Autor: Mgr. Ing. Tereza Čechová Humpolcová, Ph. D. | 3. 10. 2019
Konaná dne 3. října 2019 v prostorách Přednáškového sálu Národního archivu v Praze, kterou s Národním archívem spolupořádal Historický ústav Akademie věd České republiky za podpory Strategie AV 21 Akademie věd České republiky.
Mezinárodní konference ke Kominterně měla za cíl vyvrátit určité stereotypy a nepravdivá tvrzení, která jsou překládána směrem ke Kominterně. Konference byla rozčleněna do 6 bloků – Vznik Kominterny a sovětská zahraniční politika, Kominterna v Evropě. Případové studie, Kominterna v anglosaském světě, Kominterna a KSČ, Národnostní politika na příkladu Podkarpatské Rusi a Rudé družstevnictví, rozpuštění Kominterny a její reinkarnace. Přínosem konference byla zevrubná historická analýza bez ideologického zabarvení. Pro dějiny levicového hnutí je podstatné, že se přednášející snažili nevkládat do svých vystoupení své subjektivní pocity. Nejhodnotnější byl blok Rudé družstevnictví, kde Jan Slavíček představil družstvo Včela, což bylo největší družstvo v dobách první republiky a v roce 1938 mělo 74 000 členů, asi 480 obchodů. Od roku 1920 byla Včela kontrolována KSČ. Družstevnictví bylo za první republiky velice důležitou institucí a to jak z oblasti ekonomiky, tak sociálních vztahů ve společnosti.
Přínosný byl také blok, který se věnoval vztahu Kominterny a KSČ. V tomto bloku bylo představeno, jak velký vliv měla Kominterna v době založení KSČ (1921) a posléze v době její „bolševizace“ v roce 1929. Zde byla představena případová studie ohledně vyloučení Josefa Guttmanna z KSČ v roce 1933, kdy byl označen za trockistu. Jednalo se o období, kdy byla KSČ v zajetí sociálfašismu, protože se kolem našich hranic nacházelo nacistické Německo a vzrůstající vliv fašismu a nacismu.
V roce 1943 byla Kominterna rozpuštěna a po skončení druhé světové války byla nahrazena Kominformou, což bylo Informbyro Komunistických a dělnických stran a byla založena v roce 1947. Svoji činností navazovala na Kominternu. Nicméně i Kominforma byla zrušena a to v roce 1956. Závěr: pro levicové myšlení byla konference velice podnětná, protože ukázala na to, že ve své době byla Kominterna zajímavým projektem, když byla KSČ velice populární a masová strana. Nicméně i do Kominterny, stejně i komunistických stran vstupoval fenomén politických procesů, což poté vedlo k snížení vážnosti jak družstevnictví, stejně i odborů.
