Na osobnosti 60 let, na které by se nemělo zapomenout VIII.

Autor: Věra Beranová | 7. 5. 2021

František Cubr architekt zabývající se především výstavnictvím . /1911 – 1976 /. Po roce 1945 spoluzakládal Stavoprojekt. Připravil prezentaci Československa na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu a v roce 1967 v Montrealu. Působil také jako profesor architektury ČVUT. K významným prezentacím patří například rekonstrukce Jiřského kláštera na Pražském hradě. Stal se zakladatelem moderně pojatého výstavnictví. Jeho myšlenky a vlastní tvorba přesáhly rámec doby. Kladl důraz na emotivní zážitek v rámci architektury a především výstavnictví. Jeho realizace byly kladně hodnoceny i v mezinárodním měřítku.

František Cubr

Česko-francouzská historička umění, Anna Fárová /1928 – 2010 / se především orientovala na dějiny a kritiku umělecké fotografie, překladatelka z francouzštiny. Studovala dějiny umění a estetiku na Fil. Fakultě UK u A. Matějčka, J. Mukařovského. Prostřednictvím svého manžela Libora Fáry se seznámila s významnými uměleckými osobnostmi. Pořádala výstavy, psala monografie. Zpracovala dílo Františka Drtikola, vydala výbor z díla Josefa Sudka. Vytvořila a uspořádala fotografickou sbírku Umělecko-průmyslového muzea v Praze. Z významných publikací: Henri Cartier-Bresson, Odeón, Paříž 1958, Jiri Jenice,SNKLU, 1962, Je autorkou významné publikace: Pražské jaro ve fotografii, 1970

Vítězslav Gardavský

Vítězslav Gardavský , /1923-1978 / filosof, publicista, pedagog Prodělal si totální nasazení, v letech 1945-1949, studoval češtinu a filosofii na Karlově universitě, pedagogicky působil na vojenských školách. V roce 1963 obhájil kandidátskou práci na téma Katolicismus a Německo, V roce 1967 vydal knihu Bůh není mrtev, která se dočkala několika vydání. Kniha byla vydaná v mnoha zemích, jako například v Německu, Velké Británii, Španělsku i Japonsku. Pořádal zahraniční přednáškové turné, na zahraničních univerzitách. Hrála se také jeho hra Už teď, Jakobe, která měla premiéru ve Státním divadle v Brně, setkala se s domácím i zahraničním ohlasem. Po roce 1970 byl nucen opustit svou pedagogickou práci, byl propuštěn z VAAZ, dostal výpověď z JAMU. Vítězslav Gardavský patřil ke generaci filosofů, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli základní marxistická východiska a pokoušel se reagovat na současné filosofické trendy, jako například existencionalismus, pozitivismus, fenomenologii a další. Publikační činnost Vítězslava Gardavského se rozvíjela v několika rovinách, nejen žánrových, ale i názorových. Právě na jeho filosoficko-politických názorech lze vysledovat obecný vývoj filosofických přístupů v 60. letech 20. století. Stručný výběr: Bůh a nevěřící svět, 1967, Bůh není zcela mrtev, 1967 ,Fenomén Německo, 1967_,Naděje ze skepse,_ 1969,_Anděl na hrotu meče_, 1975 , _Věda, dějiny, člověk, VAAZ,_ 1966, _Antikomunismus, křesťanství, evropská myšlenka_, VAAZ, 1967 , _Informatorium marxistické filosofie_, VAAZ, 1969, Ostatní: _Krev, krev, dějiny_ (rozhlasové monology), 1973,_Chceme míru plnou míru_ (píseň); hudba J. Procházka, Mladá fronta, 1960, v edici dialogy nakladatelství Svoboda vyšla kniha _Naděje ze skepse_ v roce 1969 :„_Marxismus se odpoutává od buržoasní myšlenkové tradice, jejíž podstatou je ulpění v třídním zájmu a otevírá si prostor, v němž je možno zkoumat předměty bezpředsudečně a s_ _jediným zaujetím: se zaujetím pro jejich význam a místo v lidské emancipaci."_

Milan Hamada

Milan Hamada , literární kritik, historik narozen 1933. Vystudoval kombinaci slovenčina- ruština na Fil. Fakultě, Komenského university. Působil jako redaktor , literální historik. V letech 1959 – 1972 v Ústavu slovenské literatury SAV. V 60. letech publikoval : _V hĺadaní významu a tvaru Bratislava _1966, Od baroka ku klasicizmu, Bratislava 1967, Básnická trancendencia, Bratislava 1969. Současně publikoval řadu studií a článků ve slovenských i českých periodikách.

" V poslední době jsem spolu s dalšími lidmi hledal možnosti záchrany a obrany v kultuře. Pochopil jsem to a stále tomu rozumím jako spodina života a duchovních hodnot. Ze dne na den, s tímto přesvědčením, nepřestanu věřit v poslání kultů, ale zjistili jsme, že jak jakýkoli jiný kulturista, tak kulturista se může zkazit."" / _Milan Hamada, Literární život 6/69 _/

Foto