ČR. Výsledky za rok 2017 napovídaly, že nepodmíněný základní příjem pomohl lidi motivovat k větší snaze hledat si práci, ale hlavně získali více času na to si najít adekvátní zaměstnání. V této souvislosti je nutné poznamenat, že koncept nepodmíněného základního příjmu mají ve svých programech jak levicové, tak pravicové strany. Zatímco pravice na koncept nahlíží skrze sociální dávky. Tedy, že by základní příjem nahradil model státní a sociální podpory. Naproti tomu levice vnímá koncept základního příjmu jako možnost snížit nerovnost a ještě více zahrnout emancipaci, nárůst volného času. Jak nám naroste volný čas, tak se budeme moci více politicky angažovat a tím vytvářet novou budoucnost.
