Autor: Jiří Málek | 16. 10. 2021
Všichni se u našich jižních sousedů ptají: Jak je to možné? Ve Štýrském Hradci nebo místně Grazu, druhém největším rakouském městě, vyhráli místní komunální volby „komunisti", přesněji kandidátka Komunistické strany Rakouska (KPÖ). S obavami se ptají ti, kdo v tom vidí příchod „rudé revoluce". Ptají se také ti, kdo si přejí, aby radikální levice, zde reprezentovaná komunistickou kandidátkou, se prosadila. Zůstává ale otevřená otázka, proč se to stalo.
Hned z kraje je třeba říci, že odpověď není ani jednoduchá ani jednoznačná. A také, že dlouhodobě je spolková země Štýrsko poněkud odlišná od ostatního Rakouska. Jestliže rakouští komunisté dosahují ve volbách dlouhodobě výsledek spíše okolo jednoho procenta, pak v této spolkové zemi je to za poslední dekádu mezi 4,4 až 6 %. Nejvýznamnější rakouská tradiční levicová strana Socialistická strana Rakouska (SPÖ) se dlouhodobě uchází o vládní pozici a mnohdy jí to vychází. Ve zmíněném období ve Štýrsku dosahovala nejvíce před jedenácti lety 38,3 %, v posledních volbách (2019) pak 23 %. V Grazu to dopadalo následovně – KPÖ si stabilně držela od roku 2012 okolo 20 %, letos získala 28,8 %, což je první místo. SPÖ začala na 15,3 % , v roce 2017 to bylo 10 %, letos 9,5 %. Dlouhodobě na radnici v Grazu vévodila Rakouská lidová strana (ÖVP) se ziskem nad třetinu hlasů, letos však získala pouze 25,9 % a nevyhrála. Tato čísla ukazují, jak se tato oblast Rakouska liší od celého státu. Na celostátní úrovni je vztah SPÖ a KPÖ jako Goliáš a David. Čísla ale naznačují, že jednak místní výsledek komunistů zase není tak překvapující, a také, že to nebylo „na úkor" SPÖ. Ta téměř neztratila oproti minulým volbám. K volebnímu úspěchu patří také volební výsledky v 17 okresech Grazu, kde je nyní KPÖ okresním lídrem v osmi okrscích místo v jednom. Stabilní ukotvení KPÖ se odráží také v toku voličů. 80 procent voličů KPÖ roku 2017 se drželo svého volebního rozhodnutí a relativně největší nárůst dosáhla strana z předchozího nevoličského segmentu.
Čím to „komunisté" vyhráli? Lze se dočíst, že dlouhodobou efektivní bytovou politikou. Ale to je velké zjednodušení. Představitelé KPÖ v Grazu mají stabilně velmi dobré renomé mezi jeho občany. Salzburger Nachrichten to okomentoval následovně: "Úspěch KPÖ vedené Elke Kahrovou nedokazuje fascinaci kladivem a srpem. Dokumentuje velkou potřebu blízkosti k lidem, sociálního tepla, politiky, která se neustále nedívá na „spin doktors" (ty, kdo ovlivňují veřejnost) a průzkumy veřejného mínění, ale je prostě zemitá a autentická. " Tento úspěch KPÖ a její kandidátky není nic, co by spadlo z nebe. Je to vyústění prosazování sociální a lidové komunální politiky, osobního nasazení komunistických politiků včetně toho, že tito již po desetiletí odkládají až dvě třetiny svých odměn za práci v zemském parlamentu a městském senátu v Grazu do fondu na podporu potřebných občanů. Říkají, že to rozhodně není charita. Spíše se jedná o formu politiky orientovanou na základní socialisticko-komunistický princip, který se odvíjí až od Pařížské komuny. Proti tomu dosud vládnoucí lidovci (ÖVP) byli vždy velmi vstřícní velkému kapitálu, developerům. Dalo by se říci, v souladu s názorem mé rakouské kolegyně, že politika KPÖ v Grazu a Štýrsku je tradičně spíše sociálně demokratická, možná s převahou určitého reformismu, a ideologie je marxistická (leninistická). Ideologie je však spíše skrytá, projevuje se hlavně ve světonázorové orientaci, v některých tradicích (zpívají se dělnické písně na festivalech, je vidět tradiční symboly apod.). Svým způsobem to připomíná trochu roli náboženství, je to soukromou věcí každého člena a příznivce KPÖ. To ale nebrání vést široký dialog s veřejností, se všemi, kdo chce s rakouskými komunisty mluvit.
V Rakousku je komunální politika více reálně demokratická, různé proudy v ní nalézají své místo. Nemá nějakou procentní uzavírací klauzuli a tak kdokoliv získá dostatečný počet hlasů, získává i mandát. A zástupci místních komunistů byli vždy od roku 1989 zastoupeni v městském senátu. Strana má křesla i dalších městských a místních radách, i když v daleko menší míře než ve Grazu. Tak v Linci teď získala KPÖ druhého radního (za 3,3 % hlasů), v jiných městech se jí to nepodařilo. Ale v posledních vídeňských volbách, loni, KPÖ získala 23 obvodních radních v 15 obvodech Vídně.
Desetiletí v rakouské politice nalevo dominuje SPÖ. Vztahy s rakouskými komunisty dlouhodobě nejsou nijak vřelé. I tato strana má své „Bohumínské usnesení", z roku 1969 tzv. Eisenstadskou deklaraci v podstatě zakazující spolupráci s komunisty. Nicméně poslední zprávy ze Štýrska říkají, že SPÖ Graz se po posledních volbách staví pozitivně ke kooperaci s KPÖ (oproti politice v celé zemi). Asi by to bylo rozumné řešení.
