Autor: Jan Campbell | 12. 12. 2023
Čínské centrum pro současná světová studia (CCCWS) byla založena v roce 2010. Mezi hlavní oblasti výzkumu patří mezinárodní situace, politika politických stran, politický systém v zahraničí, zahraniční strategie Číny, socialistické teorie, sociální a politické trendy myšlení a komparativní studie v rozvojových režimech. Aktivně vede výměny a akademické diskuse se zahraničními politickými stranami, think-tanky a výzkumnými ústavy. Centrum navázalo úzké vztahy s domácími politickými stranami, think-tanky, vládními úřady, univerzitami a vysokými školami a výzkumnými ústavy. Navázala také diverzifikované akademické výměny a spolupráci se zahraničními výzkumnými ústavy z USA, Velké Británie, Německa, Ruska, Japonska, Polska, Rumunska, Maďarska, Bulharska, KLDR, Brazílie, Indie, Jižní Afriky, Izraele atd.
Rada Centra angažovala řadu významných politických osobností a také řadu odborníků a akademiků z domácích i zahraničních akademických ústavů, univerzit a vysokých škol v příslušných oborech, kteří působí jako zvláštní členové rady nebo speciální výzkumní pracovníci. Pan Wang Jiarui, místopředseda 12. národního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a ministr mezinárodního oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Číny (IDCPC), je současně čestným předsedou Rady CCCWS. Pan Guo Yezhou, náměstek ministra IDCPC, je současně předsedou Rady CCCWS. CCCWS vydává každý rok ročenku CCCWS a vydává měsíčník v čínštině s názvem The Contemporary World.
Think tanky jsou v Číně neuvěřitelně populární, což zase dává vzniknout studiím think-tanků a systému hodnocení. Jedná se však o sektor, který má daleko k tomu, aby byl racionální a dobře regulovaný, protože některé komerční organizace se také předhánějí v předstírání, že jsou školními instituty. Tento frenetický vývoj postrádá určitá kritéria, která by vylučovala nekvalifikované, a to je třeba vyřešit dříve, než se intelektuální průmysl stane totálním zmatkem. Jaký by měl think tank být? Think tank by měl být relativně nezávislým politickým výzkumným nebo poradním institutem, který poskytuje originální a kreativní nápady, které uspokojí potřeby země, vlády a společnosti, a rozhodně by neměl být motivován ziskem.
Ne všechny výzkumné ústavy v konkrétních oborech lze nazvat think tanky. Obecně lze říci, že think tanky u nás i v zahraničí odkazují především na ty, jejichž výzkum se zaměřuje na státní strategie, diplomatickou politiku a mezinárodní vztahy. Podle Stanovisek k intenzifikaci budování think-tanků nového typu s čínskými rysy, které vydaly ústřední orgány na konci ledna, by se mělo jednat o “neziskové výzkumné instituce a poradenské společnosti, které se zabývají především strategickými otázkami a veřejnými politikami, aby napomohly rozhodnutím, která mají být přijímána vědecky, demokraticky a v souladu se zákony Komunistické strany Číny a vlády”.
Proto by ty instituce, které si říkají think tanky, ale zaměřují se na vytváření zisku, měly být považovány za nekvalifikované. Vztahy mezi think tanky a vládou Nezávislost je nepostradatelná pro důvěryhodnost, nestrannost a shodnost think tanku. Bez toho je pravděpodobnější, že se organizace stane hlásnou troubou zájmových skupin. Tento nezávislý postoj by však neměl think-tanky izolovat od vlády, která je hlavním spotřebitelem jejich intelektuálních produktů; Záměrné udržování odstupu by mohlo vést k oslabení vlivu think-tanků. Například americké mozkové trusty - často vyzdvihované jako vzory svobody, nezávislosti a diskrétnosti, což jsou vlastnosti, které jim zřejmě umožňují držet si odstup od vlády - mají ve skutečnosti úzké a komplikované vztahy s každou administrativou.
Expertní skupiny typu “think tank” nemohou přežít bez administrativních zdrojů a informací; Mezitím vláda potřebuje využít vlivu intelektuálů jako názorových vůdců, aby usnadnila snadné přijetí zamýšleného rozhodnutí a následnou realizaci. Navzdory jejich spletitým symbiotickým vztahům s vládou však nezávislost amerických think-tanků nelze zcela popřít. Vztahům mezi think tanky a tržními neziskovými think-tanky by mělo být zabráněno v prosazování komerčních zájmů, které mohou vést k jejich odchýlení od základních hodnot. Jejich duševní produkty však musí být testovány trhem z hlediska jejich hodnoty pro veřejné politiky, aby bylo možné oddělit slabé od silných. Zejména v této éře globalizace, kdy vzkvétající informační komunikace neustále vytváří nové situace, je však pro think-tanky velmi obtížné držet krok s vývojem.
Aby se think-tanky staly konkurenceschopnými, musí se zaměřit na prozíravý výzkum a poskytovat kvalitní intelektuální produkty, které splňují požadavky domácí i zahraniční politiky. Pouze tak lze maximalizovat jejich hodnotu. Vztahy mezi think tanky a akademickými think-tanky se zásadně liší od akademických institucí, pokud jde o jejich postoje a výzkum. Ačkoliv jsou think-tanky geneticky příbuzné věžím ze slonoviny, zaměřují se spíše na politický výzkum než na čistě akademické studium. Měli by zajistit včasnost a bystrost svého myšlení, aby sloužily tvorbě politik, a přesto se řídit akademickými paradigmaty, aby odlišili svou práci od názorů nebo nesofistikovaných politických analýz.
Akademici přikládají důležitost metodologii dedukcí, zatímco politický výzkum se zaměřuje především na empirické srovnání. Navzdory rozdílům však obě potřebují teoretickou podporu, bez níž by byl politický výzkum méně přesvědčivý a měl by užší záběr. Proto je think tank zodpovědný za hledání řešení skutečných problémů při striktním dodržování akademických paradigmat. Celkově vzato, think tanky se vyvíjejí v koordinaci s vládou, trhem a veřejností. Jejich udržitelný rozvoj vyžaduje nejen nadšení, ale také profesionalitu a racionalitu, aby nedošlo k vytvoření dalšího “velkého skoku vpřed” na intelektuálním trhu.
