Autor: Pavel Janíčko | 1. 5. 2022
Současná ekonomická situace v ČR je nepochybně velmi nepříznivá, jak o tom svědčí i průzkumy veřejného mínění, kdy 70% respondentů ji hodnotí negativně. Bohužel nutno z hlediska levicového komentátora konstatovat, že v podobě současné ruské vojenské operace na Ukrajině dostala tato vláda poměrně silný argument, který ji umožňuje řadu nepopulárních opatření omluvit a zdůvodnit. Nicméně ani tento fakt nějak neumenšuje skutečnost, že i v této situaci se zřetelně projevuje její pravicový charakter, který koneckonců byl zřetelný i v předvolební době ve formulacích záměrů tehdejších nakonec vítězných koalic a ještě více v tézích programového prohlášení nastupující pravicové vlády.
Pokud bychom se měli pokusit a jakési shrnut filozofie vládnutí aktuální vlády „panské koalice", pak lze uvést např. tyto body:
- sociální politika je pouze reziduum celkové ekonomické situace, lidé jsou si primárně za svou sociální situaci odpovědni sami, stát může pomoci, ale pouze adresně
- odmítání vyššího zdanění velkokapitálu
- tolerance vůči stínové ekonomice pod záminkou podpory OSVČ (viz zrušení EET, rozšiřování možností paušálního zdanění pro OSVČ),
- „kupování" lidí na snižování daní při současném růstu sociálních nákladů,
- pravděpodobné „lepení" takto vzniklých děr ve státním rozpočtu zvyšováním daní nepřímých (DPH)
- odmítání plošných regulací ekonomiky pod záminkou nezasahování do „přirozeného" tržního mechanismu
- řešení sociálních problémů a patologií nikoliv systémově, ale prostřednictvím „chudinských" dávek
- odmítání aktivní státní politiky ve směru posílení domácí ekonomické a technologické úrovně převedení ekonomiky z modelu přívěsku vyspělejších ekonomik EU, jehož hlavní konkurenční výhodou je nízká úroveň mezd
- další privatizace v oblasti sociálních systémů (důchody, zdravotnictví, školství), to vše zamaskované péčí o stabilizaci veřejných financí, udržitelnost systémů do budoucna a jejich celkové zefektivnění
- obětování racionální ekonomické politiky včetně obchodních vztahů tzv. geopolitickým zájmům, tedy jinak řečeno zájmům anglosionistických světových elit
Pokud bychom chtěli nějak sumarizovat přístup k danému materiálu z pohledu levice, pak se dá očekávat, že dojde přes všechny jakoby racionální a přijatelné formulace nepochybně k ještě intenzivnější aplikaci principů polistopadové politiky, jež dobře shrnul jeden z článku na internetu: . „Kartel polistopadových politických stran se za celou dobu vlád od listopadové revoluce naučil jedinou věc. Rozbíjet a vyprodávat stát. Bilance polistopadových vlád je odstrašující. Jako stát jsme přišli o biliony korun.
Politika polistopadového kartelu vedla k ekonomickému modelu, postaveném na plošném a vytrvalém vytěžování české ekonomiky, populace, postavení Česka jako montovny, podřízené, subalterní a nevýznamné ekonomiky v podmínkách globalizovaného světa. K mizerným, třetinovým platům oproti Západu, postupnému propadu životní úrovně celých tříd a především, za souběžného vytváření iluze, že takto, tímto způsobem, je vlastně možné vést zemi donekonečna, až k hlubokému úpadku"
Všechny tyto výše uvedené prvky v současnosti ještě nabývají na intenzitě v souvislosti s dopady krize ve vztazích Rusko-NATO, která vyústila do otevřené vojenské operace Ruska na Ukrajině. Jejími doprovodnými aspekty jsou samozřejmě extrémní dopady sankcí a embarg, které jedna z válčících stran, tj. NATO, uvalila na Rusko.
Podívejme se tedy v tomto světle na některé predikce (MF ČR duben 2022)
_ Ekonomický růst _
Ekonomika ČR v roce 2021 vzrostla o 3,3 %. Kladně k růstu přispěly všechny složky domácí poptávky, nejvíce změna stavu zásob a spotřeba domácností. Naopak saldo zahraničního obchodu se zbožím růst ekonomiky silně zpomalilo.
V roce 2022 bude hospodářský vývoj zásadně ovlivněn ruskou agresí a změnou nastavení mezinárodních obchodních vztahů. Při všeobecné nejistotě pracujeme se scénářem, že se hlavní negativní dopady budou koncentrovat do 2. čtvrtletí. Celoroční tempo růstu české ekonomiky by mělo zpomalit na 1,2 %.
_ Vývoj inflace _
Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 12,3 %. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by během 2. čtvrtletí měla kulminovat nad úrovní 13 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen by měly významně přispět ceny ropy, elektřiny a zemního plynu. Zvýšené náklady firem se pak promítnou do cen zboží a služeb.
_ Nezaměstnanost _
Na trhu práce se dále prohlubují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, který je patrný prakticky ve všech sektorech ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 % a letos by se mohla snížit na 2,5 %. Vlivem zpožděných efektů slabého růstu v letošním roce by se však míra nezaměstnanosti mohla v roce 2023 nepatrně zvýšit na 2,6 %.
