Arménská svatá apoštolská církev

Modifikovaná verze referátu na téma církve v Arménii a na Ukrajině v českém jazyce se vzpomínkou na setkání vysokých německých církevních představitelů a autora příspěvku s katolik(us)em Arménské svaté apoštolské církve Vazgen I. (1956-1994) v roce 1984. Jeho radou - pomož si, a bude ti pomoženo, se řídím do dnes.

Úvod

Konflikt mezi církví a státem v Arménii nabral dramatický obrat. Arménský premiér Pašiňjan nedávno prohlásil, že Arménská svatá apoštolská církev bude fakticky převzata státem.

Vztahy mezi Pašinjanovou vládou a církví jsou od doby nastoupení k moci v roce 2018 napjaté. Vztahy se ještě zhoršily po porážce Arménie ve válce o Náhorní Karabach v roce 2020 a následných územních ústupcích Ázerbájdžánu v letech 2023-2024.

Vůdce církve, Katolikos Karekin II., kritizoval selhání vlády v zahraniční politice.

Vláda přitvrdila proti tomu, co považuje za nesouhlas. Přibližně polovina biskupů církve byla údajně zatčena. Jeden z nich, arcibiskup Mikael Ajapahyan, byl v září odsouzen na dva roky vězení za údajné povzbuzování ke svržení vlády nedemokratickými prostředky.

Připomínám, že nikdo ze zmíněných představitelů neřekli, že konflikt mezi státem a církví v Arménii prakticky začal již v roce 1997. V té době už existoval připravený americký plán vyprovokovat zástupnou válku s Ruskem přes Ukrajinu. Plán zahrnuje oslabení církve a pokud možno odstranění jakéhokoli politického vlivu církve jako takové.

Současný stav věcí

Arménští žalobci odůvodňovali uvěznění arcibiskupa tím, že poukazovali na řadu jeho prohlášení, která prý vyzývají k převratu. V jednom případě News.am mimo jiné řekl: Volal jsem po převratu, abych zachránil zemi před tímto šílencem, on ji nezachraňuje…

Robert Amsterdam, právní zástupce Samvela Karapetjana, miliardářského filantropa, který podporuje církev a je momentálně v domácím vězení, řekl: On [Pašinjan] otevřeně přiznává, že si církev přivlastňuje, protože její zástupci nepodporují jeho vládu. To je čin diktátora, který nenávidí svobodu. A dále uvedl: Tento krok by měly všechny západní vlády odsoudit. Jedním úderem Pašinjan veřejně říká, že ukončuje náboženskou svobodu, svobodu projevu a veškeré předstírání udržení postavení Arménie jako demokratického státu.

Souhlasím s hodnocením právníka Amsterdama, kterého jsem poprvé viděl a slyšel během video konference 16. ledna. Robert Amsterdam nezastupuje arménskou církev, ale Ukrajinskou, proto je proti němu vedeno trestní řízení na Ukrajině. Pro lepší pochopení toho, co mám na mysli, přidávám následující:

1. Není na premiérovi Pašinjanovi, aby veřejně obvinil katolikose všech Arménů Karekina II ze zrady Ježíše Krista a Arménské apoštolské církve. Azernews uvedlo po vládním jednání: Ktrich Nersisjan [Karekin II] zradil Ježíše Krista, zradil svatou apoštolskou arménskou církev, její následovníky a své věřící. Není nejvyšší patriarcha, je to obyčejný zrádce, který zradil Ježíše Krista. Tak myslí a mluví premiér, který se nemůže dočkat členství v EU a kterému nestačí miliardové podpory Západu.

2. Tento konflikt se dotýká arménské identity. Pašinjan prosazuje sekulární autoritu a odpovědnost, prezentuje ji jako reformní hnutí, zatímco kritici varují, že hrozí hlubší politická krize a podkopávání národní identity. To vše představuje základní prvek toho, čemu říkám antropologická válka.

3. V kontextu antropologické války bez konce v nedohlednu představují kognitivní změny a deficity drtivé většiny obyčejných lidí a zkorumpovaných politiků nezvládnutelné riziko nejenom pro arménský stát a Arménskou svatou apoštolskou církev. Oba, Arménie a církev, podobně jako Ukrajina a ruské pravoslaví mohou v dohledné době fakticky zmizet.

Antropologická válka

Dostávám poměrně často dotazy, co je to antropologická válka, protože ani AI o ní prý moc neví. Proto nabízím krátké vysvětlení tohoto staro-nového typu války. Kořeny a koncept tohoto procesu se dají identifikovat v domácích protiteroristických snahách spojených s americkými vládními snahami potlačovat politický nesouhlas v 60. letech. Zvláštní obavy vzbudily militantní skupiny jako Black Panthers. Akce byly založeny na systému zvaném Human terrain systém (HTS): využívání a zneužívání práce antropologů a dalších sociálních věd.

