Autor: Mgr. Jan Klán | 10. 9. 2020
Report z akce 2. 9. Kam utekli voliči levice? Analýza voličů ČSSD, SPD, Strany zelených a malých neparlamentních stran (Idealisté, Budoucnost a Levice)
Ve středu 2. 9. 2020 uskutečnil Institut české levice, z. ú. Další pokračování kulatého stolu na téma: Kam utekli voliči radikální levice? Tentokrát se sociální vědec Marek Hrubec a sociolog Jan Klán zaměřili na strany, kam sice voliči levice utekli, ale dnes od těchto stran přestupují mezi nevoliče. Marek Hrubec zmínil, že Andrej Babiš spolupracuje s KSČM z důvodu, že je mu neustále předkládáno, že spolupracoval s režimem před rokem 1989. Předložená studie se v této části zabývá upadajícími stranami, kam voliči radikální levice částečně přestoupili a to v posledních volbách do Poslanecké sněmovny. Nyní je nutné se zaměřit na nové malé levicové strany, které štěpí levici jako celek. Studie má dvě myšlenky: 1) analýzu, proč voliči nevolí levici, ale utíkají jinam nebo že přestupují mezi nevoliče, 2) v dnešní době neexistuje homogenní proletariát a tomuto stavu je potřeba radikálně levicovou stranu přizpůsobit. Je nutné oslovit různé sociální skupiny různými tvářemi politické strany. Strana by měla mít například někoho dredatého, aby se stahovali voliči Pirátů. Zavedené strany totiž tíhnou k unifikaci – stejnorodosti. Politici by dle této logiky měli být pořád stejní, ale to v neustále se měnící společnosti není možné.
Sociolog Jan Klán poukázal na to, že počet voličů radikální levice v ČSSD, SPD a Strany Zelených klesá. Tito voliči začínají od těchto stran odcházet do pozice nevoličů, protože jsou frustrováni současnou politikou těchto stran. Voliči SPD jsou ve své podstatě jen pomatení voliči ČSSD, tak jako byli kdysi Republikáni. Zároveň ve svém vystoupení jasně připomněl, že radikální levice musí rozvíjet koncept zelené politiky. Marek Hrubec dále uvedl, že voliči radikální levice jsou často zmatení a neví, koho mají vlastně volit. Příklad můžeme najít u ČSSD, kdy tato strana mohla fungovat ve spojení Foldyna, Hamáček a David. Místo toho ale Foldyna s Davidem utekli k SPD a nastal rozvrat ČSSD.
Na závěr bylo zmíněno, že od roku 1990 nevznikla žádná jiná radikálně levicová strana na rozdíl od pravice, která je značně podporovaná kapitálem. V roce 2008, když probíhala finanční krize, tak byla možnost novou levicovou stranu založit, ale laxnost odborů tomu zabránila. Díky tomuto faktu radikální levice neposílila, byť probíhala krize s velkými dopady na společnost. V dnešní době, kdy nejsou vhodné podmínky pro založení radikálně levicové strany, vznikly tři subjekty, které se řadí na levici – Idealisté, Budoucnost a Levice. Idealisté čerpají od ČSSD, kdy jsou u nich někdy výrazné osobnosti například senátor Jiří Dientsbier. Tato strana hodně inklinuje k TOP 09, tedy silně pravicové straně. Strana Budoucnost čerpá od Strany Zelených – zejména levicoví zelení odešli k této straně. Budoucnost má ve svém čele havlistku, která znemožňuje vznik nové radikálně levicové strany. Naproti tomu strana Levice je určitým způsobem napojena na KSČM, protože někteří členové této strany kandidovali na kandidátkách KSČM. Jedná se ve své podstatě o bývalé členy Strany demokratického socialismu (SDS).
Po této analýze proběhla horečná diskuze na to, jak se má radikálně levicová strana v současném prostředí chovat, hledala se různá východiska i řešení palčivých problémů – zejména klimatická změna, která musí být zakomponována ve volebních programech levicových stran.
