Autor: Prof.h.c., Ing., Dr. Jan Campbell, Ph. D. | 8. 8. 2020
Kulatý stůl ICL 28. července 2020
Jan Campbell
Všeobecné téze a název témat.
Co víme - historii pandemií různých typů, vyplývající vědecké poznatky, částečně – profilaktické možnosti a léčení. Dnes k tomu můžeme doplnit: nepřehledné množství tzv. vědeckých studií, nepřehledné množství oficiální informace, nepřehledné množství neoficiální informace. autorství (příroda, člověk nebo zásah člověka do přírody), mutační potenciál…
Co nevíme - všechny způsoby šíření, etnicita, geografie (výška lokality, atd.), všechny primární a sekundární následky, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, imunita (krátkodobá nebo střednědobá, jiná), žádná statistika patologických závěrů, správné cestě k léčení: art legis, alternativní, smíšené, jiné.
Jak si představit svět pandemie s koronaviem : Svět koček - satirická dystopie o rozpadu Číny (Lao She, 1899 – 1966), Vernadsky - koncept noosféry, po geosféře a biosféře třetí fáze vývoje Země (Vernadsky, 1863 – 1945), Anglická science fiction, například – Den tryfidů, (John Wyndham, 1903 – 1969).
Výzva : přehodnocení sociálních systémů – politických, ekonomických, vzdělávacích, zdravotnictví, věda a média, zviditelnění napětí mezi kvantitativně počítaným a kvalitativně prázdným časem (chronos) a časem naplněným společenskou interakcí (kainos).
Otázky : Jaká je konstrukce naší společnosti? Jaké jsou naše opravdové hodnoty? Co je to domov: bezpečí a útulek nebo vězení, psychologická zátěž? Politika představuje opakování známého a zkušeností versus umění představuje to, co neznáme. Politika začala naslouchat hlasu jiných (vědců, epidemiologů, hygieniků, vojáků…)
Co nás čeká, co nás nemine : 1) Trvalejší nouzový stav s pokryteckým odůvodněním. mj. ochrana zdraví seniorů. 2) V kontextu dění ve světě bude testování částí přípravy na nevyhnutelný konflikt. 3) Snížení populace Planety není hlavním cílem pandemie – bude ale použito k matení veřejnosti. 4) Role TNC a BIS bude ještě důležitější s následnou ztrátou zbytku státní suverenity všech států neschopných zabezpečit vlastní komunikaci, vědecký výzkum, vojenskou průmyslovou výrobu, měnu a platební systém, a vojska.
V čem je pandemie překvapivá?
První fáze koronavirové krize spočívá ve vládám doposud neznámém nabídkovém šoku (protože se uzavřela produkce a logistika), ve druhé fázi, v již více méně vládám známém poptávkovém šoku.
Dostáváme panské rady, které si nemůžeme dovolit následovat. Účet za uzavírky v první vlně Covidu-19 je astronomický. Výdaje na zmírnění jejího ekonomického a sociálního dopadu v USA přifoukly státní dluhovou bublinu o 864 miliard dolarů. To je ekvivalent částky, kterou se zadlužily Spojené státy za celou dobu až do roku 1980. Nyní vláda dokázala zatnout stejnou sekeru během jednoho měsíce. A to je jen počinek.
Ve své červencové zprávě Evropská komise oznámila prognózu, podle níž skutečný HDP klesne o 8,7 %, zároveň v květnové prognóze se očekával 7,7% pokles. Mezitím v roce 2021 může ekonomika eurozóny ukázat 6,1% růst, původně se očekávalo 6,3 %. Pokud jde o ekonomiku celé Evropské unie, EK očekává letos pokles o 8,3 %, nikoli o 7,4 % odhadovaných na jaře. HDP EU také má očekávat menší růst - o 5,8 %, i když na jaře se jednalo o 6,1 %.
Situace v ČR.