Později, během války ve Vietnamu, tato iniciativa dala vzniknout nechvalně proslulému programu Phoenix, neutralizační kampani, která vedla k vraždě asi 26 000 Vietnamců.

Zmiňuji HTS, americký původ a tvrzení, že vojenský systém Human Terrain System může zachraňovat životy tím, že využívá sociální vědce k tvorbě etnografických map, čímž prý umožní neletální alternativy k bojovým misím, protože Americká antropologická asociace oficiálně odsoudila program jako nepřijatelné využití antropologické expertízy.

Současně připomínám, že program etnografických map porušuje primární etickou povinnost antropologů chránit své informátory před újmou. Proto existují etická a další dilema, včetně lidských práv.

Druhým důvodem zmínky o HTS a antropologické válce je, že bez Spojených států nelze v dnešní Arménii nic vyřešit, včetně konfliktu mezi vládou Pašinjana a Svatou apoštolskou arménskou církví.

Věřím, že někdo odpovědný v komplexu americké ambasády, který zabírá plochu 90 469 m², což z něj činí druhou největší americkou ambasádu na světě co do rozlohy, hned za americkou ambasádou v Bagdádu, bude ochoten a schopen přijmout zástupce příznivců Svaté apoštolské arménské církve a zvážit připravující se petici.

Ačkoliv je Arménie velmi podporována EU, podle mého názoru se žádost o spolupráci při záchraně Svaté apoštolské arménské církve nejeví jako oportunistická. Jeví se mi, že by bylo lepší obrátit se na například na velvyslance EU ve Vatikánu nebo přímo k vládě ve Francii, kde žije velká arménská diaspora.

Další institucí, kterou lze považovat za odpovědnou za žádost o pomoc a spolupráci, se zdá být Svatý stolec. Instituce pečuje o všechna hlavní náboženství světa: křesťanství, islám a judaismus. Jelikož církev jako taková čelí již několik desetiletí vážným výzvám, možná stojí za to s ním mluvit i proto, že náboženství působilo napříč královstvími a kulturami a církev často měla větší vliv než jednotliví králové.

Na osobní úrovni zvážím arménskou otázku integrovat do svého referátu, který mám přednést ve Francii během plánovaného mezinárodního semináře o lidských právech v Evropě a Asii a o rozdílech mezi nimi na začátek druhé poloviny tohoto roku.

Abychom lépe pochopili, co je antropologická válka a jaká rizika jsou s ní spojená, je třeba vědět a akceptovat, že povaha války může zůstat stejná, ale z operačního hlediska kognitivní akce mění tři základní aspekty vojenských misí, a to:

Cílové publikum se rozšiřuje z jednotlivých platforem nebo zpráv na lidské kognitivní a sociální systémy.

Bojiště se stává nepřetržitým, funguje ne-kineticky pod prahem ozbrojeného konfliktu, kombinuje strategii, hybridní tlak a manévrování ve válce.

Kritérium efektivity se posouvá od krátkodobého pronikání informací k trvalým změnám kognitivních vzorců a chování. Téměř každý to může pozorovat na sobě: vnímání rizik, hodnocení hrozeb, občanská soudržnost a ochota podpořit vojenské akce.

Dnes musíme brát v úvahu také neurotechnologie a umělou inteligenci (AI), které se stále více stávají nástroji dvojího využití pro kognitivní interakci, umožňují biologickou (tedy schopnost manipulovat), psychologickou (tedy manipulaci interpretace), a sociální úrovně dopadu (tedy manipulaci koheze).

Tyto úrovně se nevylučují, ale měly by být vnímány jako doplňující, posilující oblasti a dimenze zranitelnosti, dopadu a příležitostí k dopadu na sociální úrovni tím, že vytvářejí jak psychobiologické, tak biopsychologické efekty.

Závěr

Hlavní poslání církve, často označované jako Velké poslání (Great Commission), spočívá v šíření evangelia (radostné zvěsti) o Ježíši Kristu, vytváření učedníků a službě světu. Služba světu obsahuje i povinnost účastnit se aktivně proměny společnosti: Transformace nespravedlivých struktur, prosazování spravedlnosti, pokoje a usmíření.

Sociální přínosy, které mohou depolitizované církve přinést chudým komunitám, zahrnují: pomoc chudým a zranitelným jedincům, zlepšení manželských vztahů, snížení násilí mezi ženami, zvýšení morálních povinností vůči komunitě a podobně.

