Blog

Doba je dnes určována kognitivním kapitalismem

Rozhovor s předsedou Akademické rady Institutu české levice o nejen o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny 2021. 1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě? JC - Jedná se s pravděpodobností hraničící s jistotou o kombinaci výsledků mediální strategie, frustrace s pocitem marnosti u občanů střední a starší generace z konání etablovaných politických stran a současné vlády ve složité době a lhostejnosti mladé generace ke klíčovým znalostem historie státu, jeho skutečného stavu politické, hospodářské a vůdcovské suverenity a v neposlední řadě neuvědomění si následků kognitivního kapitalismu.

Pokračovat ve čtení

Věrnost lásce

Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí (Dante Alighieri). Dante Alighieri (1265-1321) patří společně s Francescem Petrarcou (1304-1374) a Giovanni Boccacciem (1313-1375) mezi otce italské literatury. I přes malé časové rozpětí, které dělí tyto autory, patří Dante do jiného období než zbylí dva spisovatelé. Je ještě úzce spjat se středověkem, je jeho završitelem a zároveň nejvýznamnějším autorem. Petrarca a Boccaccio stojí na počátku humanismu. V současném okamžiku dějin, zatemněném hlubokou nelidskostí a nedostatkem důvěry a vyhlídek do budoucna, nám postava Danta – proroka naděje a svědka lidské touhy po štěstí – přináší slova a příklady, které nás povzbuzují na naší cestě, napsal papež František v apoštolském listu, který vydal při příležitosti začátku oslav 700.

Pokračovat ve čtení

Zánik neoliberální globalizace: Alternativy slepých uliček protoimpéria

Ještě před několika desetiletími se zdálo, že vývojová tendence globalizace je univerzální. Po střetu se světovými krizemi, které měly svůj počátek v letech 2000–2008, odhalila nejenom vlastní hluboké rozpory, ale rovněž meze. Proč? Jaký je obsah (a tudíž i rozpory) tohoto procesu? To popisuje ve svém příspěvku, který je ke stažení zde A. V. Buzgalin (1954), doktor ekonomických věd, profesor, Ředitel Centra soudobých marxistických výzkumů filozofické fakulty Moskevské státní univerzity M.

Pokračovat ve čtení

Roky zlomu

Hovořím-li se svými známými, s posluchači nejrůznějších kursů a seminářů, resp. kolegy na pracovišti na téma zlomová léta moderních dějin ČSR (ČSSR, ČSFR, či ČR) velkou většinou se shodují na roce 1948 (vítězství československého pracujícího lidu), na roce 1968 (zahájení a násilné potlačení „obrodného procesu"), na roce 1989 (porážka socialismu a mocenský převrat směrem ke kapitalismu). S tím lze souhlasit, uvedená léta jsou skutečně pro nás, obyvatele středoevropské kotliny osudová. Podle mého názoru k nim patří ještě rok 1960, který sice nebyl doprovázen pochodujícími jednotkami Lidových milicí, tanky Varšavské smlouvy ani stotisícovými demonstracemi na Václavském náměstí, nicméně svou typickou vnucenou, výrazně byrokratickou, administrativní, dogmatickou náladou položil základy pro devastující normalizační podobu společenského zřízení po porážce tzv.

Pokračovat ve čtení

To jsou ty paradoxy…

Miloš Jakeš v osobních vzpomínkách a jako účastník komunistického hnutí, ba třetího odboje? „Byl oddaným a horlivým stoupencem Dubčeka, a to až do konce června 1968. Jakeš v té době odjel na čtrnáct dní do SSSR na dovolenou. Když se vrátil, zavolal svého přítele a pomocníka a řekl mu: ,Já se teď budu měnit. Myslím, že ty se mnou nepůjdeš, a proto nic už nesmíš vyřizovat a budeš sem chodit jen tak.

Pokračovat ve čtení

Sto let zápasů o ideje komunismu

Je nutno uznat, že ideje komunismu, jak je představili v devatenáctém století Marx a Engels dodnes neuchvátily celou zeměkouli a nezískaly ani většinu světové populace. Ale daly o sobě zřetelně a výrazně vědět. V relativně velké části světa, od Kuby až po Čínu se ideje komunismu proměnily v reálnou politickou sílu a v různých podobách ovlivnily společenská zřízení celých světadílů. Téměř ve všech zemích komunistické a socialistické ideje zanechaly nemalé stopy.

Pokračovat ve čtení

Na osobnosti 60 let, na které by se nemělo zapomenout VII.

Mezi výrazné osobnosti 60 let bezesporu patřil teoretik, výtvarný kritik Jiří Padrta. /1929 – 1978/ Jeho předností byla orientace v aktuálním výtvarném životě 50. a 60. let, jak domácí tak i zahraniční provenience. Vystudoval pedagogickou fakultu výtvarnou výchovu a francouzštinu. Pracoval jako redaktor časopisu Výtvarná práce, který především v 60. letech patřil k periodiku, které odráželo konkrétní výtvarnou a nejen uměleckou situaci, doma i v zahraničí. Pro konec 50. let byl typický nástup abstraktní tvorby, který tento časopis odrážel.

Pokračovat ve čtení

Na osobnosti 60 let, na které by se nemělo zapomenout VIII.

František Cubr architekt zabývající se především výstavnictvím . /1911 – 1976 /. Po roce 1945 spoluzakládal Stavoprojekt. Připravil prezentaci Československa na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu a v roce 1967 v Montrealu. Působil také jako profesor architektury ČVUT. K významným prezentacím patří například rekonstrukce Jiřského kláštera na Pražském hradě. Stal se zakladatelem moderně pojatého výstavnictví. Jeho myšlenky a vlastní tvorba přesáhly rámec doby. Kladl důraz na emotivní zážitek v rámci architektury a především výstavnictví.

Pokračovat ve čtení

Krátké zamyšlení k výročí komunistického hnutí

Je vždy problémem na pár stránkách vyjádřit mnohé z tak obsahově komplexní a víceúrovňové historie komunistického hnutí v průběhu jednoho století. Již proto je nutné akceptovat subjektivní výběr autora někdy rozbíhajících se, někdy jen koloraturních obrazů a načatých myšlenek a s nimi spojené riziko vylučující jedinou pravdu a interpretaci událostí, současně však vybízející k samostudiu dalších materiálů a reflexi ve spojení s osobní zkušeností čtenáře. Prolog Žádný historik není prorokem, přesto svým výkladem minulosti nechtěně indikuje budoucnost.

Pokračovat ve čtení

Politický okres Brandýs nad Labem v průběhu generální stávky v prosinci 1920

V následujícím textu se pokusím popsat prosincové události roku 1920 v politickém okrese Brandýs nad Labem s důrazem na činnost místní Československé sociálně demokratické strany dělnické (ČSDSD) a jejich nejvýznamnějších osobností. Nejedná se o první příspěvek na dané téma. Již v minulosti se mu věnoval regionální historik Vladimír Loyda, jehož text přinesl mnoho zajímavých poznatků, ale autor bohužel využil jen omezené množství pramenů a text byl ovlivněn dobou svého vzniku a v některých hodnoceních sklouzával ke schematičnosti.

Pokračovat ve čtení