Autor: Jan Campbell | 9. 5. 2025
Úvod
Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl na státní návštěvu do Moskvy, která trvá od 7. do 10. května. Ubytoval se na severu Moskvy v hotelu Soluxe Hotel blízko stanice metro Botaničeskij sad. Během státní návštěvy se zúčastní oslav 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce, účastní se několika setkání a provede několik jednání.
Z historického a strategického pohledu oba prezidenti vybudovali moderní základ čínsko-ruských vztahů v nové éře tak, aby vždy umožnily nejenom další rozvoj, ale i a navzdory složitému vnějšímu dění ve světě operativně reagovat a demonstrovat definující rysy vztahů: dobré sousedství a přátelství, komplexní strategická koordinace a vzájemný prospěch.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedl: Věříme, že důležitá společná porozumění mezi oběma prezidenty dále prohloubí vzájemnou politickou důvěru mezi oběma zeměmi, dodají novou podstatu strategické koordinaci, podpoří praktickou spolupráci v různých oblastech, přinesou více výhod oběma národům a přispějí k větší stabilitě a pozitivní energii mezinárodnímu společenství.
Z ruské strany, mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov řekl: Nadcházející rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem budou dlouhou komunikací v různých formátech. Bude to dlouhá komunikace v různých složeních, samozřejmě včetně komunikace jeden na jednoho.
Z obou prohlášení mluvčích lze dovodit, že hlavy států si vymění názory na situaci ve světě, včetně konfliktů mezi Indií a Pákistánem a na Ukrajině. Budou diskutovat o regionálních záležitostech a rozvoji rusko-čínských vztahů, a jednání budou probíhat jak v úzkém, tak v rozšířeném formátu. Osobně očekávám podpis společných dokumentů a prohlášení pro média o globální strategické stabilitě a dalším posílení vztahů mezi oběma zeměmi. Předpokládám současně, že část výsledků jednání zůstane z pochopitelných důvodů utajena pro veřejnost.
Dvě bojiště
V tomto roce si připomínáme 80. výročí trojitého vítězství: V Čínské válce proti japonské agresi, ve Velké vlastenecké válce a ve Světové antifašistické válce. Hlavními bojišti byla Evropa a Asie. Dnes, po 80 letech je tomu podobně. Na obou hlavních bojištích minulosti a současnosti Čína a Rusko přinesly a přinášejí obrovské oběti a významné historické poučení a výzvu: Zachránit nejenom své národy před zánikem, ale také zachránit budoucnost lidstva.
Proto oba prezidenti se již dříve dohodli, že obě strany budou veřejnosti společně připomínat historii, ctít oběti, podporovat faktografický pohled na historii druhé světové války, hájit výsledky vítězství ve válce a poválečného mezinárodního řádu a prosazovat větší spravedlnost a mír na planetě.
V tomto zvláštním historickém okamžiku je účast prezidenta Si na oslavách 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě na pozvání důležitou součástí návštěvy, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí a dodal, že to také odráží vzájemnou podporu Číny a Ruska v kontextu 80. výročí vítězství ve Světové antifašistické válce. Připomínám, že prezident Putin po prvním setkání s prezidentem Si ve Svatojiřském sále Kremlu vyjádřil připravenost navštívit Čínu a zúčastnit se oslav výročí vítězství nad militaristickým Japonskem.
Pokud jde o mne, jsem vám vděčný za pozvání na oslavy věnované 80. výročí vítězství nad militaristickým Japonskem a konce druhé světové války. Rád znovu navštívím přátelskou Čínu na oficiální návštěvě načasované tak, aby se shodovalo s tímto datem, řekl prezident Putin.
Prezident Si během svého prvního setkání s prezidentem Putinem řekl, že Čína má v úmyslu společně s Ruskem hájit historickou pravdu o událostech druhé světové války. Podle něj mají Peking a Moskva zvláštní odpovědnost za zachování této pravdy.
Připomínám, že čínská vojenská přehlídková jednotka bude největší mezi zahraničními jednotkami. A také, že si letos připomínáme 80. výročí založení OSN, že Čína a Rusko, jako zakládající členové OSN a stálí členové Rady bezpečnosti OSN, nesou zvláštní a důležitou odpovědnost za ochranu mezinárodního systému.
