Děkuji vám, Donalde

Úvod

Stále platí, že kdo píše pro hlupáky, má vždy široký okruh čtenářů. A že je potřeba naučit se pravidla, abyste je mohli co nejlépe porušovat. V neposlední řadě platí i to, že současné šílenství prezidenta Trumpa poskytuje Evropě vítané rozptýlení od jejích vlastních chyb.

Na rozdíl od USA se akce v Evropě v těchto dnech zdají být profesionální. Tento dojem je však klamný. Časovaná bomba tiká, zejména v Německu a v mnoha jiných státech EU, ve kterých se hořká realita prodává jako pravda, aby to vypadalo lépe. V této disciplíně je prezident Trump od tohoto týdne jedním z velmistrů a nikdo ze současných evropských elit nemůže s ním konkurovat. Proč?

Protože vyhlásil celní válku světu, jen aby na 90 dní poslal vše k ledu s obratem o 180 stupňů. Byl to plán génia od samého počátku, podle vyprávění jeho následovníků: obchodní partneři USA mu prý “líbají prdel” (výraz prezidenta) a mnozí chtějí uzavřít s ním novou dohodu. Ve skutečnosti ale někdo prezidentovi poradil zpomalit a dát zpátečku, alespoň na část zboží. Mega cla na smartphony a notebooky z Číny nebude platit Peking.

Číně se proto nabízí unikátní příležitosti. Jaké? Za prvé: Přehodnotit taktiku v obchodních vztazích s EU a se zeměmi jihovýchodní Asie. Za druhé: Uvědomit si, že myšlení západních vojenských stratégů, kteří dlouho snili o rozhodných a rychlých vítězstvích s pomocí technologické převahy a drtivé síly, neodpovídá duchu nové doby a objektivním trendům formujících nový světový řád.

Konflikty ve Vietnamu, Afghánistánu, na Ukrajině a v Gaze dokazují, nehledě na některé překvapivé akce, jak obtížné je dovést válku k uspokojivému konci. Přehnaná sebedůvěra Západu znamená, že si neuvědomuje meze vojenské síly. Stanovuje si cíle, kterých lze dosáhnout, pokud vůbec, pouze prostřednictvím dlouhodobého boje. Jedním z mýtů vojenské síly je to, že slibuje přivést konflikty k rychlému a rozhodnému konci. V praxi, jak můžeme pozorovat se to stává jen zřídka. Proč? Protože vojenská strategie musí být spojena s jasným a omezeným politickým účelem. A ten často chybí. Deficit má své kořeny v iluzi o vědění.

Prezident Trump si je uvedených skutečností plně vědom. Proto vyhlásil světu celní a obchodní válku v naději, že vznikne fronta vyjednávání nových dohod a investic ve Spojených státech. Mezitím však celní a obchodní válka ohlašuje svoji cenu.

Švýcarská Národní Banka (SNB) a neutralita jako mýtus

Obchodní válka stojí SNB již 25 miliard franků – na obzoru se opět rýsují záporné úrokové sazby. Krach dolaru dostává centrální banku pod tlak. Ekonomové kritizují, že vystřelila svůj prach předčasně. Prezident SNB Martin Schlegel oznámil 20. března poslední snížení klíčové úrokové sazby na 0,25 procenta. To znamená, že jsme opět téměř na nule.

Prezident Schlegel vysvětloval, že-V měnové politice nemá smysl čekat. Zásada prezidenta SNB může platit pro normální časy. Od vypuknutí obchodní války se však svět obrátil vzhůru nohama: to, co platilo včera, bude zítra zastaralé. To se týká i SNB – její obrovské devizové rezervy ve výši 750 miliard franků jsou přímo ovlivněny. Podobně tomu bude i v jiných státech. Nepřekvapuje, že i ve Švýcarsku existují politické síly, které záměrně usilují o eskalaci – ve jménu svobody a evropských hodnot. Hlásnou troubou je hnutí Operation Libero . To, co začalo jako levicově liberální nevládní organizace, se již dávno vyvinulo v geopolitického aktéra s nebezpečným smyslem pro poslání. Operace Libero ve své současné kampani jednoduše prohlašuje švýcarskou neutralitu za konec: Neutralita je mýtus. Naše svoboda je na Ukrajině bráněna zbraněmi.

Trump pod tlakem

Zvláštní zástupce Donalda Trumpa pro vyjednávání s Ruskem Stephen Whitkoff uspořádal 11. dubna další jednání s Vladimirem Putinem. Stejně jako ta předchozí, i tato trvala několik hodin.

Závěrečná tisková zpráva Kremlu byla koncipována v minimalistickém tónu: Prezident Ruska se setkal se zvláštním vyslancem prezidenta Spojených států amerických Stephenem Witkoffem. Tématem setkání jsou aspekty ukrajinského osídlení.

