Autor: Eva Vlčková | 20. 4. 2020
Svátek práce, neboli 1. Máj , má mnoho našich občanů spojený s propagandou bývalého socialistického režimu. Je to však velký omyl, neboť původ tohoto svátku je v „kolébce demokracie" – USA.
Dne 1. května 1886 proběhla v Chicagu , pod vedením odborů a anarchistů, celodenní stávka, vyhlášená anarchistickým deníkem The Alarm, usilující o osmihodinovou pracovní dobu. Celkově stávkovalo asi 300 tisíc dělníků. O dva dny později 3. května se konalo shromáždění, při kterém se střetli demonstranti s pořádkovými policejními silami. V důsledku policejní palby přišlo o život několik stávkujících. Dne 4. května zemřelo několik lidí kvůli výbuchu bomby při protestní demonstraci na chicagském Haymarket Squar. Předáci stávky byli obviněni z odpovědnosti za atentát a nespravedlivě odsouzeni k smrti - August Spies, Albert Parsons, Adolph Fisher, George Engel a Louis Lingg. První čtyři jmenovaní byli popraveni 11. listopadu 1887, Lingg spáchal sebevraždu již den předtím.
Tato aféra způsobila rozhořčení mnoha lidí z celé Ameriky, ale i světa. Poprvé se celostátně slavil Svátek práce v USA 1. května 1888 . Po celý den probíhaly stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí.
Mezinárodní dělnický kongres v Paříži 1889 , jenž byl základem II. Internacionály , přijal několik rezolucí a usnesení, včetně usnesení o mezinárodní manifestaci 1. Máje 1890. Na návrh francouzského socialisty Lavignea se kongres usnesl: "Organizovat v určitém termínu velkou mezinárodní manifestaci, a to tak, že dělníci, v určitý den současně ve všech zemích a ve všech městech, předloží veřejné moci _ požadavek, aby byl pracovní den stanoven na 8 hodin _ a aby byla uvedena v život i ostatní usnesení mezinárodního kongresu v Paříži.
Vzhledem k tomu, že se _ Americká federace práce _ na svém konaném sjezdu v prosinci 1988 v St. Louis, už usnesla konat takovou manifestaci _ 1. května 1890, přijímá se tento termín jako den mezinárodní manifestace. Dělníci různých národů nechť uskuteční tuto manifestaci způsobem, jaký jim dovolují poměry v jejich zemi." _
V Českých zemích se Svátek práce - 1. Máj slaví také již od roku 1890 a první oslava v Praze se konala na Střeleckém ostrově. Byly a jsou různé oslavy 1.máje. O té první v Praze , napsal Jan Neruda fejeton pro Národní listy a my všichni dříve narození, tento fejeton dobře známe ze školy. Nyní se již o něm děti neučí.
1. máj 1890 je nadpis fejetonu Jana Nerudy, ve kterém mj. píše_: „Šel jsem schválně proti všemu proudu. Červené odznaky, červené kravaty - klikatým bleskem projela mozkem vzpomínka na Komunu, na rudé prapory anarchistů! Poprvé jsem ji viděl na lidech, tu temně rudou barvu světového sociálního hnutí: zachvěl jsem se. Kupodivu - kupodivu! - tytéž barvy: černá na temně rudé půdě, které vlály nad hlavami husitů, bojovníků za svobodu náboženskou, tytéž barvy vlají dnes nad hlavami bojovníků za úplnou rovnost občanskou!_
Dělníci jdou mlčky, s tváří tak železně opravdovou! Nu jenom se podívej, tady ji máš už označenou na tváři, tu „elementární sílu"! Ale ani při tom nezatrneš! Cítíš, že síla je ovládána měrnou myšlenkou. A pojednou – jakoby zázrakem – pojednou jsi porozuměl tomu letošnímu „Prvnímu máji", pojednou vidíš, že veškerá dosavadní situace společenská i politická jediným trhnutím se dnes pozměnila, ale ne už jen pro dnes.