Obě země budou dále posilovat svou úzkou koordinaci v OSN, BRICS a dalších multilaterálních platformách, sjednocovat globální Jih, formovat globální vládnutí správným směrem, jednoznačně se postaví proti aktům unilateralismu a zastrašování a budou společně podporovat rovný a spořádaný multipolární svět a univerzálně prospěšnou a inkluzivní ekonomickou globalizaci, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí.
Historické pozadí státní návštěvy
Když v únoru 2022 bylo Rusko přinuceno zahájit speciální vojenskou operaci (SVO) na Ukrajině prezident Putin se ocitl v bezprecedentní situaci a izolaci, které rozdělily svět. Jedna část se semkla k požadavkům na okamžité ukončení SVO, další z tábora mrtvých brouků mezi Západem a Moskvou lavírují dodnes a další se rozhodli přímo či nepřímo podporovat Rusko.
Přitom pozornost analytiků a komentátorů okamžitě padla na zdánlivě nezaujatou Čínu. Objevily se otázky, například: Věděl Si o Putinových plánech před olympiádou v Pekingu? Stalo se Rusko čínským vazalem? Snaží se Rusko a Čína přepsat světový status quo?
V otázce čínsko-ruských vztahů je jedno jisté: Kreml a Peking veřejně mluví o partnerství bez hranic, ale za kulisami se odehrává složitá hra, kterou představuje antropologická válka. Proč mluvím veřejně o antropologické válce a neveřejně od roku 1991, prvně v roce 1985?
Protože se jedná o jedno z nejsnadněji pochopitelných označení určitých typů konfliktu: střet různých kultur, hodnot a způsobů života. Konflikt mezi Západem a Východem, potažmo globalizovaných společenství proti tradičním. A v neposlední řadě, i Samuel Huntington použil termín válka civilizací. To není nic jiného než kulturní válka, ve které hnacími silami nejsou národní státy a ideologie, nýbrž civilizace vymezené náboženskými, právními a kulturními tradicemi, tj. hodnotami. Na rozhraní těchto kultur ve zlomových liniích se nacházejí ohniska i současných konfliktů, jež mohou přerůst v mezi-civilizační střety. Jsme očitými svědky a máme proto občanskou povinnost střety omezit, ideálně vyloučit.
I proto prezident Putin se přimknul k jedné z mála velkých mocností, Číně. Současně prezidenti Putin a Si se spoléhají na strategii přítele, který rád pomůže. Ale o ceně strategie přátelství se z pochopitelných důvodů nemluví veřejně, i když každý vrabec na střeše ví, že nic není a nemůže být zadarmo. Proto očekávám sdílení odpovědnosti a dělení výsledku v Arktidě, Střední Asii a také na Dálném východě. O Evropě se dnes nebudu rozepisovat.
Připomínám, že Rusko-čínské partnerství vzniklo před více než 15 lety a od té doby se nadále prohlubuje. Důvodem jsou přesvědčení prezidentů, historická zkušenost obou zemí a skutečnost, že obě strany toto partnerství vnímají jako klíčové pro svou politickou a národní bezpečnost a národní zájmy. V neposlední řadě Číně jde o klid na dlouhé sdílené hranici. Klid na ní pomáhá Číně mimo jiné vyhnout se problému (antropologické) války na dvou frontách a naplnit cíl Číny stát se vedle obchodní a vojenské, také námořní velmocí. V tomto kontextu Čína a Rusko vnímají USA a Západ obecně jako hlavní geopolitickou výzvu, vidí západní vliv jako hrozbu pro své politické uspořádání a opakování historie.
Objektivně vzato a v kontextu antropologické války lze tvrdit, že vztah Ruska a Číny stojí primárně na společném zájmu oslabovat Západ s cílem ukončit co nejrychleji transformační procesy a nastolit mír, umožňující spolupráci pro budování společenství sdíleného osudu.
