Autor: Jan Campbell | 20. 4. 2022
V roce 2019 vydalo nakladatelství Albatros (ČR) ne veselou, ale poučnou knihu nutící k zamyšlení. Evička lhářka žhářka (ISBN: 978-80-00-05468-1) autorky Petry Braunové vypráví příběh, kterému je potřeba se vyvarovat. Proč? Chytrá a hezká dívenka nikdy nepoznala opravdovou lásku. Rodiče se k ní hned po narození chovají divně, jejich chování je pro ni těžko rozšifrovatelné. Eva vyrůstá ve lži a v přetvářce a stane se z ní osoba, která velmi snadno ubližuje lidem kolem sebe. Z příběhu vyplývající poučení, že děti nás dospělé mají přečtené možná lépe, než si umíme představit, je nadčasové pro děti, jejich rodiče a mladé, kteří se teprve chystají mít děti v době, ve které nikdo neví, až na výjimky, co se může stát již zítra a zamyšlení nad posláním člověka a jeho genderem se stává prakticky nemožným.
Kdo si nechce nebo nemůže vzít do rukou Evičku lhářku žhářku, může zkusit psychologicky laděný román Žhář, vydaný v roce 1935. Autor Egon Hostovský (1908 - 1973) v něm popisuje události, které vytrhnou poklidné městečko v době první republiky a jeho hospodu U Stříbrného holuba z navyklého a ospalého chodu. V napínavém příběhu o žháři, pod kterým se rýsují psychologické rozbory rodiny a společnosti si autor pohrává se svými postavami a také s námi. Nechává nás bát se o postavy, domýšlet si různé věci a nabízí naprosto neočekávané řešení s pozitivním koncem. U něho si čtenář může oddychnout. Hostovský pocházel z židovské rodiny, druhou světovou válku prožil v Americe. Tam pracoval jako redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Ve svých dílech se zaměřuje na pocity osamělosti, odcizenosti a špatného navazování trvalejších vztahů. Mezi nejznámější díla patří Všeobecné spiknutí, Zavřené dveře, Ghetto v nich. Po jeho smrti byla založena - Cena Egona Hostovského.
Jestliže příběh Evička lhářka žhářka vybízí k zamyšlení, a román Žhář dovoluje oddychnout si, to příběh z Vatikánu 6. dubna t.r., odstranění památníku Alexandra Puškina v Mukačevo (podle Страна. ua. ze 7. dubna) a tiskové prohlášení EK z dnešního dne (8.4) dovolují mluvit o lhářích, žhářích a nemocných, kteří způsobují nejenom ubližování a zlo jednotlivcům a věřícím, ale i vážné obavy týkající se následků z dosavadní beztrestné tolerance deficitu morálky a etiky u vůdců na všech úrovních moci v EU a Ukrajině. Co mám na mysli?
Papež František a Vatikán
Papež František v projevu ve Vatikánu 6. dubna vyzval k ukončení konfliktu na Ukrajině a události u Kyjeva označil za masakr. Současně políbil ukrajinskou vlajku, kterou (někdo, kdo?) údajně přivezl z Buči. Většinové reakce Italů v médiích kritizují papeže. Lze je shrnout do jednoduchých vět: Vatikán podněcuje válku nebo Vatikán rozdmýchává válku. V doplnění uvádím následující: 1) Ukrajinský velvyslanec u Svatého stolce Andrij Juráš po předložení pověřovacích listin ve Vatikánu řekl agentuře Reuters o očekávání, že Rusko během návštěvy papeže Františka v Kyjevě přeruší nepřátelské akce. Není však jasné, zda se cesta uskuteční. V odpovědi na otázky novinářů papež totiž uvedl, že návrh leží na stole. Podle italského katolického listu Avvemire má Kyjev ale brzy navštívit sekretář Svatého stolce pro vztahy se státy, arcibiskup Paul Gallagher. Proto je možná hybridní varianta: Návštěva Ukrajiny se uskuteční, ale nepojede papež, nýbrž nějaký vysoce postavený vatikánský úředník. 2) Co se týče ruské speciální vojenské operace na Ukrajině proti Moskvě, existuje západní koalice, v níž v případě katolické věci působí především německé biskupství a obvyklá emocionální reakce katolické veřejnosti. Ta se spoléhá na západní informace, protože prakticky neexistují alternativní zdroje informací a oficiální média jsou zaměřena pouze na obviňování RF. Výsledkem je, že počáteční nepravdivá fakta vedou k chybné reakci a poté následuje tlak na papeže a Svatý stolec. Ten v poslední době více selhává, než by se dalo očekávat.