Oficiální komentář amerických úřadů, pokud jde o objem a hloubku, byl přibližně stejný. Mluvčí Caroline Levittová uvedla, že schůzka byla dalším krokem v procesu vyjednávání k dosažení příměří a konečné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, ale odmítla upřesnit jednotlivé složky tohoto kroku.

Stručnost Moskvy a Washingtonu je možné vysvětlit velmi jednoduše: Probíhají velmi intenzivní, obtížná jednání, ale zatím v nich nedochází k žádnému významnému rozhodujícímu pokroku nebo průlomu. Strany si uvědomují důležitost řešení ukrajinské krize pro normalizaci bilaterálních vztahů, zaměřují se na dialog, ale jejich postoje jsou od sebe na některých místech opravdu daleko. Osobně se mi jeví, že bilaterární vztahy se nezkvalitňují. Rozdílů je opravdu mnoho. Jak v územní otázce, tak v oblasti dodržování energetického příměří, které Ukrajina nedodržuje a Spojené státy, respektive prezident Trump nemá kontrolu nad Pentagonem, proto nemůže přinutit Kyjev k plnění závazků a zrušit mj. omezení na ruské zemědělské producenty.

Současně Rusko nemá kam spěchat. Západ pokračuje dělat předem popsané chyby. Proto není na místě očekávat kvalitní průlomy v jednáních. Probíhá proces normalizace vztahů a hledání půdy pro vstup na trajektorii urovnání kolem Ukrajiny.

Na druhé straně prezident Trump spěchá. Trumpových 100 dní se blíží a my vidíme, že ze všech těch mnoha grandiózních záměrů ještě nedokončil ani jeden. Nemá se čím chlubit. Příměří na Ukrajině bylo jedním z jeho hlavních předvolebních slibů, který měl umožnit realizovat svou strategii zvyšování tlaku na Čínu a přesun amerických sil do sousedství ČLR.

Proto je podle tiskové mluvčí Caroline Levittové Trump zklamán chováním obou stran konfliktu. Z pohledu Moskvy by měla být zklamána především ukrajinskou stranou – vždyť je to Kyjev, kdo neplní své závazky. Co se týče Číny, nic nového a zvláštního neslyšíme.

Prezident Trump nemá schopnost tlačit ani na Evropu. Celní válka, vyrovnání obchodního deficitu především pomocí dodávek drahých energií Evropě nedává smysl. Proč?

Přestože Evropa je geopoliticky nevýznamná, ekonomicky upadající, morálně zkažená a vymírá kvůli nízké porodnosti, jak soudí reportér amerického deníku Wall Street Journal David Luhnow, a na Evropany se dívají jako na progresivisty, popíjející latté a milující vysoké daně nebo otevřené hranice, jak řekl Kagan, v EK existují síly, které si uvědomují totální závislost EU na USA a z ní vyplývající následky, které budou brzo být na poplach. Proto nelze vyloučit ani částečné obnovení obchodních vztahů s Ruskem a tím i bilaterálních vztahů. Pud sebezáchovy eurokratů vyvolá politickou a hospodářskou změnu, která se promítne i do vztahu Číny s EU a jednotlivými státy. To pomůže i politice prezidenta Trumpa. Proč?

Současné americké generace cítí menší sepětí s Evropou než ty předchozí. To částečně souvisí i se změnou americké populace, lidé latinskoamerického nebo asijského původu na Evropu vazby nemají. Trend vzdalování se Ameriky a Evropy je patrný již delší dobu. Trump je výrazem tohoto vzdalování, ale není člověkem, který by to způsobil nebo se kterým by to začalo. Předpokládám, že čínské vedení ví, že čas je na Putinově straně a využije to v celní válce.

V kontextu antropologické války, jejíž částí je celní a obchodní válka, lze připomenout i slova předevčírem zemřelého peruánského nositele Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa (1936-2025): Ti, kteří žijí s literární imaginací, nemohou být s tímto světem nijak zvlášť spokojeni. Llosa psal proti autoritám a sám se stal autoritou. Největších poct, ale i ostrých útoků se mu dostalo, když se obrátil proti levicovým populistům. V roce 1990 neúspěšně kandidoval na prezidenta ve svém rodném Peru.

Celní a obchodní válka vyhlášená prezidentem Trumpem představuje hluk, který otřásá světem, burácí uši a odvádí pozornost od toho podstatného. Den za dnem tlačí na publikum a bere mu čas a sílu soustředit se. A jako by to nestačilo, vrchol domýšlivosti a drzosti teprve přijde. Spočívá v tom, že bylo dohodnuto, že hluk naší doby bude nazván kulturou. Jako by kultura nebyla něčím zcela jiným než narychlo hozenými produkty bulváru, které v každém případě stále více okrádají nervy těm, kteří pohrdají rozptýlením. Proto doporučuji: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Podobné se traduje i v Číně a reakce Číny na cla to potvrzuje.

