Autor: Jan Klán | 28. 7. 2021
Institut české levice na přelomu června a července 2021 uskutečnil několik rozhovorů na aktuální téma blížících se voleb s významnými osobnostmi českého politického a akademického prostředí. V rámci zvoleného tématu byli osloveni následující lidé: poslankyně Miloslava Vostrá, sociolog Jan Keller, publicista a pedagog Jiří Silný, předseda akademické rady Institutu české levice (IČL) Jan Campbell a místopředseda Masarykovy demokratické akademie (MdA) Patrik Eichler. Všem byly položeny stejné otázky v následujícím pořadí: 1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě? 2. Z výzkumů se rovněž ukazuje, že tradiční levicové strany, tedy KSČM a ČSSD jsou na prahu vstupu do sněmovny. Co zapříčinilo tak velký pokles jejich obliby? Je to podpora vlády Andreje Babiše nebo to má hlubší kořeny? 3. Všechny strany přichází s velkými sliby. Jedni slibují, že nám připraví skvělou budoucnost a další, že nás ochrání před migranty. Jsou volební hesla tím důležitým, co zajímá voliče? Nebo jsou to volební programy? 4. Za posledních 30 let se pořád jen slibovalo, ale až současná středo-levá vláda dokázala prosadit mnoho věcí pro obyčejného člověka. Jak je tedy možné, že hnutí ANO ve volebních průzkumech dále padá dolů? 5. Líbí se vám osobně nějaké volební heslo pro nadcházející volby? Například spolu dáme Česko dohromady, Česká republika na prvním místě atd. 6. Jaký je váš tip, kdo vyhraje nadcházející volby a dokáže případný vítěz sestavit vládu?
V rámci komparativní analýzy rozhovorů bylo zjištěno, že všichni oslovení se shodují na tom, že volební hesla jsou někdy pěkná, ale jindy zase spíš černě humorná. Záleží na tom, jak je volební heslo postaveno. Pokud se jde do důsledku, tak se všichni oslovení ptají, zda bylo posléze v době vládnutí té či oné strany, volební heslo naplněno. Je tedy evidentní, že volební heslo musí spíš přilákat potencionálního voliče a má být reálné současné době, jinak je to slovy poslankyně Miloslavy Vostré „jako slibovat nesmrtelnost". Naproti tomu zástupce MdA v rozhovoru doporučuje, aby se v případě volebního hesel pracovalo se slovesem, a líbí se mu například „šance na nový začátek".
Pokud se podíváme na odpovědi sociologů, tak zjistíme, že jejich odpovědi jsou více strukturovány do samotné krize levicových stran, kdy například sociolog Jan Keller poukazuje na to, že v současné době je levice silně roztříštěná na menší uskupení a v zásadě platí, že tato krize roztříštěnosti panuje již od 60. let 20. století. Publicista Jiří Silný v rozhovoru ukazuje ještě na jeden fakt, který způsobil další pokles zájmu o levici a tím je podpora vlády Andreje Babiše, která byla pro levici jen dalším krokem na dlouhé cestě k jejímu úpadku. Do diskuze přispívá zajímavým názorem, že „pravice potřebuje levici jen jako strašák minulosti". Předseda akademické rady IČL dále vidí problém v tom, že například KSČM nezvládla oslovit mladou generaci jasnou a srozumitelnou vizí společnosti v novém, socialistickém a komunistickém uspořádání. Upozorňuje na to, že dnešní doba je určována kognitivním kapitalismem, který je v současné době na vzestupu a určuje chod dějin.
Co se týká futurologické otázky, kdo podle dotázaných vyhraje volby, tak mnozí se zdráhali tipovat a další se spíše opírali o zveřejňované sociologické výzkumy, takže se v rozhovor vyskytovala odpověď Piráti a STAN, případně hnutí ANO. Poslankyně Miloslava Vostrá a Patrik Eichler z MdA upozornili na to, že nemusí zrovna vládnout uskupení, které volby vyhrálo a že zajímavou úlohu v celém procesu určitě sehraje prezident Miloš Zeman. Všechny rozhovory ukázaly na fakt, že dnešní politická scéna je rozdělena na dva bloky: Babiš a Antibabiš a celá pravicová politická scéna bojuje proti hnutí ANO a Andreji Babišovi. Nicméně sociolog Jan Keller nezapomněl poznamenat nedávnou kauzu Dominika Feriho ze strany TOP 09, kdy řekl, že „každá strana má svého takového Feriho a je jen otázkou času, kdy bude odhalen". Zda před volbami nebo po volbách.
Pokud jde o otázku, která zjišťovala, zda dnes lidé čtou a zajímají se o volební programy, tak z rozhovorů bylo zjištěno, že sociologické pohledy říkají, že dnes volební programy sice lidé čtou, ale moc jim nevěří, protože povolební realita umožní splnit sotva polovinu toho, co se slibuje a zbytek, co umožní případně koaliční partneři. Dle politiků zase více lidé slyší na jednoduchá hesla s tím, že politika je dnes povrchní a postfaktická, což způsobuje hlavně existence sociálních sítí.
