Autor: Pavel Sirůček | 1. 11. 2022
31.října 2022 proběhl pracovní seminář Centra strategických a teoretických studií věnovaný postupu prací na aktualizované verzi dokumentu Socialismus v 21. století. Vize a úvahy týkající se nekapitalistického uspořádání je nezbytné konfrontovat s aktuálními trendy (post)kovidového světa. Pavel Sirůček připravil podkladový materiál formou prezentace. Zarámované otevřenými otázkami: Kam dospěla tzv. transformace kapitalismu?, Kam dospěla tzv. revoluce 4.0? a Kam dospěla neoliberální globalizace?
Obsáhlá prezentace neopomíjí prohlubující se rozpory a nebezpečně narůstající chaos dnešní doby, s naznačením řady trendů, a to i globálních megatrendů. Činí tak způsobem záměrně diskutabilním – místy možná snad až kontroverzním – s kritickým upozorněním na široké spektrum různorodých pramenů charakteru levicového i pravicového, resp. liberálního i konzervativněji laděného. K zamyšlení jsou předkládány teze ohledně projektů 4.0, 5.0, Velkého resetu, inkluzivního kapitalismu, „Zelených údělů" apod., prezentovaných ve smyslu (staro)nových podob teorií transformace kapitalismu. S dílčím závěrem, že došlo k jistému naplnění predikcí překonaných teorií konvergence, ovšem v opačném gardu. Vznikl hybrid, který si z kapitalismu a socialismu nevzal to nejlepší, nýbrž to nejhorší. Pracovně jsou odlišeny etapy tzv. revoluce 4.0, resp. 5.0 – etapa technologicky iluzorní (cca 2013-18), zelená (cca 2018-?), koronavirová (cca 2020-22?) a moralistně-válečná (cca 2022-?). S formulací otázek, zda Evropu zachrání digitalizace a tzv. ozelenění za každou cenu, i za cenu drastického propadu životní úrovně lidí práce. Včetně varování před scénářem, ve kterém namísto barnumsky propagovaného průmyslu 5.0 v Německu (i u nás) nastává deindustrializace. Ilustrován je konec neoliberální globalizace pod vlivem koronakrize, přičemž proxy válka na Ukrajině akceleruje geoekonomické změny, včetně přepínání integrace do zpětného chodu, proměn strategií firem anebo formování nových obchodních bloků etc. Dochází k přeformátovávání světa a globalizmu (např. v duchu plánu Velkého resetu), kdy stará globalistická agenda získává nový „cool" kabát. Připomínány jsou odklony od globalizace (deglobalizace, renacionalizace, deinternacionalizace, resp. lokalizace) v konfrontaci s projektem reglobalizace (coby reakce na nerovnosti, změny klimatu, zdravotní krize). Nejen v souvislosti s procesy lokalizace a participace je zdůrazňována stále klíčová role cíleně upozaďovaného vlastnictví výrobních prostředků. Konstatována je aktuální synergie krizí, kdy se liberální Západ ocitá v dokonalé bouři s hrozbou „Matky všech krizí".
Publikace je v pdf ke stažení zde