Aby taková spolupráce mohla být úspěšnou, Čína a Rusko musí uzavřít bohatou historii pohraničních střetů, plně uvědomit si následky zájmu o ruský Dálný východ poslední dynastie Čchinga a význam historicky první smlouvy mezi Ruskem a Čínou z roku 1689, zvané Něrčinská smlouva. Ta upravovala zejména otázky vzájemných hranic a obchodu. Chci věřit, že se nebude opakovat historie 19. století, kdy carské Rusko se rozhodlo využít oslabené Číny a stejně jako jiné velmoci si z Číny ukrojilo svůj podíl. Na mysli mám dvě nerovnoprávné smlouvy z let 1858 a 1860, kdy Rusko získalo nejprve oblast Mandžuska (dnešní Amurská oblast, Židovská autonomní oblast a část Chabarovského kraje) a následně i oblast dnešního Přímořského kraje. Rusko tím de facto odřízlo Čínu od přístupu k Japonskému moři.
V roce 1919 Sovětský svaz slíbil čínskému lidu odkrojený kus z období nerovných smluv za jistých podmínek navrátit. Proč ke splnění slibu nedošlo, víme z historie, podobně jako víme o historické paměti Číny, která nikdy nezapomíná. Protože to ví i odborníci v Rusku a prezident Putin zařídil vrácení celkem 173 kilometrů čtverečních Číně předpokládám, že bude využita existující možnost kompenzace formou spolupráce v Arktidě.
A to přesto, že na ruském Dálném východě dochází k intenzivní přeshraniční interakci. Čínští zemědělci začali na ruském území obdělávat půdu, poté čínští obchodníci začali v příhraničních oblastech úspěšně působit. Čína je nejdůležitějším partnerem pro mnoho ruských regionů, zejména pro Dálný východ. Čínští hospodářští provozovatelé jsou zapojeni do 63 projektů v pokročilých zvláštních ekonomických zónách a ve svobodném přístavu Vladivostok. Pokud jde o nás, hodláme i nadále vytvářet pohodlné podmínky pro aktivity čínských společností v Rusku, zdůraznil prezident Putin během prvního setkání s prezidentem Si a dodal: Důležitým faktorem pro udržení potravinové bezpečnosti obou zemí se staly významné vzájemné dodávky zemědělských produktů. Pokud jde o nás, jsme připraveni rozšířit rozsah vývozu ruských zemědělsko-průmyslových produktů na čínský trh.
V kontextu uvedeného připomínám demografické změny v obou zemích, Evropě a v regionu, které mohou do budoucna představovat bezpečnostní riziko. Zákon o dálněvýchodním hektaru z roku 2016, část oficiální politiky Číny týkající se nevměšování a respektu k územní suverenitě a společný čínsko-ruský plán spolupráce na rozvoji ruského Dálného východu z roku 2018, abych jmenoval některé z mnoha dalších, mají za cíl zmenšit riziko v budoucnosti.
Čína je nejen největším obchodním partnerem Dálného východu, ale také největším zahraničním investorem a tím i garantem bezpečnosti Ruska. Přitom nelze ignorovat vstřícnost Kremlu vůči Pekingu, která nahrává čínským zájmům a usnadňuje čínské investice do infrastruktury a těžby nerostného bohatství. Společné úsilí Ruska a Číny dovoluje realizaci a zabezpečení bezpečnosti Severomořské trasy, nejkratší obchodní a námořní spojnice mezi Asií a Evropou. K zabezpečení slouží mimo jiné i vojenská spolupráce, společná vojenská cvičení zaměřená proti vnímanému tlaku Západu a neveřejné zákulisní hry. Proč neveřejné? Protože čistí nejsou ani největší hráči.
Z uvedeného vyplývá, že velkým společným zájmem, avšak zároveň potenciální třecí plochou, je oblast Arktidy, ať už jde o vojenské, obchodní nebo vědecké aktivity. Zde se nabízí připomenout globální oteplování, které proměňuje ledovou krajinu ve stále přístupnější oblast. A také Si Ťin-pchingův obraz Číny jako Near-Arctic mocnosti. Od roku 2018 tak existuje například projekt Polární Hedvábné stezky, v němž Rusko figuruje jako klíčový partner.