Domácnosti svou budoucnost nevidí rozhodně tak růžově, jako třeba česká vláda. Podle průzkumu PAQ Research čtvrtina domácností přemýšlí o tom, že bude muset snížit svoje výdaje: za potraviny, spotřební věci nebo kulturu. Více než 15 procent rodin už se dokonce takto uskromnilo a dalších 10 procent zvažuje kvůli vládním koronavirovým opatřením radikálnější řešení. Budou si muset patrně vzít půjčku, prodat nějaký majetek nebo se přestěhovat do levnějšího bytu.
Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil: Podle našich odhadů má zhruba pět procent domácností z řad zaměstnanců už teď pokles příjmů o 40 procent a více, a to včetně kompenzací od státu, a nemají ani finanční rezervu. Týká se to tedy asi čtvrt milionu lidí.
Průzkum PAQ Research: třetina zaměstnanců přišla během koronakrize o část mzdy, ať už zkrácením úvazku, redukcí flexibilní složky, zrušením benefitů nebo prostým snížením mzdy. U 22 procent lidí platí tento stav i nadále.
Analytik CERGE-EI Filip Pertold: Podle černého scénáře máme v Česku asi 1,2 milionu lidí, kteří mohou mít za určitých okolností na podzim výrazné ekonomické problémy, a část z nich může definitivně skončit na úřadu práce.
Do svého odhadu Pertold zahrnuje nezaměstnané (270 tisíc lidí), lidi na ošetřovném (200 tisíc) a v programu Antivirus (700 tisíc), dohodáře (100 tisíc) a dalších 100 až 200 tisíc lidí v šedé zóně (OSVČ nebo například na černém trhu práce). Otázka: Co to znamená na lokální úrovni, v ČR?
1)Pětinu ekonomicky aktivních lidí tak mohou potkat na podzim vážné finanční problémy. 2) Jaká bude realita, zatím lze jen odhadovat. 3) Neignorovat alternativní scénář ČNB. Ten pracuje s hospodářským propadem kolem 13 procent. 4) Výraznější dopad na život rodin je nutné očekávat v závěru roku a začátkem 2021.
…
Situace v zahraničí
Všeobecně platí, že vláda ČR nemůže nic ovlivnit, co přijde ze zahraničí. Je jedno, zda se jedná o SRN, EU, USA nebo ČLR a RF. ČR představuje malou, otevřenou ekonomiku neschopnou se bránit. Bude li se opakovat uzavření společností, jak se to již dnes opět jeví v SRN, Švýcarsku a jinde, a jak tomu bude po ukončení hlavní dovolenkové sezóny k začátku září i v jiných státech nepomůže ani žádná sebe expanzivnější fiskální politika zvrátit hluboký hospodářský a s ním i sociálně – politický propad.
Opakování uzavření evropských společností se odrazí na kurzu české koruny, cenách potravin a produktů a samozřejmě i tím na působení výjimečnosti koronavirové krize. Ta spočívá v první fázi, ve vládám doposud neznámém nabídkovém šoku , protože se uzavře produkce a logistika, ve druhé fázi v již více méně vládám známém poptávkovém šoku.
Co nás čeká? Covid-19 posílí volání po základním nepodmíněném příjmu, který by měl alespoň dočasně zmenšit riziko sociálních nepokojů v EU.
…
SRN
Skutečnost, že se posuzuje zavedení povinného testování všech do SRN přijíždějících nebo se vracejících mluví sama za sebe. Kromě toho, aktuální nárůst onemocnění indikuje na skutečný vznik epidemie.
Pro posouzení hospodářských následků v SRN je nutno brát v úvahu brexit a s ním plánovanou dohodu mezi UK a EU. Ředitel Spolkové unie německého průmyslu Joachima Lang včera prohlásil: Třebaže se zdá, že strany během dialogu dosáhly určitého pokroku, Londýn a Brusel stále mají příliš mnoho nevyřešených otázek, takže by se měly připravit na obchod podle pravidel WTO.