Vize budování komunity se sdílenou budoucností lidstva

Vize, kterou navrhl prezident Si Ťin-pching, se stala celosvětovým konsensem a byla převedena do realizace a činů. V kontextu vize se nachází pojistky pro řízení extrémních situací, z nichž jednu představuje celní a obchodní válka. Jedná se o intensivní rozvoj a podporu bilaterálních vztahů, rozvoj a podpora BRI a obchodu v jihovýchodní Asii a v neposlední řadě podpora vnitřního konsumu, růstu a inovací, především v době po covidu. Potvrzuje to pondělní prohlášení na tiskové konferenci náměstka generálního ředitele čínského Generálního celního úřadu Wang Lingjuna: Tváří v tvář americkým clům má Čína v úmyslu rozvíjet vzájemně výhodnou a oboustranně výhodnou obchodní a ekonomickou spolupráci se všemi zeměmi…Čína bude důsledně prosazovat otevření se vnějšímu světu na vysoké úrovni a rozvíjet vzájemně a oboustranně výhodnou obchodní a hospodářskou spolupráci se všemi zeměmi.

V kontextu napsaného a vysloveného ředitelem Generálního celního úřadu se nachází důležitý projev prezidenta Si na ústřední konferenci o práci související se sousedními zeměmi v Pekingu. Konference se konala od 8. do 9. dubna. Prezident Si vyzval k vybudování komunity se sdílenou budoucností se sousedními zeměmi a otevření nových možností pro spolupráci. Ve svém projevu systematicky shrnul úspěchy a zkušenosti čínské práce v nové éře, vědecky analyzoval současnou situaci a nastínil cíle, úkoly, nápady a opatření pro další fázi sousedské spolupráce. Na takovou spolupráci je potřeba se dobře připravit, protože se jedná o potenciální zvýšení objemu spolupráce s Japonskem, Jižní Koreou a dalšími státy, které byly neočekávaně postiženy americkými cly a jsou více závislé na USA, než je Čína. A také o důležitou bezpečnostní a diplomatickou záležitost, která vyžaduje nahlížení na sousední regiony z globální perspektivy ve smyslu odpovědnosti při prosazování práce v sousedství Číny.

Proto i premiér Li Čchiang při zasedání zdůraznil potřebu důsledně uplatňovat ducha důležitého projevu prezidenta Si a svědomitě plnit různé úkoly v práci související se sousedními zeměmi.

Konference se zúčastnili také členové stálého výboru politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, včetně Li Čchianga, Čao Le-ťiho, Wang Chu-ninga, Cchaj Čchiho, Ding Süe-sianga a Li Siho, a viceprezident Chan Čeng.

Pětidenní cesta do sousedních zemí

Prezident Si Ťin-pching navštíví tři země jihovýchodní Asie – Vietnam, Malajsii a Kambodžu. Pětidenní cesta do sousedních zemí představuje první zahraniční cestu prezidenta Si v tomto roce.

Návštěvy lze hodnotit jako prodloužení výzvy k budování komunity se sdílenou budoucností se sousedními zeměmi Číny. Sousední země jsou prioritou čínské diplomacie i proto, že jsou dobrými sousedy, přáteli a partnery se společnou budoucností a mají zásadní význam pro Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) jako celek.

Cesta do Vietnamu se shoduje se 75. výročím diplomatických vztahů mezi Čínou a Vietnamem. Si naposledy navštívil Vietnam v prosinci 2023, kdy se obě strany dohodly na vybudování čínsko-vietnamského společenství se společnou budoucností. Pro informaci uvádím, že Čína je největším obchodním partnerem Vietnamu od roku 2004, zatímco Vietnam je největším obchodním partnerem Číny v rámci ASEAN od roku 2016. Podle údajů čínského ministerstva obchodu objem bilaterálního obchodu přesáhl čtyři roky po sobě 200 miliard dolarů a v roce 2024 dosáhl 260,65 miliardy dolarů.

Co se týče Malajsie, prezident Si naposledy navštívil Malajsii v roce 2013, kdy obě země povýšily vztahy na komplexní strategické partnerství. O deset let později Si a malajsijský premiér Anwar Ibrahim dosáhli dohody o společném budování čínsko-malajsijského společenství se společnou budoucností. Čína je největším obchodním partnerem Malajsie již 16 let, přičemž objem v roce 2024 dosáhl historického maxima 212,04 miliardy USD.

