APEC summit v Peru

Autor: Jan Campbell | 12. 11. 2024

Již více než třicet let je APEC summit přední obchodní událostí v Asii a Tichomoří. V tomto roce se bude konat v peruánské Limě od 13. do 15. listopadu. Jako hlavní téma bylo zvoleno třísloví: Lidé, podnikání, prosperita.

Podle veřejně dostupné informace 31. summitu se zúčastní 21 hlav a zástupců států a promluví 48 řečníků na téma obchod, energetická transformace, role kritických nerostných surovin, budoucnost práce, finanční začlenění a udržitelnost.

Očekává se, že vybraná sestava řečníků představí průkopnické nápady a inovativní řešení pro řešení nejnaléhavějších výzev nejenom regionu, ale že také upozorní na přelomové technologie a nejnovější trendy v oblasti umělé inteligence a digitálního zdraví, které dnes transformují občanské a podnikatelské společnosti.

Mluvčí ministerstva zahraničí ČLR Hua Chunying v pátek oznámila, že prezident Si Ťin-pching se také zúčastní 31. zasedání APEC v Limě na pozvání prezidentky Peruánské republiky Diny Ercilia Boluarte Zegarry. Na summitu prezident Si bude mít možnost přednést čínské představy o situaci v zemích APEC, nabídnout řešení v dohodnutých oblastech a pozorovat reakce několika představitelů členských států APEC, kteří se poprvé účastní summitu APEC.

K nim se řadí například novozélandský premiér Christopher Luxon, který se ujal úřadu 27. listopadu 2023; singapurský premiér Lawrence Wong (15. května 2024); thajský premiér Paetongtarn Shinawatra (16. srpna 2024); mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová a japonský premiér Shigeru Ishiba (1. října2024); indonéský prezident Prabowo Subianto (20. října 2024); a vietnamský prezident Lương Cường (21. října 2024).

Summit nabídne představitelům APEC možnost setkat se také se zástupcem Tchaj-wanu na summitu, Lin Hsin-iho. Ten dříve zastupoval Tchaj-wan na summitech, například v roce 2005. Vzhledem ke složitosti vztahů mezi ČLR a ostrovem Tchaj-wan Lin se účastní APEC summitu jako zástupce Čínské Tchaj-pej. Lai Ching-teho, který je u moci od 20. května 2024 se zasedání osobně nezúčastní.

Předpokládá se, že APEC 2024 se naposledy zúčastní dosluhující prezident Spojených států Biden.

Filipínský prezident Bongbong Marcos oznámil, že se summitu nezúčastní, protože musí dát prioritu řešení domácích problémů způsobených vládní reakcí na kalamity způsobené tropickými cyklóny, a proto jmenoval úřadující ministryni obchodu a průmyslu Marii Cristinu Roqueovou jako svou zástupkyni.

Co se týče hostitelské země stojí za zmínku, že Peru hodnotí stav světa jako následek vysoké míry příjmové nerovnosti, ztráty pracovních míst a zvýšené prekarity a nejistoty v zaměstnání. Tyto podmínky jsou podle představitelů Peru výsledkem výzev vyplývajících z hospodářského systému, rostoucích dopadů změny klimatu, narušení globálních dodavatelských řetězců a nastupující digitální ekonomiky. Proto řešení těchto výzev je důležité pro zajištění nenarušení důvěry v účinnost hospodářských a sociálních institucí a jejich, ideálně organických reforem.

S ohledem na předem uvedené Peru se snaží podporovat inkluzivní růst prostřednictvím tří hlavních priorit: 1) Obchod a investice pro inkluzivní a propojený růst. 2) Inovace a digitalizace na podporu přechodu k formální a globální ekonomice. 3) Udržitelný růst pro odolný rozvoj.

Udržitelný růst pro odolný rozvoj se snaží také podporovat energetickou transformaci. Ta uznává, že udržitelnost bude nezbytná pro zajištění hospodářského růstu v dlouhodobém horizontu. V návaznosti na předchozí výsledky jsou v rámci této priority zdůrazněny dekarbonizace a energetická transformace, udržitelné finance a potravinová bezpečnost.

Peru proto bude společně pracovat na realizaci politických úkolů týkajících se rozvoje a implementace rámců i pro nízkouhlíkový vodík v asijsko-tichomořském regionu.