Neúspěch vyjednávání mezi EU a UK o jejich dvoustranných vztazích po Brexitu je téměř nevyhnutelný, přestože takový výsledek hrozí hospodářskou katastrofou, píše Bloomberg s odvoláním na názor ředitele Spolkové unie německého průmyslu Joachima Langa. Z tohoto důvodu se společnosti na obou stranách Lamanšského průlivu musí připravit na dvoustranný obchod bez dohody podle pravidel WTO. Varování platí nejenom pro SRN, ale i pro ČR, protože (cituji): Londýn se opakovaně odchýlil od politických prohlášení o klíčových otázkách, jako jsou budoucí pravidla hospodářské soutěže. Je nezbytně nutné, aby se německá vláda a EU spojily a soustředily se výhradně na nouzová opatření… Německý průmysl je přesvědčen, že Spojené království nedokončí přípravu infrastruktury pro přeshraniční obchod včas… Společnosti čelí hrozbě nových cel, další byrokracii a možné hospodářské katastrofě. Kromě toho hlavní vyjednavač EU, Michel Barnier uvedl, že mezi stranami jsou velké rozdíly, a dodal, že dohoda mezi Londýnem a Bruselem je nepravděpodobná, pokud britská vláda nezmění svůj přístup.
Riziko, o kterém se v ČR nemluví a nepíše: Nákup dluhopisů ECB z programu PSPP a rozhodnutí Ústavního soudu SRN lze srovnat se hrou dětí se zápalkami. Proč?
Podstata sporu je spojena s existencí Euro, potažmo i samotné EU.
5. května t.r. rozhodl ÚS SRN částečně ve prospěch stěžovatele,Peter Gauweiler. Spolková vláda a Spolkový parlament musí během 3 měsíců prověřit vedlejší dopady plánovaného nákupu dluhopisů, jinak musí vystoupit z programu nákupu dluhopisů.
23. července, to jest před několika dny, vyhlásil stěžovatel Gauweiler poplach. Předal prostřednictvím svého právníka (Dietrich Murswiek) urgentní žádost o náhled do spisu a adresoval ji ministru financí (Olaf Scholz, SPD), ministru hospodářství (Peter Altmaier,CDU) a prezidentovi Spolkového parlamentu (Wolfgang Schäuble, CDU). Žádost podal po té, co se v tisku objevila zpráva, že adresáti splnili podmínky rozhodnutí ÚS a protože se chtěl přesvědčit včas před vypršením lhůty, zda tomu tak opravdu je. Jestliže ne, podá další žádost (einstweilige Verfuegung) a od 6. srpna nebude možné Spolkové bance nakupovat dluhopisy z programu PSPP ECB. To jedna strana drahé mince. Ta druhá se podobá situaci v ČR. Jak a proč?
Ministr hospodářství Altmaier je v klidu. Na první dotaz Gauweilera z 11. května odpověděl, že zodpovědnou osobou je kolega, ministr financí Scholz. MF sdělilo, že vše je v pořádku, předalo dokumentaci ECB spolkovému parlamentu. Ten také řekl, že vše je v pořádku. Vláda a parlament tak formálně udělali vše, co musely. Tím je prý spor vyřízen, protože ÚS nepožádal o doplňující informaci. V čem je problem?
24. července napsal Gauweiler ústavnímu soudci (Petr Huber), že jeho analýza dokumentů neodpovídá požadavkům ÚS. Mimo jiné i proto, že ze 7 dokumentů mu nebyly dány 3 s označením utajované.
Na tomto místě se dostáváme ke kořenům svobodného přístupu k informaci, demokratickému procesu a rozhodování s osudovými následky pro občany. Do tří utajených dokumentů lze nahlédnout se speciálním povolením a ve speciální místnosti pod dohledem. Nebude – li Gauweilerovi umožněn náhled do dokumentů, a nebude li přesvědčen, že zdůvodnění vlády odpovídá požadavkům ÚS, lze očekávat exekuci rozhodnutí se všemi představitelnými a nepředstavitelnými následky pro Euro a EU. Nejenom český vítěz v Bruselu, premiér, by se stal v tom okamžiku směšnou figurkou.