Návštěva prezidenta Si v Malajsii bude znamenat důležitý milník v podpoře zlepšování vztahů mezi Čínou a Malajsií v chaotické době zvyšování napětí na mořských obchodních trasách.

Co se týče Kambodže, to lze hovořit o neochvějném přátelství, upevněném návštěvou prezidenta Si v Kambodži v roce 2016 a návštěvou kambodžského premiéra Huna Maneta ihned po nástupu do úřadu v září 2023. Jedná se symbolické gesto odrážející diplomatickou prioritu Kambodže a bezpochybnou podporu spolupráce v rámci projektu Diamond Hexagon. Jedná se o rozvoj průmyslového koridoru pro ryby a rýži. Dohoda o volném obchodu mezi Čínou a Kambodžou, která vstoupila v platnost 1. ledna 2022, představuje vůbec první dvoustrannou dohodu o volném obchodu v Kambodži. V roce 2024 dosáhl objem obchodu mezi Kambodžou a Čínou 15,1 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 23,8 procenta.

Závěr

Epocha bezpodmínečné podpory Ukrajiny Spojenými státy končí. Celní a obchodní válka vyhlášená prezidentem Trumpem nevylučuje vznik komoditního přebytku v Číně. Ten povede k potřebě prodávat na jiných zahraničních trzích za nižší ceny, zejména s ohledem na to, že kupní síla Spojených států je jedna z nejvyšších na světě.

S pravděpodobností hraničící s jistotou EU skončí s vyhrožováním Číně a kritikou lidských práv. V případě USA a EU nelze vyloučit možnost uvalení národních sankcí, nejenom na Rusko, čímž by se obešlo maďarské veto v EK, protože rozhodnutí může být učiněno bez jednomyslné podpory bloku každých šest měsíců.

V příběhu USA a Investiční společnosti BlackRock, která plánuje získat dva přístavy v Panamském průplavu od společnosti CK Hutchison Holdings a dalších 41 přístavů, které má získat italská společnost MSC prostřednictvím společnosti TiL se mi jeví jako důležité mít připraveny alternativní řešení ve formě okamžitých reakcí na pokusy USA oslabit logistický řetězec pro obchod a vyloučit situace podobně té s CK Hutchison.

Dosavadní snaha prezidenta Trumpa rozvíjet obchodní vztahy s Moskvou za účelem stabilizace regionu představuje příležitost pro Čínu, protože se ve své podstatě jedná o přiznání mýtu o vojenských technologiích a síle jako instrumentu pro řešení globálních problémů a současně o potvrzení důležitosti obchodní spolupráce pro podporu míru a bezpečnosti a tím i budování komunity se sdílenou budoucností lidstva.

Protože se jedná o vizi s historickým významem a anglosaská civilizace nejeví zájem na mírovém uspořádání světa a mírovém budování komunity se sdílenou budoucností lidstva je nezbytné nepodlehnout iluzi o vědění a tím i iluzi o regionální, národní a osobní bezpečnosti nejenom občanů, ale především nositelů technologického pokroku. Co tím má na mysli?

Deník South China Morning Post vyjádřil ve svém článku znepokojení nad podivnými úmrtími čínských vědců, kteří učinili zásadní objevy v oblasti umělé inteligence (AI). Publikace uvádí, že to vyvolává obavy z tlaku na průmysl během technologické války mezi Spojenými státy a Čínou. Deník současně informuje o úmrtí v roce 2022 ve věku 45 let odborníka na počítačové vidění, hlavního vědce pekingské společnosti Megvii Technology, Sun Jiana. Jako další podivné úmrtí v roce 2023 lze nazvat smrt na důležité misi 38letého plukovníka Feng Yanghe, který se specializoval na vojenské plánování s pomocí umělé inteligence.

Je proto nezbytné uvědomit si, že nové technologie se vyvíjejí příliš rychle, sektorová, mezistátní a civilizační konkurence v době antropologické války je extrémně tvrdá a nepřítel nikdy nespí.

Vedení KS Číny to ví a proto nepanikaří. Přístup k nové situaci se mi jeví jako předem velmi připravený, protože se vyhýbá rétorické eskalaci, prezidenta Trumpa rétoricky nenapadá, reaguje rázně a nebude lehkovážně ustupovat. Čína tím dává najevo, že veškerá odpovědnost za turbulence v mezinárodním obchodu náleží administrativě ve Washingtonu. Proto prezident Si nekontaktoval prezidenta Trumpa, aby se spolu pokusili celní válku urovnat. Čína se nepustí do rozhovoru, který by mohl eskalovat v něco podobného rozhovoru mezi prezidenty Zelensky a Trump. Děkuji vám, Donalde. Souhlasu netřeba. 15.04.2025