Autor: Jan Campbell | 9. 4. 2025
Ekonomická podstata kapitalismu a globalizace v transformaci nabízí prezidentu Trumpovi logický důvod k uvalení cel. Proč? USA se topí v dluhu a protekcionismu, které jsou přirozeným a objektivním důsledkem umírajícího průmyslového kapitalismu. Ten se v posledních dvou desetiletích transformoval do digitálního. Výsledkem je oslabení bezpečnosti Spojených států.
Lenivá, arogantní a vševědoucí EU se nakazila iluzí o vědění a mýtem o věčném spojenectví se Spojenými státy. Ty od konce války nabízely Evropě vojenskou ochranu pod americkým vedením a velením organizace NATO. Pro vědoucí analytiky politických a hospodářských trendů předvídatelná cla, jak se jeví, probudila Evropu i Čínu. Evropa se tak může konečně rozhoupat a rozhodnout se začít realizovat nezbytné změny celého systému hospodářství, financování a veřejné správy. Proč se EU musí změnit, respektive bude jinou než doposud?
I když se to zatím plně neprojevuje v komentářích politicky korektních médií Evropa náhle pochopila, že se již nemůže spoléhat na Spojené státy nejenom v otázkách bezpečnosti, ale ani v otázkách ekonomiky. A právě v tom je zakopaný pes. Obrovská byrokracie, regulace a korupce spolu s demografií, migrační politikou, papírovou měnou s dluhovou politikou, omezené vlastní nerostné zdroje potřebné pro technologický rozvoj, abych jmenoval několik důvodů, nedovolují být optimistou s nadějí, že EU a zbytku Evropy neujede vlak, který přivezl americké poselství.
V kontextu transformace kapitalismu, která vylučuje mírovou možnost přechodu od expanzivního do intenzivního modelu využívání materiálních a nemateriálních zdrojů, EU a Čína vyráběly mnohem více, než spotřebovávají. Tento přebytek exportovaly do Ameriky výměnou za stále rostoucí množství ničím nepodložených, kromě mýtů a iluzí o kapitalismu, amerických dolarů. Skutečnost, že Spojené státy spotřebovávají mnohem více, než produkují, vede zákoně k trvalým obchodním deficitům, které USA financovaly rostoucími dluhy.
Výsledkem zmíněného myšlení, konání a nepřirozených ambicí jedinců, Čínští a evropští investoři a společnosti z tohoto modelu těžili celá desetiletí. Protože Spojené státy čelí neudržitelné dluhové situaci, a proto již nemohou a nejsou ochotny nadále tolerovat tento stav, nová Trumpova administrativa urychlila přechod k merkantilismu. Jedná se o filosofii, jež praví, že velké obchodní deficity jsou hrozbou pro národní bohatství a sílu.
Nejenom Trump a mnozí jeho stoupenci, ale i autor příspěvku ví, že trvalé deficity (čehokoliv) způsobují nebezpečnou závislost na třetích, v tomto případě jiných ekonomikách. Výsledek deficitů je ohrožení národní bezpečnosti a ničení prosperity střední třídy společnosti.
To jsou hlavní důvody, proč Trumpova administrativa zavádí cla, ignoruje přežilé hospodářské a obchodní teorie a jeví se lhostejným k pravděpodobnému zničení zaběhlého ekonomického modelu nejenom Evropy. Cílem zmíněné politiky je omezit rozvoj všech zemí, jež se vezou na americkém dluhu. V kontextu uvedeného se nachází nejenom čínské vlastnictví amerických dluhopisů, o kterém ale nebudu psát, ale i skutečnost, že USA a Čína jsou v dobré kondici a Evropa bude strádat nejvíce. Proč?
Je tomu proto, že Spojené státy mají v tomto obchodním konfliktu výhodu paradoxu. Spojené státy momentálně udržují velké obchodní deficity. Mají více dovozu, který mohou zdanit ve svůj prospěch než vývozu, který by mohli zdanit ostatní v neprospěch USA. Pokud americké firmy zvýší investice v USA a převedou klíčové dodavatelské řetězce zpět do USA, lze s pravděpodobností hraničící s jistotou předpokládat, že americká střední třída se bude moci znovu nadechnout. S rostoucími cly každá země, která má přebytek obchodu s Amerikou, zjistí, že prodávat své produkty ve Spojených státech je stále těžší.