A nekonečným proudem davy hrnou se dále. A s nimi a mezi nimi Praha, ostatní. Zvláštní – ba prazvláštní den! Věru, i ta příroda všude vůkol jakoby pod zákonem stejným! Ráno dusivá mlha, vzduch šedý, tak těžký, pak najednou se vyhouplo slunce a bylo tak jasné, tak zlaté, tak blažené – _ Byl první květen roku 1890 _!"
Jelikož pocházím z Kladna, tak se musím zmínit i o svém městě. Ano i na Kladně se slavil 1.máj 1890. Dělnictvo uspořádalo májovou slavnost v lesíku Hvězda za Kladnem. Taková velká společná oslava se vůbec nelíbila okresnímu hejtmanovi, takže ji Vyhláškou pro rok 1891 zakázal.
Po vzniku samostatné republiky byl významný 1. Máj 1920 , kdy třeba na kladenském náměstí shromážděných 50 tisíc pracujících, zklamaných vývojem v nové republice, složilo slavnostní Přísahu věrnosti ruské revoluci a III. internacionále. Přísahu přednesl Antonín Zápotocký , účastníci ji vyslechli s obnaženými hlavami a rukama zdviženýma k přísaze.
Z Přísahy: "Jásáme vstříc, zvláště proletariátu ruskému, který prvý, nelekaje se svízelů, po těžkých dobách boje, utrpení, zkoušek a nesmírných obětí, nastoupil vítěznou, obrodnou, oddechu neznající a překážek se nelekající revoluci, rozbil okovy, rozmetal trůny, rozšlapal soukromokapitalistické řády, zničil jejich panství a uznávaje toliko jeden majestát, majestát práce, vložil vládu a moc do rukou jediného oprávněného vládce – do rukou pracujícího lidu.
I my, hledíce kolem sebe na chmurné, bezútěšné dny nejistoty, hospodářské zhouby, zásobovací krize, drahoty, lichvy, všechno to úžasné bahno, které se šíří jako přirozený důsledek hroutící se a skomírající kapitalistické společnost, cítíme vlnobití, blížící se světové sociální bouře, která obrodí a ozdraví celý svět."
Ve 30. letech se politika KSČ (vzniklé v roce 1921) orientovala důrazně na obranu republiky proti fašismu a na vytvoření široké jednotné lidové fronty. Tomu odpovídala i témata 1.májů. např. v roce 1936 bylo heslo _ Jednotně s komunisty za chléb a mír, proti fašismu a za socialismus! _ V roce 1938 šlo již o lidovou frontu. _ Lidová fronta dá republice bezpečnost a mír; národům rovnoprávnost; lidu chléb, práci, půdu a svobodu! _
Na závěr mohutné 1.májové manifestace 1938 kladenských komunistů i ostatních složek , promluvil Jan Šverma. Zde se spojily všechny demokratické síly Kladenska k obraně republiky, její jednoty a celistvosti.
A víme všichni, jak to pokračovalo – Mnichovská zrada, zabrání českého pohraničí a následně od 15.března 1939 šest dlouhých a bolestných let v Protektorátu Čechy a Morava.
Po osvobození naší vlasti byly organizovány 1.máje jako velkolepé celorepublikové oslavy Svátku práce – té skutečné práce, „co dobro plodí" - až do roku 1989.
Od roku 1990 se konaly 1.máje prakticky jen zásluhou komunistů. Ti je organizují vždy, samozřejmě i u nás na Kladně. I některé politické strany si později na 1.Máj vzpomněly – ČSSD a kupodivu i ODS (samozřejmě v jiném pojetí).
Letos zasáhla „vyšší moc" – koronavir! Chod společnosti se zpomalil a uzavřel se do přísného soukromí. Zavřely se školy, obchody i restaurace a četné podniky začaly propouštět zaměstnance. Doma rodiče se učí s dětmi a začínají si vážit učitelů, řada osamělých, zejména starších lidí, podléhá depresím a někde jsou narušeny i partnerské vztahy - to vše jsou vedlejší důsledky pandemie. Hrozba rozšíření nákazy je všude přítomná. Zakázány jsou všechny akce i shromažďování více osob. Tak skončily i přípravy na předvolební 1.máj 2020. Je nám to velice líto, šlo o jubilejní, ale zdraví lidí je přednější.
Eva Vlčková, Kladno