Ve spojení s rozhodnutím ÚS SRN se zmíním jenom na okraj o dalším nebezpečí: Role a mocie Bank for International Settlements (BIS).
BIS ve své roční zprávě s daty k 31. květnu 2020 a odsouhlasenými projekty a plány. (Dokument roční zprávy má 206 stran, dokument BIS Innovations 2025 má 88 stran).
GM BIS Augustin Carstens: 1) Koronavirus způsobil ve světě chaos. Pandemie představuje trojitou krizi: krizi zdravotnictví, úder po hospodářství a test globální finančního systému. 2) Úvěrová, finanční a daňová politika musí změkčit dopady krizí. 3) Globální šok vyžaduje mezinárodní spolupráci. Zde se nabízí BIS jako centrální banka centrálních bank států. Její inovační strategie BIS 2025 s nedávno zřízenými centry ve Švýcarsku, Singapuru a Hongkongu…
Nikde ani zmínka o člověku, pouze hospodářství, finance a růst. Peněžně – úvěrová politika není technickou, ale čistě politickou záležitostí. BIS vydělala mimo jiné na zlatě, které považuje ČNB, cituji pana Rusnoka: _ za nepraktický nástroj pro držení rezerv centrální banky. _ Světe, div se! O to více, když včera, tj. 27. července dopoledne cena unce zlata byla vyšší, než v roce 2011 a dosáhla 1940 USD.
Nebezpečí a rizika zatím za horizontem české kotliny : Holandsko a Rakousko, potažmo Polsko.
Sekundární nebezpečí, o kterém se v ČR vůbec nikdo nezmiňuje, pochází z trendů v oblasti energetiky, energetické politiky EU a ČR. Na jaře t.r. 11 vedoucích infrastrukturních společností z oblasti plynového zabezpečení EU z 9 států EU představily v EK strategický plán pod názvem European Hydrogen Backbone. Od poloviny t.r. až do 2030 včetně skupina společností navrhuje organizovat tzv. vodíková údolí. Tj. lokality, kde se má vyrábět vodík, která budou na začátek spojena pomocí potrubí v délce 6.800 km. Do 2040 – 23.000 km a 2050….
Podrobnosti tohoto návrhu, včetně prvotní analýzy hospodářských dopadů na členské státy EU a cenových dopadů na spotřebitele EU, zveřejním v příštích týdnech. Zmiňuji se o návrhu, protože představuje aktuální příležitost požadovat od české vlády vysvětlení příčin jeho zrodu, postoje vlády k němu v kontextu dostavby AE a dalších fantastických a korupci umožňujících projektů. Co brát v úvahu při tvorbě energetické strategie?
http://www.ceskenovinky1.eu/domains/ceskenovinky1.eu/2020/07/30/nas-tokamak-ide-v-ustrety-slnku/
USA
Poslední ping pong v uzavírání konzulátů v USA a ČLR představuje symbolickou politiku a jenom jednoho z mnoha kol vedoucích kprohloubení konfliktu mezi Pekingem a Washingtonem. Konflikt, který trvá už mnoho měsíců a znepokojuje celý svět je v tom, že ČLR, která byla dříve strategickým konkurentem Západu, se stala oficiálním strategickým nepřítelem USA. V následku tohoto přehodnocení na Západě a s ohledem na zkušenosti hospodářsky slabé RF musel čínský prezident Si zvolit agresivnější řeč v zahraniční politice, ukázat proč a kde cítí svoji převahu včetně boje s pandemií a výzkumem, a v neposlední řadě začít připravovat veřejnost na jž zcela jasně představitelný vojenský konflikt s USA. Jejich zahraniční politika a vojenské schopnosti jsou oslabeny pandemií, proto se chovají stále agresivněji. Dokonce bezpečnostní expert Německé společnosti pro zahraniční politiku Josef Braml varuje: Je možné, že nás čeká válka.