V tzv. bílé knize z roku 2018, kterou vydala Informační kancelář Státní rady, a ve které se pojednává zmíněná problematika, se píše, že Čína přímo pociťuje změny v této oblasti, které mají přímý vliv na klima, přírodní prostředí a s tím související čínské ekonomické zájmy v oblastech zemědělství, rybolovu, včetně výzkumných aktivit a vědeckých expedic.
V této souvislosti připomínám, že a) v minulém roce podepsal ruský Rosatom a Hainan Yangpu New Shipping Company memorandum o celoroční obchodní plavbě kontejnerových lodí určených pro plavbu v arktických podmínkách, b) rok 2024 byl rekordní co se týče objemu přepravy po této trase, přičemž 95 % z něj proudilo právě mezi Ruskem a Čínou. Fakta jasně indikují na krátkozrakost vedení EU a mnoha členských států EU. I toto téma, předpokládám, bude předmětem jednání prezidentů z důvodů, o kterých se následně krátce zmíním.
50 let diplomatických vztahů Číny a EU
EU čelí na západě obchodnímu sporu se Spojenými státy, na východě konfliktu na Ukrajině a zhoršujícím se vztahům s Ruskem. Kromě toho pokračuje konfrontace EU s Čínou, která v kontextu analýz zahraniční politiky prezidenta Trumpa není pro kontinent příliš povzbudivá. Jinými slovy: Situace pro Evropskou unii je bezútěšná. A proč je rok 2025 pro Čínu důležitý?
Hlavním cílem programu Made in China 2025, kterému stále více dominuje americko-čínská konkurence, je identifikovat klíčové technologie, jako je AI, 5G, letecký průmysl, polovodiče, elektrická vozidla a biotechnologie, individualizovat tyto technologie s pomocí národních šampionů a zajistit trh.
V kontextu uvedeného prezident Si v den 50. výročí diplomatických vztahů mezi Čínou a Evropskou unií podle agentury Xinhua řekl, že Čína je připravena spolupracovat s vůdci Evropské unie na rozšíření vzájemné otevřenosti a řádném zvládání třenic a rozdílů. Ve svých poznámkách prezident Si nezmínil Spojené státy, ale jasně řekl, že Peking se snaží navázat užší ekonomické a politické vazby s Evropou, aby omezil škody způsobené cly prezidenta Trumpa.
Proto prezident Si vyzval EU společně chránit spravedlnost a postavit se proti jednostranné šikaně, přičemž vztahy Čína-EU označil za jedny z nejvlivnějších na světě.
Není proto divu, že Čína uvedla, že by uvítala návštěvy předsedy Evropské rady Antonia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové ve vhodnou dobu. Než taková doba přijde, Čína a EU povedou v letošním roce mimo jiné dialogy na vysoké úrovni o strategii, ekonomice a obchodu, zeleném rozvoji a digitalizaci, řekl v úterý na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian.
Jsem přesvědčen, že i toto téma bude předmětem jednání prezidentů Putina a Si v Moskvě, protože, jak indikují analýzy nejenom autora příspěvku, Rusko by nemělo jednat s EU, ale především se Spojenými státy a Čínou, a protože koncept nového multipolárního světa, který z hlediska antropologické války nazývám konflikt civilizací, by dominanci Západu měl nahradit vyrovnaný a spravedlivější globální řád. V něm Čína má ambici hrát vedoucí roli, Rusko usiluje o rovné postavení a Spojené státy by měly aplikovat pragmatiku a sloužit stabilizaci nového systému podle prověřené zkušenosti, že stůl se třemi nohami se nekývá.
Zjednodušeně formulováno: Zmíněné tři země jako nositelé různých civilizačních hodnot se vzájemně potřebují z hlediska spolupráce, obchodu a zabezpečení míru. Evropa, zastoupená EU se postupně vrací na globální periferii. Nemá žádné výhody a nemůže nic nabídnout pro budoucnost lidstva, přestože ji nominálně vojenská síla zůstala. Ve skutečnosti se ale jedná o papírového a byrokratického tygra a psa, který jenom štěká, a proto nekouše.