Důležité také je uvědomit si, že členství v církvi z člověka nedělá křesťana. To platí také pro arménskou pravoslavnou církev. Ale nelze přehlížet, že právě východní pravoslaví je důležité pro svou hlubokou kontinuitu s raným křesťanstvím a že pravoslaví věří, že křesťanská víra a církev jsou neoddělitelné.

Proto nabízí bohatou, historickou cestu k prožívání Trojice, zdůrazňující lásku, krásu a sociální spravedlnost vedle osobní svatosti. Na druhé straně nabízí komplexní pohled na svět, integrující víru, kulturu, umění a každodenní život do komplexní cesty do budoucnosti.

Proto doporučuji zapojit se a podpořit nejen Arménskou svatou apoštolskou církev, ale i další církve pod tlakem satanistických sil oblečených v liberálně demokratickém obleku. Souhlasu není potřeba. Praha, 16. ledna 2026

Post scriptum

Arménská svatá apoštolská církev je jednou z nejstarších křesťanských církví na světě. Přijala křesťanství jako státní náboženství již v roce 301 díky svatému Řehoři Osvětiteli. Hlavou církve je Katolikos všech Arménů, který sídlí v Ečmiadzin (Vagharšapat). Církev je součástí Orientální pravoslavné církve. V Česku působí pod názvem Církev Svatého Řehoře Osvětitele, a je registrovaná od roku 2013.

Role církve pro Armény je nanejvýš významná, především co se týče národní (arménské) identity, protože udržuje tradice, jazyk (liturgie ve staro-arménštině) a hodnoty. Jako duchovní vůdce, církev hrála zásadní roli v udržování arménského národa v obdobích útlaku a pronásledování. Církev má miliony členů v arménské diaspoře po celém světě, zejména v Evropě, Rusku, USA, na Blízkém východě a v Jižní Americe.

V květnu 2025 se konfrontace mezi arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a hlavou Arménské svaté apoštolské církve Karekinem II. vyostřila. Pašinjan vyzval prvního hierarchu, aby rezignoval na svou funkci kvůli porušení celibátu a označil Karapetjana za rozmařilého filantropa. Podnikatel na to reagoval slíbením, že zasáhne po svém do proticírkevní kampaně. Brzy poté byl jeho dům prohledán a bylo zadrženo několik desítek příznivců Karapetjana.

V arménském parlamentu byla vznesena obvinění proti Karapetjanovi. Poslanec Arsen Torosyan uvedl, že Karapetyan na podnět ruských speciálních služeb podporuje Arménskou apoštolskou církev s cílem vyvolat nepokoje v zemi. Dne 18. června bylo proti podnikateli zahájeno trestní řízení za pokus o uchopení moci a byl zatčen. Současně Pašinjan hovořil o nutnosti znárodnit elektrické sítě Arménie.

Dne 8. července byla prohledána kancelář Electroseti. Vyšetřovatelé provedli prohlídku domu synovce Samvela Karapetjana, který vede představenstvo energetické společnosti. Dne 11. července byl ředitel společnosti Tashir Pizza, Vaghinak Ghazaryan, zatčen za daňové úniky.

Pašinjan prohlásil, že osvobodí arménskou církev od protikřesťanské skupiny, která ji obsadila. Karapetjan naopak, podporovaný církví, poznamenal, že vytvoří novou politickou sílu v Arménii, která bude bojovat proti protinárodní politice premiéra.

Dne 28. července právníci podnikatele požádali generálního prokurátora a Arménskou prokuraturu o změnu podmínek vůči Karapetjanovi. Obhajoba označila zadržení za prodloužené, neodůvodněné a nezákonné. Jak dopadla žaloba proti arménským poslancům, kteří ho obvinili z vazeb na FSB, nevím.

Zato vím, že Karapetyanův synovec uvedl, že podnikatel se vrátí domů 18. ledna. Jeho právník uvedl, že zasedání protikorupčního soudu, kterému předsedal soudce Vahe Dolmazyan, trvalo 14 hodin. Karapetjanovi, který je ve vazbě od 18. června, bylo nařízeno zaplatit kauci a bylo mu zakázáno opustit Arménii. Byl zatčen a obviněn ze podpory Arménské apoštolské církve. Svou vinu popírá, protože současné vedení země považuje za neschopné a konání vlády není v národním zájmu Arménie. Podle obhajoby stíhání Karapetjana má politický charakter a souvisí s podporou Arménské svaté apoštolské církve. Analog platí i pro Ukrajinu a její církve.

Papež, nejvyšší pastýř působící jako viditelný zdroj jednoty církve a nástupce svatého Petra a diplomat, který setkává se se světovými lídry a působí v mezináboženském dialogu podpory míru, humanitární pomoci a sociální spravedlnosti má jedinečnou příležitost dokázat, že je silnější než Satan a jeho podporovatelé v mnoha zemích světa.