V kontextu možné války mezi USA a ČLR se nachází kapitalizace amerického fondového trhu. Ta je cca 26 trilionů USD. V současné době mají klíčové americké banky dostatek prostředků, aby ve spolupráci s FED obdržely tolik, aby mohly koupit všechny klíčové společnosti a jejich dodavatele.
FED jako vlastník tiskáren peněz, skutečný vlastník USD se proto může stát i vlastníkem amerického hospodářství, sloužícího především zbrojnímu průmyslu. Následně může FED ve spolupráci s ECB, která doposud pouze kopírovala politiku FED, měla ve vedení vždy na USA orientované a od nich závislé vedení, udělat podobné v EU.
Výsledky posledního summitu v Bruselu jasně indikují tuto možnost následujícími fakty:
- Nikdo nesdělil, které banky budou půjčovat EK, jinými slovy, které budou věřiteli.
- Půjčovat si bude společenství států, v nichž každý stát je ručitelem úvěrů, dlužník.
- Řešení EK představuje nikdy v minulosti nevídané: půjčka privátních bank na desetiletí bez jakéhokoliv rizika. Proč? EU je příliš velká na to, aby se banky musely bát, že kvůli dluhům padne, protože v EU platí princip solidarity a pokladny někdo naplní.
Poznámka: USA koupili 90 procent produkce léku Remdesvir. O jiných nevíme nic. Mike Ryan (WHO) ve čtvrtek řekl v Ženevě: WHO neočekává v představitelné budoucnosti vymýcení covid-19. Nositel Nobelovy ceny za ekonomie, Paul Romer navrhuje testovat každého občana USA 2x až 3x měsíčně.
Ideologie se bude měnit, moc státu bude relativně růst s pomocí IT a UI a sociálního dohledu (ve srovnání s TNC). Gleb Tsipursky - Scientific American: _ Vítězství nad covidem bude otázkou velkého štěstí a nebude to dříve než v letech 2024-2025. _ Richard Haass, prezident Americké rady pro zahraniční vztahy: _ Vakcinační nacionalismus téměř jistě vyhraje nad vakcinačním multilateralismem. _
Proto je důležité mít na paměti: bude – li covid vyřešen až v horizontu pěti let, společenská situace ovlivní volby - parlamentní, komunální, prezidentské a evropské.
Podle respektované americké společnosti Epiq bylo podáno v prvním pololetí 2020 v USA 3.427 žádostí na likvidaci společností. V červnu 2020 převýšil státní dluh hranici 26 trilionů USD, což se rovná cca 120 procentům HDP USA. Očekává se uzavření 12 až 15 tisíc velkoobchodů a 40 milionů lidí bez práce přibude k již dnes nezaměstnaným.
S ohledem na obchodní válku USA s ČLR, RF a potažmo i s EU a dalšími státy prakticky neexistuje žádná trhová periferie pro kapitalismus založený na expanzi. Protože se expanzivní systém nemůže transformovat do intenzivního a interní populace klíčových kapitalistických států nemůže ochránit před vnější populací asymetrických kapitalistických států, vznikl mírovým způsobem neřešitelný protiklad (kontradikce) a výzva. Tu lze popsat zjednodušeně: všude překážky.
Podobně tomu bylo v historii s bankovnictvím v Benátkách. Když došlo k omezení, tj. překážkám, vydali se Židé pracující v bankách na cestu, přes Vatikán, Holandsko, do Velké Británie, aby ovlivnili dění ve světě.
Analogické řešení si lze představit i dnes. Globální bankovní systém fungující podle pravidel BIS ovládne hospodářství, politická rozhodnutí a tím celé státy a spojenectví.
ČLR
Příklad Velké Británie, která odstartovala následování bojkotu Huawei v USA, k němuž se již přidala protokolem ČR, zatím co Francie ne, SRN zatím také ne, umožňuje jasně pochopit, co znamená dobrý vztah s ČLR, jaké ztráty mohou vzniknout z tendenčních politických rozhodnutí a jak se bude transformovat globální systém do nového soupeření.
Kromě nemovitostí objem investic ČLR v UK byl v roce 2019 3,6 bilionů GBP, přičemž v roce 2018 to bylo 4,2 bilion, v roce 2017 16,6 bilionů GBP.
