Autor: Radomír Silber | 31. 5. 2022
Občané České republiky jsou ve věci války na Ukrajině hříčkou stran pravice a médií. Levice není jednotná. Česká společnost i všechny politické strany byly útokem Ruské federace na Ukrajinu v únoru letošního roku překvapeny. Nesouhlas s válkou byl v české společnosti vcelku obecný. Určité skupiny a hlasy se ale stavěly i na stranu Ruska a některé reagovaly i ostře proti jednostranné protiruské vládní a mediální propagandě zemí NATO a EU. Ovšem většina českých občanů byla v začátku válečného konfliktu Ruska s Ukrajinou zbavena možnosti posoudit se znalostí faktů příčiny a obsah toho, co vedlo k přeměně zamrzlého, osm let trvajícího válečného konfliktu na Ukrajině v přímou válku Ruska s Ukrajinou.
Většina médií v České republice totiž dlouhodobě informovala zcela nedostatečně o reálné podobě a obsahu zamrzlého válečného konfliktu a zamlčovala problematiku nacionálních střetů na Ukrajině. Média zastírala a vláda a většina parlamentních stran ignorovala fakt, že konflikt na Ukrajině započatý s podporou Spojených států a EU převratem v roce 2014 je mnohostranným střetem extrémních nacionálních a politických sil i oligarchů na Ukrajině, který je silně finančně, politicky i vojensky ovlivňován a podněcován ingerencemi a zájmy Spojených států, NATO, Evropské unie a Ruska. Hlavní média v České republice, včetně veřejnoprávních, dlouhodobě neposkytovala občanům informace o skutečné podobě a ostří nacionálních vášní a konfliktů na Ukrajině.
Vláda České republiky a většina parlamentních stran, s výjimkou Komunistické strany Čech a Moravy, fakticky plně nebo do značné míry zaujaly jednostranný postoj. České vlády a většina parlamentních stran v souladu s postupy EU a NATO ignorovaly nebo tolerovaly diskriminační kroky a tlaky ukrajinského režimu a extrémních nacionalistů započaté v roce 2014 proti jazykovým menšinám, nepohodlným médiím a názorovým proudům.
Pravicové parlamentní strany České republiky povětšinou zaujímaly dlouhodobě silně protiruský postoj a vyjadřovaly zcela nekritickou podporu režimu Ukrajiny i za okolností, kdy ukrajinské vlády pokračovaly v ukrajinizaci ruskojazyčné, maďarskojazyčné a dalších menšin. Fakt, že Ukrajina odmítala naplnit mírové Minské dohody a zaručit menšinám jejich práva a respektovat je, vedl k eskalaci zamrzlého konfliktu na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou vládou a ukrajinskými nacionalisty na straně jedné a proruskými separatisty na straně druhé.
Komunistická strana Čech a Moravy opakovaně podrobovala kritice eskalaci napětí a soupeření velmocí, EU a NATO o Ukrajinu. Poukazovala i na pronásledování a perzekuce komunistů, odborářů i novinářů ukrajinskými nacionalisty a veřejnou mocí, státem.
Čeští sociální demokraté až do podzimu roku 2021 byli stranou vládní koalice. Nesli a přijímali spoluodpovědnost za jednostranně prováděnou politiku bezvýhradné podpory Ukrajiny a jednostranného přístupu NATO a EU vůči zamrzlému konfliktu na Ukrajině. Expanzi NATO na východ Evropy a zájem Spojených států a NATO o získání Ukrajiny i za cenu střetu s Ruskou federací podporovala po podzimních volbách roku 2021 do Poslanecké sněmovny i nová velmi silně protirusky orientovaná a proamericky profilovaná česká vláda a většina stran pravice.
Z relevantních politických sil jen Komunistická strana Čech a Moravy dlouhodobě vyjadřovala programový odpor proti expanzi vojenských základen Spojených států a vojenských sil paktu NATO na východ Evropy a varovala před hrozící eskalací střetu Spojených států, NATO a Ruska o Ukrajinu.
Bezprostředně po letošním únorovém útoku Ruské federace na Ukrajinu se Komunistická strana Čech a Moravy postavila k tomuto kroku kriticky a odmítla válku jako prostředek řešení sporů velmocí a nacionalistů o vliv na Ukrajině a o Ukrajinu a její obyvatele. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná konstatovala: „Jako KSČM vojenské řešení problému odsuzujeme. Stejně jako v případě bombardování Jugoslávie, invaze do Iráku, Afghánistánu nebo zákroky v Libyi a Sýrii. Na rozdíl od zbytku politické scény nemáme dvojí metr."
Čeští komunisté se vyslovili pro rychlé ukončení války na Ukrajině, pro skutečná a bezodkladná jednání o míru. KSČM zaujala v té souvislosti velmi kritický postoj k proválečné politice Spojených států, zemí NATO a Evropské unie s tím, že dodávky zbraní a munice na Ukrajinu nepřispějí k řešení, ale oddálí mírová jednání a budou znamenat riziko rozšíření konfliktu a vyžádají si mimořádné lidské oběti.
Předseda sociálních demokratů Michal Šmarda uvedl: „Sociální demokracie vnímá válku, jako selhání politiky a diplomacie. Válce bychom měli předcházet, nikoliv si ji přát. Ale ruská agrese vůči Ukrajině je dnes skutečností… ČSSD vyjádřila jednoznačnou podporu Ukrajině a podporuje rozhodné kroky ze strany České republiky i Evropské unie." Čeští sociální demokraté se svou podporou "rozhodných kroků" české vlády a EU, ale i NATO zařadili k těm stranám, které usilují nikoli o rychlé a kompromisní ukončení válečné konfrontace na Ukrajině, ale které nyní de fakto podporují americké a evropské jestřáby a jejich snahu o vítězství. A to znamená podporu „opotřebovávací války" s masivními dodávkami zbraní, ale s neurčitými výhledy a s jedinou jistotou. Snaha o jednoznačné „vítězství" jedné z bojujících stran si vyžádá strašlivé lidské oběti.
V České republice v současné situaci válka na Ukrajině zatím posiluje prestiž NATO. S pomocí většiny médií byl až dosud vždy diskurs o agresivní politice NATO, o porušování Charty OSN členskými zeměmi NATO i diskurs o válečných zločinech páchaných členy NATO, zejména Spojenými státy, blokován. Válečná propaganda prezentovaná médii je převážně ukrajinské provenience a nahrává pravici. Prostor v médiích hlavního proudu dostávají nyní především ti, kdo prezentují NATO jako obranný pakt a záruku bezpečnosti proti „ruské hrozbě".
Představa kompromisního míru a kompromisu mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi ukrajinskými nacionalisty a proruskými separatisty je pro českou pravici nyní zcela nepřijatelná. V souladu s představami jestřábů NATO podporuje nyní většina české pravice vizi dodávky zbraní, protiruské sankce a vizi „vítězné Ukrajiny".
Válečná propaganda Ukrajiny a Spojených států i NATO je preferována a nekriticky přejímána a poskytována občanům. Věcná, kritická hodnocení příčin války a míry spoluodpovědnosti NATO a Spojených států za eskalaci konfliktu jsou nyní mimo pozornost většiny českých vlivných médií. To, kolik obětí si prodlužovaná válka vyžádá, podrobuje kritice komunistická levice. Pro českou vládu, pravici a média to zatím není téma k diskusi.