_ Hospodaření veřejných financí _
V roce 2021 hospodařily veřejné finance ČR se schodkem ve výši -5,9 % HDP, což bylo ovlivněno epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační politiky státu. Odhad výsledku hospodaření na tento rok ve výši -4,5 % HDP reflektuje doznívající epidemii, předpokládané hospodářské a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní spojené humanitární krize i pomoc domácnostem a firmám postiženým enormním růstem cen.
Na výše uvedené negativní dopady kumulovaných endo- i exogenních sociálně ekonomických vlivů má současná vláda pouze ideově a třídně podmíněné recepty, které se zdaleka vyhýbají jakýmkoliv systémovým zásahům a dokonce jsou mimo i umírněné „reformní" a s kapitalismem plně konformní zásahy typu dočasného zastropování některých cen. Zato v jiných případech, pokud jde o zmrazování soukromých majetků či o zabavování aktiv některých států, je naše loutková NATO vláda velmi aktivní, ačkoliv jde z hlediska tržního paradigmatu o zcela nekompatibilní aktivity.
Tím kouzelným slůvkem, který se vláda zaklíná při odmítání systémových opatření, je „adresnost", viz vyjádření ministra Jurečky:
„Kabinet podle Jurečky počítá s tím, že pomoc lidem postiženým energetickou krizí bude státní kasu v tomto roce stát zhruba tři miliardy korun. Zdůrazňuje ale, že pokud takové prostředky stačit nebudou, je vláda připravena reagovat. Odůvodňuje to tím, že nikdo nezná ceny plynu v třetím či čtvrtém kvartálu tohoto roku.
„Jasně jsme řekli, že jdeme cestou adresného řešení, nikoliv plošného rozdávání," doplňuje vicepremiér k podobě pomoci skrze příspěvky na bydlení.__:
Je ovšem otázkou, kdo za jakých podmínek na tyto chudinské dávky dosáhne a je také zřejmé. Že podmínky jejich poskytování lze velmi snadno nastavit tak, aby se k nim dostalo co nejméně lidí. V každém případě se tímto způsobem mění společnost z toho idealistického souručenství svobodných a suverénních na státu nezávislých individuí na spolek osob závislých na sociálních dávkách a všemožných dotacích, poskytovaných vládou a EU.
V této souvislosti lze na různých fórech nelézt i do jisté míry nekonformní náměty k řešení situace, které se do jisté míry dotýkají i celkového ekonomického systému a které vystupují v současnosti tím více do popředí. Např je lze objevit v dlouhodobé vizi ČMKOS.
Tato dlouhodobá vize , předpokládá , že cesta k prosperitě je podmíněna státní podporou národní ekonomiky ve směru technologického vzestupu, což by mělo být cestou k vyššímu stupni zpracování a k dosažení pozice „price makera" jako producenta produktů s vyšší mírou přidané hodnoty, což by vedlo k zvýšení celkové úrovně mezd. ČMKOS rovněž dlouhodobě podporuje vyšší zastoupení zaměstnanců ve vedoucích strukturách společností
Tento postoj se objevuje i v reakci ČMKOS na současnou situaci, kde se v usnesení jejích orgánů konstatuje:
Je naprosto nezbytné posílit roli státu v ekonomice i ve společnosti a důrazně vyžadovat od státních orgánů každodenní aktivní přístup k řešení vzniklých potíží a problémů.
Bude muset dojít k zásadnímu posílení zdravotního sektoru, a to jak z pohledu finančního (posílení rozpočtů zdravotních pojišťoven), tak i věcného (posílení kapacity nemocnic a dalších zdravotnických zařízení).
Zajistit zásadní navýšení kapacit všech typů škol, a to jak z pohledu finančního, tak i věcného.
Zvláštní pozornost musí být věnována zajištění klíčových komodit – základních potravin, dodávek všech druhů energií, vody a léků (včetně aktivizace náhradních a kompenzačních zdrojů).
Aktivovat a v případě nutnosti u klíčových komodit (energie, voda, atd.) zavést regulaci dodávek.
Zásadně posílit (a přechodně centralizovat) cenovou regulaci a cenové kontroly všemi regulátory, při zesílení regulace cen základních životních potřeb.
Z pohledu levice je především třeba zdůraznit, že i současná turbulentní situace znovu potvrdila, že pravicová primitivní mantra o rozhodující roli trhu jako nejefektivnějšího regulátora ekonomických procesů v podmínkách krizí i v podmínkách dlouhodobějšího vývoje selhává. Není schopna zabezpečit rovnoměrný vývoj ekonomik v mezinárodním srovnání ani rovnoměrný vývoj sociálních podmínek z jejich vnitřního uspořádání. Z krátkodobějšího levicového hlediska je třeba přehodnotit jednostrannou závislost na EU, vrátit do národních rukou rozhodující národohospodářské struktury např. surovinové bohatství, bankovní sektor, nemluvě o likvidaci tržních mechanismů tam, kde jsou nefunkční a kam nepatří, jako jsou zdravotnictví a sociální služby.