EU nadále sní o přístupu založeném na nevkusných, sekulárních, univerzálních hodnotách, které sama popírá. Opětovně se zapojuje do ideologické křížové výpravy, ignoruje jiné a předstírá potřebu ideologického vítězství nad Ruskem, zemí, která dnes ve skutečnosti udává tón suverenizaci a pragmatizaci světové politiky a vztahů. Proto evropský fanatismus v případě podpory kyjevského režimu mnohé občany překvapuje a bude s pravděpodobností hraničící s jistotou i předmětem jednání prezidentů.
Navzdory zjevnému tlaku ze strany Spojených států EU odmítá připojit se k rusko-americkým iniciativám na Ukrajině a odmítá vyloučení ukrajinského faktoru ze světové politiky. EU věří, že pokračování ukrajinského konfliktu až do vítězství nad Ruskem je jedinou šancí, jak zabránit tomu, aby samotná Evropa zmizela ze světové šachovnice. Jedná se o důkaz iluze vědění o vojenské síle v antropologické válce a historii. Proto desinformační metodu současné EU představují fragmentace a dekontextualizace. Jinými slovy, povědí vám jenom tu část, která se jim hodí, a ještě bez souvislostí.
Závěr
Z objektivních důvodů a vážnosti dění ve světě předpokládám, že Čína a Rusko zachovají obezřetnost. Historická zkušenost oběma zemím připomíná, že aliance s nevyváženou závislostí, včetně té mezi Čínou a Sovětským svazem v minulém století, mohou přerůst v nepřátelství. Platí to i pro současné, dnes již nejednotné aliance na Západě, včetně EU a NATO.
Předpokládám, že eskalace konfliktu se mezi Indií a Pákistánem, ve kterém se včera 7. května odehrála jedna z největších a nejdelších bitev v moderní historii letectví s účastí nejméně 125 stíhaček, a operace Sindoor, při níž zasáhla devět cílů v Pákistánu a jím kontrolovanou část Kašmíru, kde měli základnu teroristé, byla předmětem jednání mezi prezidenty Si a Putinem.
Oficiální rozhovory mezi prezidentem Putinem a prezidentem Si Ťin-pchingem byly v den práce na příspěvku ukončeny, trvaly 3,5 hodiny. Podle agentury TASS probíhaly rozhovory v rozšířeném formátu za účasti delegací. Agentura také uvádí, že další zástupci Moskvy a Pekingu podepíší několik dokumentů o spolupráci. Poté se očekává neformální část: oficiální snídaně a rozhovor mezi vůdci u čaje. Hlavy států budou hovořit tváří v tvář o nejcitlivějších tématech.
Co se týče EU a Evropy doporučuji seznámit se s německou 146stránkovou koaliční smlouvou. V ní se nachází vládní formulace o kontrole vývozu, která slibuje změnu paradigmatu s cílem zjednodušit a urychlit schvalování vývozních licencí. V hloupém světě sankcí a kontrol vývozu se to rovná něčemu jako zemětřesení.
Směr transatlantických vztahů bude ovlivňovat Brusel, Berlín, Paříž a další hlavní města. Ta budou v nadcházejících měsících pravděpodobně hledat cestu do Pekingu, pokud vezmu v úvahu stav mírových rozhovorů na Ukrajině a jednání o clech mezi USA a EU. Pokud jde o obchod, na evropské straně je stále naprostý zmatek ohledně toho, co Trumpův tým skutečně chce. Přistávací zóna není jasná, řekl jeden úředník EU. Nemůžeme učinit nabídku, pokud nevíme, co kupujeme. I to je důkaz deficitu vize v EK a neschopnosti být aktivním hráčem.
Nevím, zda jednání budou obsahovat i zrušení sankcí Pekingem, o kterém čínská mise při EU informovala předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolovou. Připomínám, že sankce uvalené v roce 2021vedly ke kolapsu investičního paktu mezi EU a Čínou.
Vím ale, že Čínští vůdci se mají setkat v Pekingu s delegací EU ve dnech 21. až 25. července, krátce po summitu EU-Japonsko. Protože neexistuje důvěra, kterou nelze koupit a nahradit, nevěřím, že Čína s historickou pamětí bude ochotna a schopna učinit hmatatelné ústupky.