Puškin a Mukačevo
V Mukačevo byl demontován pomník ruského básníka Alexandra Puškina a ze školy, která nesla jeho jméno, byla odstraněna pamětní deska. Tisková služba radnice v Mukačevo upřesnila, že se tak děje za účelem provedení de-rusifikačních opatření. Nevím, komu se ulevilo po odstranění památníku a pamětní desky. Mohu si ale představit, že doba není daleko, kdy de-montéři budou muset rychle najít originál, nebo radnice organizovat náhradu a oživit vzpomínku na mrtvého spisovatele, které ho se bojí současná vládní klika.
Co se děje na Ukrajině, ale ne proč se bojí v Mukačevo mrtvého Puškina, v Praze Čajkovského a jinde žijící divy Netrebko, nebo proč papež líbá ukrajinskou vlajku, se snaží v německé televizi vysvětlovat hlavně ženy. Ty dnes dokonce umlčují a nutí ospravedlnit se specialisty na válku, vojenskou a bezpečnostní politiku z dob zdánlivě věčného míru. Bylo by zajímavé zjistit, proč většina mladých odborníků, z nichž mnozí se podobají ženám, nyní komentuje události na Ukrajině ve večerních talk show. K jedné takové odbornici patří například bezpečnostní expertka Florence Gaubová s dvojitým občanstvím (německým a francouzským). Její dva dědečkové byli nasazeni v německém Wehrmachtu a francouzském odboji.
Nevím, jaký názor na komentování války a násilí jevícími se jako ženy má moderátor talk show, Markus Lanz. Osobně se mi zdá, že je ve špičkové formě v době více než dvouleté krize, zohledním-li covid-19. Přesto konstatuji v jeho práci deficit: Nikde v talk show v SRN jsem neslyšel otázku týkající se minulosti rodičů nebo prarodičů některých členů současné vlády (na příklad Christian Lindner, Karl Lauterbach, Olaf Scholz) a jejich vztah k postoji rodičů, většinou otců k SS a nacismu, jak se vyrovnali s jejich minulostí a zda se tato nepromítla do výchovy dnešních vůdců, horlivě prosazujících a odesílajících pátý balíček sankcí EU proti RF.
Pátý balíček sankcí EU
Snad vše akceptovatelné selským rozumem odhodila do koše EK. Ta se rozhodla odsoudit ruský útok, v ruském označení speciální vojenskou operaci, ale nepřijmout žádné totální plynové embargo. Za to přijala již pátý balíček sankcí v naději, že tím staví válku mimo zákon v Evropě, nechá odehrávat války ve zbytku světa a může přežít s politikou dvojího metru transformační proces ve světě, jehož výsledkem budou minimálně tři velké bloky, ve kterých nebude mít žádný rozhodující hlas a bude v roli křoví. Nebudu se rozepisovat o podrobnostech pátého balíčku sankcí EU. Zájemce se může seznámit pravděpodobně i s českou verzí tiskového prohlášení - Council of the EU Press release 8 April 2022 10:55.
Zmíním se pouze o oficiálním důvodu zcela jistě ne posledního balíčku sankcí EU proti RF, spíš ale proti samotné EU. Důvod přednesl nevolený profesionální lhář a amatér - žhář spoluodpovědný za zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku EU: Tyto nejnovější sankce byly přijaty v návaznosti na zvěrstva spáchaná ruskými ozbrojenými silami v Buči a na dalších místech pod ruskou okupací. Cílem našich sankcí je zastavit bezohledné, nelidské a agresivní chování ruských vojsk a dát rozhodujícím činitelům v Kremlu jasně najevo, že za jejich nezákonnou agresi se platí vysoká cena. … Nový blok omezení zahrnuje zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy uhlí a dalších pevných fosilních paliv do EU a také zákaz vstupu do přístavů EU lodím registrovaným pod ruskou vlajkou.
Připomínám, že pátý balíček sankcí zahrnuje zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy uhlí a dalších pevných fosilních paliv do EU, zákaz vstupu do přístavů EU lodím registrovaným pod ruskou vlajkou a výjimky jsou udělovány pro zemědělské a potravinářské produkty, humanitární pomoc a energii. Proč funkcionář nevysvětlil výjimky a nezmínil se o nebezpečí z diskutované blokády Kaliningradu a katastrofě, která nás pravděpodobně nemine? Psal jsem na téma jasně v tomto roce. Podobně jsem psal o následcích pro EU v případě zákazu exportu některých komodit. Nabízejí se ale další aktuální otázky. Například: Proč nebyl vysvětlen tlak USA a EU na Srbsko před hlasováním v OSN a před hlasováním o sankcích EU? V příspěvku _Proč ukončit jednán_í jsem mj. správně předpověděl zradu Srbska po očekávaném, kvalitně připraveném znovuzvolení prezidenta Vučiče a načrtl vývoj v Kazachstánu, aniž bych věděl o připravované návštěvě kazašského zástupce prezidentské administrativy Timura Sulejmenova.
