Autor: Mgr. Jan Klán | 2. 4. 2020
Za původní ohnisko nákazy novým typem koronaviru (přesným názvem SARS-CoV-2), který způsobuje onemocnění zvané COVID – 19 je považována Čína a její město Wu – chan, kde probíhá velkoobchodní trh nejen s mořskými plody. Vědci již mnohokrát poukazovali na to, že bezbřehý prodej různých mořských živočichů ale nejen jich, může vést ke vzniku nových virů, které mohou způsobit pandemii mezi lidskou populací. Dodnes není přesně jasné, kde se nový koronavirus vlastně vzal. Panuje všeobecný názor, že jeho původ je u netopýrů. Jedná se totiž o velice podobný typ viru, který v minulosti způsobil nemoc SARS nebo MERS, jen s tím rozdílem, že zmutoval a začal se rychle šířit i mimo území pevninské Číny. Samozřejmě, že existují i konspirační teorie, které tvrdí, že nový koronavirus byl uměle vytvořen a poté do různých zemí exportován záměrně.
Úplně první pacienti s onemocněním COVID – 19 se objevili v Číně na konci roku 2019, kde se začaly objevovat podivné zápaly plic bez dalších příznaků. První oběť nového typu koronaviru je datována do 9. ledna 2020, kdy zemřel v Číně první pacient. Od té doby zde epidemie eskalovala a svého vrcholu dosáhla na přelomu ledna a února 2020. V této době byly rovněž evidovány nové případy nákazy koronavirem i v různých zemích na světě. Od té doby strmě roste počet lidí nakažených na celém světě v průměru každý den o více než 50 tisíc případů. 30. ledna 2020 proto WHO (Světová zdravotnická organizace) vyhlásila stav globální nouze a 11. března WHO prohlásila šíření nového typu koronaviru za pandemii.
Virus jako takový se dle čínských vládních dokumentů poprvé objevil 17. listopadu 2019 ve městě Wu-chan v provincii Chu-pej. O jeho výskytu byla WHO poprvé oficiálně informována na konci roku 2019. Od té chvíle se začal koronavirus šířit nejen po pevninské Číně, ale i do dalších oblastí světa. Toto značné šíření zapříčinilo rychlé cestování zejména leteckou dopravou. Postupně se virus přenesl mezinárodními cestovateli do více než 151 zemí celého světa, které se nyní potýkají s dramatickým nárůstem nemocných, a mnohde jejich zdravotní systém kolabuje pod náporem nově nakažených, tak jako je tomu například v Itálii nebo Španělsku. V Číně se ale nárůst počtu nemocných zpomalil po zavedení drastických opatření, které spočívaly v úplném odříznutí měst a zamezení pohybu osob. Denně zde přibývají desítky případů, ale jedná se hlavně o pacienty, kteří se vracejí ze zahraničí.
Jak bylo poznamenáno výše, tak nejvíce zasaženými zeměmi v Evropě jsou Itálie (zde pandemie začala posledního ledna 2020, kdy byli dva čínští turisté pozitivně testováni. První ohnisko nákazy se objevilo v Lombardii, která je bohatá na památky a také turistický ruch) a Španělsko, kde raketově roste kromě nakažených i počet úmrtí. Obě země v počtu nakažených i zemřelých překonaly počet obětí v Číně. Tento stav je způsoben špatným zdravotnictvím a jinými sociálními vazbami mezi lidmi, než je to v jiných zemích Evropy. Důležitou roli v této věci hraje i správa dané země, kdy obě dvě země byly silně nestabilní politicky. Ať v současnosti nebo historicky. K tomu všemu se musí připočíst i samotné podcenění nového typu koronaviru, který se začal šířit z různých lyžařských středisek. Mnozí lidé v Evropě si nákazu přivezli z dovolených nejen v Itálii, ale třeba také v Rakousku, kde provozovatelé vleků a středisek často zatajovali míru onemocnění a nákazy v honbě za co největším ziskem. Důsledky tohoto chování vidíme v současné době, kdy se nový koronavirus rozšířil do všech oblastí Evropy. Na území kontinentální Evropy můžeme rozdělit země do určitých typologií, které odrážejí jejich boj s novou nákazou. Jsou zde země, které nemoci dávají relativně volný průběh (Německo, Velká Británie atd.) a nesnaží se ve velkém zastavit život a omezit pohyb osob. Poté jsou zde země, které sáhly k enormním zásahům, podobně jako to bylo provedeno v Číně. Sem můžeme zařadit Českou republiku, Slovensko a v poslední době Itálii, která je v celostátní karanténě. Ukazuje se, že karanténní opatření jsou důležitá pro snížení rychlosti šíření koronaviru, aby nápor nemocných zdravotní systém dokázal zvládnout. Existuje samozřejmě i názor, že je výhodnější nechat celou společnost promořit, aby se vypěstovala kolektivní imunita. K tomuto kroku chtěla přistoupit Velká Británie, ale ta nakonec pod tlakem vysokého počtu zemřelých začala tuto strategii měnit. Podobné je to v Německu, kdy se jednotlivé spolkové vlády nedokázaly domluvit na jednotném postupu.
Do celého procesu začala pozdě vstupovat Evropská komise (EK), kdy její šéfka prohlásila, že je nesmysl zavírat hranice mezi státy a zejména omezovat Schengenský prostor volného pohybu osob, zboží, kapitálu. Jak ale epidemie COVID – 19 začala sílit, tak EK přehodnotila tuto věc a přiznala, že rychlost šíření nákazy podcenila a že je nutné zavést rychlá opatření a to včetně zamezení volného pohybu osob přes hranice jednotlivých zemí. V současné době se celé evropské společenství snaží o určitou koordinaci jednotlivých kroků mezi členskými státy, ale s nevalným úspěchem. Jednotlivé členské státy EU si tak ve velké většině upravují svá vnitřní pravidla karantény.
Samotnou kapitolu v šíření nového typu koronaviru hrají Spojené státy americké, které v počtu nakažených překonaly jak Čínu, tak i nejvíce zasažené země Evropy. Epidemie na jejich území začala nabírat na síle v březnu 2020 a to poté, co bylo na jejich území prokázáno první onemocnění COVID – 19 v polovině ledna 2020. Nejvíce postižena jsou v USA velkoměsta, kde se koncentruje nejvíce lidí. Mezi města s největším počtem nakažených patří New York. Ve městě kolabuje zdravotní systém, který je v USA převážně postaven na privátním konceptu a město je proto uvedeno do úplného klidu. I přes toto opatření se nákaza doslova prohání po celých Spojených státech amerických, kdy zasáhla i jiná velkoměsta jako Los Angeles nebo New Orleans. Vzhledem k tomu, že jsou očekávány velké ekonomické problémy, tak se v USA připravují značné finanční injekce do ekonomiky, aby nenastala obdobná krize jako v roce 2008.
V současné době (1. 4. 2020) je jasné, že šíření nového typu koronaviru po světě se změnilo v globální pandemii, která bude mít dopady jak do fungování společnosti, stejně i ekonomiky. Ukáže na slabiny dnešního světa, který je primárně postaven na cestovním ruchu. Je otázkou, zda se podaří jednotlivé utlumené ekonomiky znova nastartovat do plného výkonu. To ukáže jen budoucnost a hlavně rychlost šíření nákazy po celém světě, který se nyní postupně hibernuje, aby překonal dramatičnost současného stavu a našel vakcínu nebo lék na nemoc, která nese název COVID – 19.