Další signály o tématech a výsledcích jednání prezidentů během státní návštěvy očekávám příští měsíc, kdy čínský premiér Li Qiang možná poletí přes Evropu na konferenci OSN o oceánech a ministr zahraničí Wang Yi navštíví Paříž a Brusel k rozhovorům. Snad se do té doby rozpustí hustá mlha Trumpovy obchodní války, protože čas letí a paralyzovaná EU se nechce podrobit léčbě z USA a v řadě zemí se oznámí volební kampaně a výsledky sociologických výzkumů.
Důležitým výsledkem státní návštěvy je iniciativa prezidenta Si. Prezident Čínské lidové republiky se dnes ujal iniciativy uspořádat bilaterální Roky vzdělávání. Podporujeme tuto myšlenku, považujeme ji za velmi aktuální a užitečnou, řekl prezident Putin během prohlášení po rusko-čínských rozhovorech v Moskvě a poznamenal, že v současné době v obou zemích na recipročním základě studují desítky tisíc studentů. V Číně studuje 21 000 Rusů a u nás máme 51 000 čínských studentů. Zavádí se více než 160 bilaterálních vzdělávacích programů pro studenty a postgraduální studenty v ruštině a čínštině.
Kromě toho podle prezidenta Putina existuje 27 společných vzdělávacích institucí, včetně vlajkové lodi rusko-čínské univerzity: jedná se o projekt Moskevské státní univerzity Lomonosova a Pekingského polytechnického institutu. Dále existuje 12 meziuniverzitních asociací, včetně přibližně 600 vzdělávacích institucí.
Co se týče účasti západních politiků na oslavách v Moskvě vím, že němečtí politici ze strany Svaz Sarah Wagenknechtové - Za rozum a spravedlnost (BSW) Michael von der Schulenburg a Ruth Firmenich prohlásili, že se chystají na dvoudenní návštěvu Moskvy a zúčastní se oslav věnovaných výročí vítězství nad německým fašismem. Po Moskvě chtějí von der Schulenburg a Firmenich, český europoslanec Dostál a předpokládám i europoslanci ze Slovenska, Bláha a Kaliňák, a Kypru, Panajoba, navštívit Kyjev.
Zmíněná politická korektnost europoslanců je v přímém kontrastu s vyjádřením vděčnosti prezidentem Putinem prezidentu Si Ťin-pchingovi za to, že přijel do Moskvy oslavit 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce: Drahý příteli, je mi velkým potěšením přivítat vás v Moskvě. Jsem velmi rád, že se znovu setkáváme…Stejně jako v poslední den výročí, před 10 lety, jste se rozhodli přijít k nám… Jsem za to vděčný.
Jako poslední cituji formou výtažku z autorského článku prezidenta Si Ťin-pchinga, Poučení z minulosti pro budoucnost, napsaného pro Rossiyskaya Gazeta:
Pokusy o zkreslení historických faktů o druhé světové válce a popírání jejích výsledků, o zdiskreditování historických činů Číny a Sovětského svazu jsou odsouzeny k neúspěchu! Jakýkoli pokus o otočení kola dějin zpět nebude fungovat u národů Číny a Ruska, ani u národů celého světa!… Čína a Rusko jsou velmoci s brilantními kulturními a civilizačními hodnotami. Čínský a ruský národ jsou velké národy s hrdinskou krví. Před 80 lety jsme statečně porazili zuřivé útoky nepřítele a dosáhli velkého vítězství v protifašistické válce. Vzdáváme hold událostem před 80 lety a budeme pokračovat ve slavné tradici přijímání všech rozhodných opatření na ochranu suverenity, bezpečnosti a rozvojových zájmů. Stůjme pevně na stráži historické paměti, společně kráčejme po cestě ke společné prosperitě, braňme mezinárodní spravedlnost a společně objevme světlou budoucnost pro celé lidstvo.
V každém okamžiku našeho života bychom měli být tak vděční, jak jen je to vůbec možné, řekl svého času Seneca, římský filozof. Souhlasu netřeba. 08.05.2025
