Autor: Eva Vlčková | 26. 3. 2021
K výročím letošního roku pro komunisty a levicově smýšlející občany Kladenska, ale vlastně i celého Středočeského kraje, patří 130 let levicového listu SVOBODA. Byla druhým nejstarším dělnickým listem po brněnské Rovnosti, která již neexistuje.
SVOBODA je týdeníkem OV KSČM Kladno. Její výročí jsme nemohli opomenout, proto jsme připravili mimořádné číslo , které připomíná její jednotlivé reakce na události uběhlých 130 let. Bude také na webových stránkách OV KSČM. V tomto článku jen stručně avizujeme obsah onoho vydání.
Vznik dělnických novin SVOBODA na Kladensku úzce souvisí s působením „průkopníka socialismu" - Ladislava Zápotockého, jehož 170. výročí narození se blíží, a který byl 1884 vypovězen z Prahy. Skončil vedle své domovské obce Kolče , v Zákolanech, kde se krátce poté 19.prosince narodil jeho syn Antonín. Další vývoj SVOBODY byl spojen právě s působením jeho syna - Antonína Zápotockého. I z úcty k těmto osobnostem SVOBODA stále vychází.
Ladislav Zápotocký propagoval potřebu dělnického tisku. Měl bohaté zkušenosti z redakce Budoucnosti a Dělnických listů, proto i jeho zásluhou vyšlo koncem měsíce dubna 1891 první číslo SVOBODY.
Redakce byla na Kladně v hostinci U Kostků v Zádušní ulici. Pamětní deska, která později byla na tomto domě umístěna, byla v roce 1990 novým majitelem sňata a prý se ztratila…
SVOBODA se stala skutečně revolučním informátorem. Například při stávce kovodělníků na Kladensku v roce 1988, přinášela články o zkušenostech ve stávkovém hnutí. Jako orgán sociální demokracie, vycházela třikrát týdně. Působila jako organizátor revolučních akcí dělníků a urychlila i přípravu slavné lednové hornické stávky 1900, která trvala tři měsíce a spojila v jednotnou frontu horníky celého kladenského revíru, včetně jeho slánské části, ale dokonce všechno hornictvo našich zemí. V době stávky vycházela denně v malém „krejcarovém" vydání.
V tomto časopise se v letech 1904 – 1907 dovídalo dělnictvo o narůstání revolučního hnutí v Rusku, snahu o rozbor i poučení z boje ruských dělníků pro jejich vlastní revoluční činnost i kritiku vývoje událostí v Rakousku a zde zjm. boj za volební právo.
V roce 1907 se vrátil do Kladna Antonín Zápotocký, jako sekretář II.Kladenského kraje sociálně demokratické strany. Působil v Dělnickém domě i v redakci SVOBODY, která tam byla. U příležitosti dvacetiletého jubilea vydávání SVOBODY byl hlavním organizátorem _ „Jubilejní dělnické výstavy" _. Výstava ukázala schopnosti dělnictva ve všech oblastech života a zaznamenala obrovský úspěch.
Z fronty I.světové války psal Zápotocký kladenským soudruhům dopisy, které SVOBODA zveřejňovala,
Zpráva o ruské revoluci 1917 zastihla A.Zápotockého na západní Ukrajině. V dopise, který byl uveřejněn ve SVOBODĚ 15.prosince** 1917 , vítal s nadšením Velkou říjnovou revoluci**.
Po roce 1918 se rozhořel boj o charakter republiky a to i uvnitř sociální demokracie. Proletářské Kladensko se již dávno rozhodlo. Odhodlání vyjádřil Antonín Zápotocký po návratu z II. kongresu III.Internacionály v „Dopise soudruhům a soudružkám a dělnické veřejnosti vůbec", otištěném ve SVOBODĚ 19.9.1920.
Události konce roku 1920 a roli Kladenska v revolučním boji jsme vzpomínali v loňském roce, viz publikace Institutu české levice, z.ú., „_ 100 let Prosincové generální stávky na Kladensku _". Během těchto událostí byla SVOBODA bojovým partnerem krajského Revolučního výboru se sídlem v Kladně. Až do 13.prosince. kdy došlo k jeho zatčení, zabrání celého Dělnického domu a tím i tiskárny a vyklizení redakce SVOBODY.
Prosincová stávka skončila, ale revoluční odhodlání zůstalo, proto již 11.ledna 1921, kdy znovu vyšla SVOVODA, volal její úvodník do boje.
Po vzniku KSČ se SVOBODA stala jejím krajským orgánem komunistické strany.
SVOBODA ve 30.letech důrazně varovala před nástupem fašismu , protože KSČ zůstala jedinou důslednou protifašistickou silou. Po zákazu KSČ byly vydávány ilegální tiskoviny.
Když znovu SVOBODA vyšla 12.května, vítala naše osvoboditele a přinesla výzvu k obnově válkou zničeného hospodářství a budování lidově demokratického státu.
Autorita a důvěra širokých vrstev v komunisty se projevila v roce 1946, kdy komunistická kandidátka na Kladensku vyhrála volby. Obdobné to bylo po roce1948.
SVOBODA se poté stala deníkem a tiskovým orgánem Krajského výboru KSĆ.
Na jaře 1990 byla přeměněna na Středočeský deník SVOBODA. Bylo změněno složení redakce a její obsah se samozřejmě změnil také – nabídla veškeré tvůrčí i výrobní kapacity Občanskému fóru. 20.dubna bylo uvedeno, že místo SVOBODY bude „dočasně" vycházet Občanský deník!
Středočeští komunisté však chtěli obnovit svůj tisk, získali zpět licenci a založili redakci a tiskárnu SVOBODY na Kladně. Od listopadu 1990 tak začala vycházet Středočeská SVOBODA v menším formátu. Neměla však po počátečním úspěchu dlouhé trvání. Nezájem se začal projevovat zejména v okolních okresech. Svoboda tak opět po dvou letech skončila.
OV KSČM Kladno si však nechal obnovit její práva a začal ji vydávat jako svůj týdeník ve formátu, který měla při své vzniku – A3. Jako týdeník je ojedinělým jevem ze všech OV KSČM.
Středočeský KV KSČM využil dvakrát titulu a historické hlavičky SVOBODY pro celokrajské volební noviny.