V rámci příprav summitu hostitelská země uspořádala více než 160 setkání v pěti městech – Arequipa, Cusco, Trujillo, Pucallpa a Lima. Tato setkání zahrnují celkem devět ministerských setkání, pět zasedání vyšších úředníků, zasedání Obchodní poradní rady APEC a summit vedoucích představitelů. Mezi další akce patří setkání výborů a podvýborů, expertů a pracovních skupin, národní a mezinárodní semináře, sympozia a workshopy pro budování institucionálních kapacit. Pod staro-novými formulacemi je však nutné hledat nové obsahy.

Peru proto klade důraz na to, aby byl APEC pro lidi. Snaží se toho dosáhnout tím, že přibližuje fórum občanům, začleňuje potřeby obyvatelstva do agendy, aktivit a témat APEC. Proto klíčové priority Peru představuje úsilí o posílení postavení lidí, zejména žen, mladých lidí, malých a středních podniků a neformálního podnikání. Všechny zmíněné skupiny jasně zaujímají zranitelné postavení ve společnosti. Posílení prostřednictvím APEC je proto chápáno jako poskytnutí nástrojů k účasti na výhodách globální ekonomiky v transformaci a jejich nasměrování k ekonomickému a sociálnímu začlenění do tvořícího se nového systému.

Není pochyb, že praktické výsledky rozvoje ČLR pomohou Peru v oblastech inovace, digitalizace a podstatného snížení chudoby. Na tomto místě připomínám, že Peru uznává, že velká část populace je závislá na neformálním tzv. šedé ekonomice. Peru je přesvědčeno, že inovace a digitalizace budou využity k identifikaci a rozvoji cest, které by měly vést k přístupu pracovníků a malých podniků k výhodám, které představují pravidelné finanční zdroje, veřejné služby a iniciativy v oblasti rozvoje lidských dovedností a kultury.

Jaký vliv má Čína na peruánskou společnost a kulturu, dokazuje mimo jiné i peruánská kuchyně. Ta má infuzi čínské chuti díky velké čínské populaci v této latinskoamerické zemi. Objevily se například restaurace Chifa. Ty nabízejí mimo jiné čínsko-peruánské menu, které se stalo součástí peruánské gastronomické kultury.

V kontextu kultury se nachází, jak je vidět, překlenutí rozdílů a také inkluze. V této oblasti se již dnes věnuje zvláštní pozornost inkluzivní digitální transformaci v odvětví cestovního ruchu, potravinové bezpečnosti, snižování potravinových ztrát a plýtvání potravinami.

Závěr

Očekávám, že APEC summit naváže na, a doplní výsledky nedávného summitu BRICS, který se konal symbolicky v ruské Kazani a ovlivní část jednání 19. summitu G20 v Rio de Janeiru od 18. do 19. listopadu. Summitu se zúčastní představitelé 19 členských států, Africké unie a Evropské unie a také prezident Si. Ten navštíví Brazílii na pozvání prezidenta Brazilské federativní republiky Luize Inácia Luly da Silvy v rámci státní návštěvy a připomínky 50 let od ustanovení diplomatických vztahů mezi Brazílií a ČLR v roce 1974 dohodou o zřízení a provozu brazilského velvyslanectví v Pekingu a čínského velvyslanectví v Brazílii. Návštěva se uskuteční po G20 a bude trvat do 21. listopadu. Připomínám, že od doby ustanovení diplomatických vztahů se bilaterální vztahy rozvíjely převážně na základě nevměšování, rovnosti a vzájemného prospěchu.

Příští APEC summit je naplánován také na listopad (2025) v Koreji, ve starobylém městě Gyeongju. Město představuje jednu z nejoblíbenějších turistických destinací v zemi a bylo hlavním městem dynastie Silla (57 př. n. l. – 935 n. l.). Nachází se na jihovýchodě Jižní Koreje, asi 280 kilometrů jihovýchodně od Soulu. Bude to poprvé po 20 letech.

Předchozí summit v Jižní Koreji se konal v jihovýchodním přístavním městě Pusan v roce 2005. Během setkání se přípravný výbor také rozhodl využít úsilí dalších dvou kandidátských měst – Inčchonu, západně od Soulu, a jižního letoviska Čedžu – tím, že bude hostit různá ministerská setkání a setkání vyšších úředníků spojená se summitem APEC. Souhlasu netřeba. 09.11.2024

Článek byl zveřejněn v ČLR:

https://czech.cri.cn/2024/11/11/ARTIImfnTG1AoFktJAQ9sJpW241111.shtml

Foto