Autor: Martin Peč | 29. 12. 2021
Olomoucká výtvarná scéna přišla o vynikajícího sochaře Karla Hořínka (1936 – 2021), pokračovatele kamenosochařského rodu Hořínků.
Karel Hořínek se narodil do rodiny významného olomouckého sochaře Vojtěcha Hořínka (1906-1998), autora řady vynikajících portrétů a komorních děl, ale především realizací v kameni a restaurátoru řady barokních soch. Byl vnukem Karla Hořínka, zakladatele sochařského rodu, mimo jiné autora dvojice lvů před olomouckým soudem či soch sv. Cyrila a Metoděje pro průčelí kostela na prostějovském Tetíně.
Školení Karla Hořínka začalo na proslulém kamenickém učilišti v Žulové, následně pokračoval ve vzdělávání v uherskohradišťské Střední uměleckoprůmyslové škole pod vedením profesorů Habarty a Mikuláštíka. Po absolvování školy následuje práce v otcově dílně, spolupráce na otcových zakázkách či na reprodukci děl jiných sochařů.
Ranou prací mladého sochaře je portrét herce Jana Wericha. První veřejnou realizací Karla Hořínka, při které uplatňuje své estetické cítění a kamenosochařskou zkušenost, je stylizovaná postava Sedící pro park olomouckého výstaviště Flóra. K figurálnímu motivu pro veřejné prostory se v pozdějších letech vrací ve Dvojici dívek pro olomoucké sídliště a v sousoší dětské hry pro sídliště v Mohelnici. Ryze abstraktní je pak stylizovaná socha čoček před továrnou Meopta v Přerově.
Nepřehlédnutelná je Hořínkova práce restaurátorská. Je to například zhotovení kopie Brokoffova svatého Vojtěcha pro Karlův most (s otcem Vojtěchem) či vytvoření kopie Poláškova pohanského boha Radegasta pro Rožnov (se synem Tomášem, pokračovatelem kamenosochařského rodu).
Podobný význam má i aktivita na poli reprodukčního sochařství. Je jím účast na otcových realizacích 50. až 80. let (pomníky pro Olomouc a Zábřeh na Moravě, socha Koupání pro Vsetín, Pocta praporu pro Radslavice a Javorník, dřevořezba Samovznícení, ad.), reprodukce sochy Matka Země sochaře a přítele Rudolfa Chorého a další. V autorském kolektivu s Vojtěchem Hořínkem a Rudolfem Doležalem vytváří pomník poslance Petra Cingra pro Ostravu – Michálkovice. Do Ostravy se v pozdějších letech vrací jako autor žulového monumentu obětem holocaustu.
Komorní tvorba stojí spíše bokem Hořínkova zájmu, jehož těžiště je vždy v konkrétní realizaci v materiálu. Přesto musíme připomenout jeho sádrový návrh na kašnu na Konopišti či dvojici hlav Král a královna v černé žule. Své místo mají v Hořínkově díle i řezby vegetativních motivů, ukazující na Hořínkův talent při vytváření monumentální nefigurativní sochy. Motiv dvojice kaprů svěže vymáčknutý do hlíny s následnou dramatickou bronzově zlatozelenou patinou svědčí o lásce k rybaření a k světu přírody obecně, k živlu vody, které dokumentuje i řada motivů, vrcholící kašnou na známém zámku Konopiště. Dvojice ptáků je pak tématem další sádrové skici a letící ptáci jsou nepřehlédnutelnou realizací v materiálu pro domov seniorů, dílo dle mého soudu z nejlepších soch ve veřejném prostoru v Olomouckém kraji.
Od 90. let vznikla nová řada realizací upomínající na osobnosti bouřlivého 20. století (busta Jana Šrámka, kenotaf Milady Horákové na Slavíně), Karel Hořínek vytváří náhrobek staršího kolegy -malíře Viléma Zlámala.
Kapli olomoucké radnice dotváří socha svatého Jeronýma, velkorysá řezba, která v tvarové nadsázce a dramatickému spojení kontrastů hrubě řezaných částí s vyhlazenou řezbou spadá pod cyklus předchozích dřevořezeb, nesoucích stopy použití dláta i motorové pily, někdy se zapojením cínových částí (Ikarův pád), někdy přetvářející realitu v mytologický motiv deformovaný fantazií tvůrce (Satyr).
Před několika málo lety Karel Hořínek přihlížel a konzultoval trojrozměrný tisk zvětšeniny reliéfu Čtenář od svého otce Vojtěcha Hořínka, který byl touto moderní technologií zachráněn od zániku při zateplení budovy střední průmyslové školy.
Zřejmě poslední realizací Karla Hořínka byla pískovcová kašna na zámku v Zábřehu na Moravě, dílo inspirované zoomorfními tvary.
Karel Hořínek odešel před svými 85. narozeninami. Odešel v něm vynikající umělec, bytostný sochař a odborník na práci s kamenem… a především dobrý člověk, který kolem sebe šířil veselí a dobrou náladu. Karel Hořínek bude chybět všem, co ho znali a měli rádi, všem, kteří obdivovali jeho osobnost i talent.