Autor: Mgr. Jan Klán | 3. 4. 2020
Onemocnění COVID – 19, které způsobuje nový koronavirus, se prvního března objevilo i v České republice. Nicméně státní aparát ještě před prvním potvrzeným případem na našem území začal konat ve chvíli, kdy se špatně vyvíjela epidemiologická situace v severní Itálii, kam mnozí naši spoluobčané jezdí na dovolenou. Na našem území byly první tři případy nákazy novým koronavirem potvrzeny 1. března 2020 a jako hlavní zdroj nákazy byla vystopována Itálie, odkud se nakažení vrátili z pobytu. Poměrně rychlý nástup nákazy byl poznamenán nedostatkem ochranných pomůcek, které chyběly nejen obyvatelstvu, ale hlavně lidem tak říkajíc v první linii. Zejména zdravotníkům, pečovatelkám atd. Tento akutní nedostatek byl vyřešen přísunem ochranných pomůcek z Číny a Vietnamu. Do výroby byli rovněž zapojeni tuzemští výrobci. Jestliže na začátku šíření nákazy bylo jako zdroj nákazy určeno zahraničí, tak postupně se nákaza začala šířit v komunitě a začal komunitní přenos uvnitř naší republiky. Ten je dle dat ministerstva zdravotnictví v současné době největším viníkem nárůstu nově infikovaných.
Ze začátku byla státní opatření kritizována, ale postupem času se ukázalo, že byla nezbytná a hlavně uvedena do praxe včas, abychom nešli cestou Itálie nebo jiných zemí. Na začátku koronavirové krize řídila státní opatření Bezpečnostní rada státu v čele s premiérem Andrejem Babišem. Teprve 16. března 2020 byl ustaven krizový štáb řízený Romanem Prymulou, náměstkem ministra zdravotnictví. Toho v této pozici posledního března vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček.
Mezi nejzásadnější opatření našeho státu v boji s šířením nového typu koronaviru patří:
- 2. března byla postupně přijímána a zpřísňována opatření k omezení rizik přeshraničního pohybu osob (pozastaveny lety z a do Jižní Korey a severní Itálie, namátkové kontroly na hranicích, karanténa pro osoby přijíždějící z rizikových oblastí). Premiér Andrej Babiš kritizoval Itálii, že situaci vůbec nezvládla. Platí 14 denní karanténa pro lidi, kteří se vrací ze zahraničí.
- Počínaje 11. březnem byly všechny základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy uzavřeny a to do odvolání.
- Dne 12. března 2020 od 14 hodin byl v ČR na dobu 30 dnů vyhlášen nouzový stav. Jím byla vyhlášena řada mimořádných opatření, zejména omezení volného pohybu. O jeho prodloužení musí jednat Poslanecká sněmovna, která rovněž určí, zda nouzový stav má být i na dále a v jakém časovém horizontu.
- Od 14. března byl zakázán provoz restaurací a obchodů (s výjimkami). Opatření mělo původně platit 10 dní, ale zatím platí do 10. 4. 2020. Je ale předpoklad, že i po otevření budou restaurace muset splňovat určitá hygienická pravidla, mezi které například patří rozestup mezi lidmi 1,5 metru.
- Od 16. března byly, až na výjimky, uzavřeny státní hranice. Výjimku v této věci měli pendleři, kteří jezdí přes hranice za prací do okolních států. Jejich výjimka trvá stále, ale je dost zpřísněna jejich kontrola, aby nákazu nešířili z okolních zemí dále do svého bydliště.
- Dne 19. března byla vyhlášena povinnost nosit roušky zakrývající nos a ústa. Tato povinnost vzedmula i vlnu solidarity, kdy si mnoho lidí začalo šít roušky doma a bezplatně je distribuovat.
Na začátku dubna 2020 bylo v naší republice evidováno více než 3500 nakažených, zotavených bylo již 61 a zemřelých 39. Důležité je zmínit, že zatím žádný pacient nezemřel na samotnou nemoc COVID – 19, ale na komplikace s tímto onemocněním spojené. Jednalo se zejména o chronicky nemocné a starší občany. Jako nejrizikovější skupina byli označeni senioři a tak vláda přijala opatření, aby se zamezilo jejich možnému nakažení, když upravila nákupní hodiny v obchodech, které jsou určeny pro tuto populaci a to vždy od 8 – 10 hodin.
Naše země je na tom, co do počtu nárůstu nemocných, poměrně dobře a náš zdravotní systém to zatím zvládá. Právě z tohoto důvodu byla přijata poměrně restriktivní opatření, která zamezují volnému pohybu osob. To neznamená úplný zákaz vycházení nebo pohybu, ale hlavně zákaz se shlukovat ve velkém počtu lidí. Na konci března 2020 začalo testování tzv. chytré karantény, která je postavena na datech z mobilních telefonů a platebních karet. Samozřejmě, že s chytrou karanténou musí dotyčný souhlasit, tak aby mohlo být co nejpřesněji vytrasováno, kde se nakažený pohyboval. Ukazuje se, k čemu jsou dobré moderní technologie a že nejsou jen primárně používány ke sledování ze strany státu nebo bezpečnostních agentur. Oficiální spuštění této chytré karantény je plánováno na polovinu dubna 2020. Do té doby probíhá její testování v Jihomoravském kraji a bude se průběžně upravovat na základě výsledků.
V naší republice je denně prováděno několik tisíc testů na nový koronavirus. A díky tomu jsme na pomyslné špičce v testování v Evropě. Čím více se testuje, tím více se odhalují nové případy. Dobrou zprávou je, že nárůst nově nemocných není dramatický, tak jako v jiných zemích. Rovněž se začíná zvyšovat počet vyléčených lidí, jak postupně dobíhá doba jejich izolace, která je maximálně 4 týdny, než virus z těla úplně zmizí. Za vyléčeného je považován ten člověk, který má po sobě dva negativní testy, ale i poté je ještě průběžně testován a částečně izolován v domácí karanténě. Za velkou neznámou nyní je, kolik lidí nepociťuje žádné příznaky a přesto jsou nakaženi. Tento stav mají zjišťovat namátkové odběry ve velkých městech a zvažuje se i plošné testování v závislosti na vývoji epidemie. I v našich podmínkách má nastupující krize dopady hlavně do ekonomiky a proto se stát snaží pomoci. Zavádí různé druhy půjček, odpuštění záloh na sociální pojištění pro OSVČ, odklad podání daňového přiznání, zavedení ošetřovného pro rodiče, kteří se musejí starat o své děti v době zavřených škol, pomoc podnikatelům v programu antivirus a mnohé další. Je rovněž plánován schodek státního rozpočtu ve výši 200 miliard. Postupně jsou zaváděny další a další věci, tak aby se co nejvíce pomohlo omezené ekonomice, ale i tak je jasné, že dojde k nárůstu nezaměstnanosti v řádu procent, kdy jsou propouštěni lidé z cestovného ruchu nebo pohostinství. Kromě dopadů na ekonomiku bude mít současná krize i sociologické dopady, stejně i psychologické.