Jeví se mi, že KS Číny tušila zavedení cel, ale nepředpokládala jejich skutečnou výši a šířku.
Průzkum zveřejněný CGTN mezi globálními uživateli internetu ukazuje, že respondenti důrazně odsuzují jednostranné šikanování jiných zemí USA pod záminkou recipročních cel a říkají, že tento krok může vyvolat protiopatření ze strany jiných zemí, a nakonec se vyvinout v celní světovou válku s vážným dopadem na světovou ekonomiku. To je jedna strana mince.
Ta druhá strana mince představuje statistiku Trumpovo protekcionistické politiky během prvního funkčního období. Ta stála americké spotřebitele přibližně 57 miliard dolarů ročně. Podle průzkumu se 81,94 % respondentů domnívá, že reciproční cla nemohou vyřešit vlastní problémy USA. Indikují to dnes akcie a trhy, které reagovaly okamžitým propadem. Nabízí se otázka: Proč Trump zvolil iracionální celní past a jak se z ní dostat opět na svobodu?
Doposud platí, že konkurenceschopnost produktů z různých zemí se liší a každá země si může stanovit vhodná cla na základě svých vlastních produktů, aby dosáhla vzájemného prospěchu na mezinárodním trhu. 2. dubna 2025 ohlášená celní politika představuje selektivní ignorování rovnováhy zájmů dosažené prostřednictvím multilaterálních obchodních jednání. To znamená, že v kontextu nerovného ekonomického rozvoje a ekonomické síly různých zemí trvání na úplné reciprocitě v clech je iracionální, ale přece jenom možné. Proč?
Protože se jedná o prvek imperiální politiky pomocí zbavení rozvojových práv zejména rozvojových zemí, oslabení spojence EU, který přestavuje trh ve velikosti 450-500 milionů obyvatel a vážného porušování pravidel WTO, sloužící doposud, a především zájmům Západu.
Kdo preferuje výzkumy a data, má možnost seznámit se s předem zmíněným průzkumem v angličtině, francouzštině, arabštině a ruštině na platformě CGTN. Během 24 hodin se průzkumu zúčastnilo celkem 9 600 zahraničních uživatelů internetu, kteří vyjádřili své názory.
V průzkumu 79,58 % respondentů uvedlo, že reciproční cla se stala pro USA novým nástrojem na podporu obchodního protekcionismu, který dále zintenzivní mezinárodní obchodní napětí a globální ekonomickou fragmentaci. Takový názor odpovídá anglosaské tradici: Rozděluj a panuj! A také novém trendu: Merkantilismus s pomocí síly, vyhrožování a strachu zkorumpovaných vůdců zemí, ve kterém důvěryhodnost země nehraje hlavní roli.
Proto hospodářským spojenectvím typu BRICS a samotné Číně se nabízí unikátní šance vyjít z celní války jako vítěz. V širším pohledu nelze vyloučit možnost zlepšení vztahů mezi Čínou a EU, včetně dnes zakázané spolupráce nejenom v obchodu, ale i ve vzdělání a vědě. Proč?
Americké akciové trhy procházejí nejprudším poklesem od doby pandemie. Klíčové indexy jako S&P 500 a Nasdaq se ocitly pod tlakem výprodejů a od svých maxim už ztrácejí kolem 20 procent. A situace se navíc dále zhoršuje — dnes v pondělí futures na americké indexy, tedy kontrakty, které naznačují, jakým směrem by se trh mohl otevřít, signalizovaly další propady zhruba o pět procent. To naznačuje, že panika na trzích a mezi investory a podnikateli může ještě nabrat na intenzitě. Proč? Protože se mohou začít vypařovat důchodové úspory Američanů, kteří investují do akcií více než Evropané. To vše je voda na čínský mlýn a pro předem zmíněné téze.
Oznámení prezidenta Trumpa, že Spojené státy zavedou clo ve výši minimálně deseti procent na veškerý dovoz, přičemž na zboží z Číny – druhého největšího vývozce do USA po Mexiku – uvalí dokonce až 54procentní sazbu, a označení tohoto kroku za Den osvobození USA, který má obnovit spravedlivý obchod mezi státy a který zatím způsobuje otřesy na trzích a narušuje důvěru investorů, se ve skutečnosti a při správné identifikaci, vyhodnocení a pochopení trendů a ducha nové epochy může stát Dnem osvobození Číny. Souhlasu netřeba. 07.04.2025