Hlavní investice ČLR v roce 2019 byly v sektoru datového centra Global switch (1,8 bilion GBP), platební společnosti World First (550 mio GBP), společnost vyrábějící whisky Loch Lomond Group ( (315 mio GBP), podpora robotické společnosti CMR Surgical (195 mio GBP) a investice do CATS Colleges (část Cambrige Education Group ve výši 150 mio GBP).
Vedle uvedených investic byla podepsána smlouva o investici na deset let do British Steel ve výši 1,2 bilion GBP.
800 největších čínských společností zvýšilo obrat o 17 procent vůči 2018 s celkovým příjmem ve výši 91 bilionů GBP.
Grant Thornton odhaduje, že v UK pracuje 13 tisíc zaregistrovaných čínských společností, které zaměstnávají přímo více než 71 tisíc pracovníků. V roce 2018 to bylo cca 62 tisíc. O nepřímo zaměstnávaných počtech lidí, nevím.
Pro srovnání uvádím, že obchod mezi UK a ČLR dosáhl 86,3 bilionů USD 2019, což představuje dvojnásobek toho, co bylo před 10 roky.
ČLR investovala v SRN v roce 2018 2,1 bilion Euro, ve Francii 1,5 bilion Euro.
…
Populace
Studie washingtonských vědců byla publikována v akademickém žurnálu The Lancet. Pokračující růst populace později v tomto století není nejpravděpodobnější možnost, shrnul závěr studie doktor Christopher Murray, jenž výzkum vedl.
Podle odhadů by se populace 23 zemí měla snížit dokonce o polovinu a více. Nejrazantnější změna by měla nastat v Lotyšsku, kde podle vědců klesne počet obyvatel o 78 procent. Mezi třiadvacítkou zemí se značně klesající populací figuruje značná část evropských zemí. Mezi nimi Slovensko, Chorvatsko, Ukrajina, Srbsko, Polsko, Španělsko, Portugalsko, Moldavsko, Rumunsko, Bulharsko či Bosna a Hercegovina. Počet obyvatel v ČR by se podle studie měl do roku 2100 snížit ze současných 10,6 milionu na 6,7 milionu.
Závěr – Tři krátké poznámky k zamyšlení
Je očividné, že mezi přírodou a člověkem jako jejím pánem a vlastníkem, jak formuloval Descarter byla vyhloubena nepřekročitelná propast. To, co činilo člověka člověkem, byla jeho schopnost jednat. To, co činilo přírodu přírodou, byla trpnost a trpělivost, s jakou toto jednání doposud snášela.
Člověk viděl a vidí i dnes přírodu skrz konstrukty matematického a technického rozumu, vyjímá se z míst Země a není proto divu, že se začal uprostřed světa cítit cizincem: osamělý subjekt bez domova v nekonečném moři mrtvých objektů.
Koronavirus a s ním vyhlášená pandemie strachu z mutujícího viru jasně dokazují, že aktivita a pasivita – člověka a přírody by měly být na obou stranách. Že k lidskosti patří trpná závislost, protože příroda nebude čekat na okamžik, kdy ji člověk zcela ovládne.
Souběžná re-definice rolí – člověka a přírody umožní porozumět naší současné situaci. Příroda a člověk se svými falešnými ambicemi a s pravděpodobností hraničící s jistotou svým zásahem nastavily meze modernizačnímu projektu, jehož cílem bylo proměnit lidi ve věčně mladé subjekty zbavené všech omezení. Touha člověka popřít tuto pravdu, která odpovídá pozemské povaze, nás dovedla na kraj propasti a možná i sebezničení.
Koronavirus a pandemie strachu jako pár nabízejí propojení lokalizace a globalizace v jejich oboustranně obohacujících se verzích. Nabízejí sjednocení vědění do jednotného a chápaní naší planety jako kosmickou loď. Tu nemůže řídit ani udržovat zkorumpovaný člověk.
