Autor: Mgr. Jan Klán | 23. 6. 2020
V úterý 23. 6. 2020 uskutečnil Institut české levice, z. ú. Kulatý stůl s tématem: Kam utekli voliči radikální levice? Jako řečníci vystoupil doc. Marek Hrubec – filosof a sociální vědec a Mgr. Jan Klán, který napsal sociologickou studii, které se věnuje odlivu voličů radikální levice. Kulatý stůl řídil Jiří Boháček, předseda Klubu společenských věd. Celkem dorazilo kolem 30 lidí. Marek hrubec na úvod zmínil současný stav společnosti a pohyby v politice. Volby, v nichž si voliči vybírají politické strany a politiky, nejsou nejdůležitější záležitostí v politickém životě, neboť nejdůležitější je trvalá komunikace s občany. Nicméně volby jsou významnou součástí současného politického života, protože přinášejí mimořádnou příležitost oslovit občany a získat podporu pro existenci vlivné strany.
Uspět ve volbách znamená vědět koho a jak oslovit. Proto je důležité znát, jaké voličské sociální skupiny oslovovat, jaké jsou jejich motivace volit tu či onu stranu či případně nevolit. Podle toho lze poté různé voličské sociální skupiny oslovit a pokusit se uspokojit jejich potřeby a zájmy. V současné době neexistuje jen jedna homogenní skupina našich členů, příznivců a voličů. Už se nemůžeme jako v 19. století spoléhat jen na oslovení proletariátu. Je celá řada sociálních skupin, které je třeba oslovit. Lidé jsou dnes ekonomicky vykořisťováni, politicky utlačováni a jinak marginalizováni různými způsoby. Nespokojenost občanů a voličů s klasickými politickými stranami napravo i nalevo politického spektra (ODS, TOP09, ČSSD, ale i KSČM) je značná. Přibližně polovinu Sněmovny Parlamentu ČR (od voleb v roce 2017) v současné době tvoří relativně nové politické strany a hnutí, které tady téměř celých prvních 25 let od událostí roku 1989 nehrály důležitou roli či které vůbec neexistovaly (ANO, SPD, Piráti).
Jan Klán poté představil svoji studii a upozornil, že o různých voličských sociálních skupinách existuje dost dat, ale jsou málo vyhodnocena. Úplně zřetelně není určen jejich význam a to, jaké z nich jsou zásadní, které podružné atd. Upozornil, že jeho studie je sociologicky motivovanou snahou identifikovat voličské sociální skupiny, které by mohly volit radikální levici jako takovou.
Studie obsahuje sedm kapitol. První se zabývá otázkou, proč občané volí ANO, především lídra hnutí ANO. Druhá zkoumá, kteří voliči volí Pirátskou stranu. Třetí analyzuje, zda je ČSSD opravdu levicová a jací její voliči by mohli volit KSČM. Čtvrtá kapitola se věnuje otázce, jací voliči utekli k SPD, konkrétně k Okamurovi. Pátá zkoumá stoupající zájem občanů o zelenou politiku, což nutně neznamená, že se zvyšuje zájem o Stranu zelených. Šestá kapitola se zabývá tím, jací dosavadní nevoliči by mohli volit? Poslední, sedmá se zabývá strukturou voličů podle věku, místa bydliště a vzdělání. Poslední částí studie je pak shrnutí, které vede k závěru ohledně priorit komunikace s voličskými sociálními skupinami.
Na Kulatém stolu byly představeny první dvě kapitoly studie – proč voliči levice utekli k hnutí ANO a jací voliči levice se vyskytují v Pirátské straně. Po vystoupení obou řečníků proběhla diskuze, která byla velice podnětná. Padaly otázky, proč je Andrej Babiš úspěšným, jakou využívá reklamu, zda k radikální levicové straně patří zelená politika a jak má radikální levice zaujmout mladé lidi, případně jakým způsobem pojmout referenda na místní nebo celostátní úrovni.
Jan Klán poděkoval za podněty k této studii všem, kteří participovali na diskusích nad tímto tématem, konkrétně za podněty k analýze jednotlivých sociálních skupin. Věřím, že studie zaujme především při přípravě předvolební kampaně a během ní. Upozornil, že kulatý stůl bude mít ještě minimálně dvě další pokračování, kde bude diskutován zbytek jeho studie.
Podklady k diskusi najdete zde.
