Komentare

Petr Sak: Feministický Pantheon

K mladé a pohledné Danuši Nerudové se ve feministickém Panteonu připojila odvážná Radka Denemarková.

Její odvahu na Frankfurtském knižním veletrhu nám přiblížila člán-kem na Novinkách Lenka Hloušková.

V dnešním intelektuálním světě je odvahy málo, a proto jsem se zájmem začal článek číst. Intelektuální odvaha se projevuje v konfrontaci s mocí, proto mi bylo podezřelé úvodní slovo na veletrhu, stejně jako 28 knih přeložených do cizích jazyků. Takové možnosti moc intelektuálně odvážným obvykle neposkytuje.

Pokračovat ve čtení

Symbol Z před českým trestním právem: schvalování agrese, genocidium a hranice svobody projevu

Michal Ševčík nabízí právní analýzu symbolu Z v českém trestním právu v souvislosti s riziky politizace práva a omezení veřejné debaty.

Spojování symbolu Z s „propagací genocidia“ vyžaduje především terminologickou opravu. České trestní právo umožňuje postihnout některá veřejná použití tohoto symbolu, aniž by soud musel vyslovit závěr, že ruská invaze na Ukrajinu představuje genocidu. Důvod spočívá ve struktuře § 405 trestního zákoníku: jeho nadpis odkazuje na genocidium, ale jeho působnost zahrnuje také zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny proti míru. Samotný název trestného činu proto nevypovídá dostatečně přesně o tom, co konkrétní odsouzený schvaloval. Trestní zákoník, § 405.

Pokračovat ve čtení

Dialog o falešných věcech

Úvod

Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí! napsal svého času Karel Čapek.

Před třiceti roky, 26. září 1996 vpochodovali studenti Koránu poprvé do afghánského hlavního města. Tehdy jejich misogynní politika zajistila, že jejich režim se stal vyvrhelem ve světě. Tálibán obléhal Kábul rok a půl. Pak ale vše šlo velmi rychle: V bleskové ofenzívě v září 1996 islamistická milice nejprve obsadila město Džalalabád a poté vyhnala vládní jednotky před Kábulem. Obránci města pod vedením Ahmada Šáha Masúda byli překvapeni rychlým postupem. Dne 26. září 1996 se studenti Koránu přestěhovali do hlavního města. Pouhé dva roky po svém založení ovládli politické a ekonomické centrum Afghánistánu.

Pokračovat ve čtení

Nejtěžší věc na světě

Úvod

Americký diplomat, politik a poradce prezidentů Spojených států amerických (Wilsona a Roosevelta), absolvent elitní univerzity Cornell (založené 27. dubna 1865, Ithaca, New York) Edward Mandell House (1858-1938), se angažoval v Demokratické straně, byl jedním z jeden z pěti amerických komisařů na Pařížské mírové konferenci v roce 1919, svého času řekl nadčasovou pravdu: Nejtěžší věcí na světě je vystopovat zdroj jakékoli myšlenky.

Srpen, osmý měsíc v roce, který je spojen s významnými historickými událostmi, sklizňovými slavnostmi a hluboce zakořeněnými světovými pověrami, máme za zády. Přesto, a protože vše pozitivní vždy doprovázelo nějaké negativní období, připomínám dodatečně starověkou katastrofu 24. srpna 79 n. l., kdy vybuchl Vesuv a pohřbil římská města Pompeje a Herculaneum. A 3. srpen 1492, kdy Kryštof Kolumbus vyplul na svou první plavbu přes Atlantský oceán, a obě světové války: první (srpen 1914) a atomové bombardování Japonska (srpen 1945). Obě představují zásadní zlomové body v moderní globální historii konfliktů.

Pokračovat ve čtení

SPOLEČNOST, KTERÁ SE PŘESTALA PTÁT

Největší výhodou člověka, který dnes soudí Františka Čubu, není větší odvaha, větší odpovědnost ani nutně větší moudrost. Je jí prostá skutečnost, že přišel později. Zná konec příběhu. Ví, že komunistický režim padl, ví, co následovalo po roce 1989, zná dnešní ekonomické, ekologické i politické kategorie a může se pohodlně ohlédnout do minulosti, v níž už nehrozí žádné skutečné riziko. Nemusí rozhodnout, nemusí nést odpovědnost za tisíce lidí, nemusí se pohybovat uvnitř systému, který existuje právě teď a jehož konec nikdo nezná. Stačí otevřít archiv, několik starších článků a z bezpečí přítomnosti vyslovit soud nad člověkem, který nic z tohoto pohodlí neměl. Možná právě zde začíná jeden z podivných rysů naší doby: zaměnili jsme časovou vzdálenost za intelektuální převahu a množství dostupných informací za skutečné poznání.

Pokračovat ve čtení

Pojmoborectví

Tak jsme se dozvěděli, že stanice budoucího metra D, jež nesla pracovní název Olbrachtova, se bude jmenovat Ryšánka. Pracovní název stanice Olbrachtova, podle stejnojmenné ulice vedoucí na povrchu, se vyskytoval již ve studii z roku 1987 a používán byl i v následujících desetiletích ve všech dokumentacích. Zachován byl i ve stavební dokumentaci a při zahájení stavby v roce 2022. Na jaře roku 2025 byl ale ze strany městské části Praha 4 a následně i Ústavu pro studium totalitních režimů vznesen s tímto názvem nesouhlas.

Pokračovat ve čtení

Skála: Čína ukazuje otevřenou knihu rozvoje pro celý svět

Ředitel Institutu české levice Josef Skála ve svém projevu ocenil přístup Číny k odkazu Karla Marxe i její současnou cestu rozvoje. Nový dokument o čínských principech a modelu řízení společnosti označil za mimořádně inspirativní a vyzval k jeho opakovanému čtení.

Skála vyzdvihl, že čínský rozvojový model klade důraz na rovnováhu všech klíčových faktorů – nepoškozuje spokojenost lidí, nebrzdí podnikatelskou iniciativu, ale zároveň udržuje princip win-win, tedy sdíleného rozvoje a společné prosperity. Upozornil, že takový model si nelze představit v zemi rozkradené oligarchy.

Pokračovat ve čtení

O otázce městských obvodů a městských částí prakticky

Michal Ševčík se zamýšlí nad tím, jak by mohl vypadat praktičtější, levnější a odpovědnější model správy města, který odděluje místní znalost od zbytečné institucionální duplicity.

Když jsem působil jako zastupitel jedné z brněnských městských částí, poznal jsem tento systém zevnitř. Viděl jsem jeho silné stránky: znalost místního prostředí, přímý kontakt s občany a schopnost rychle upozornit na problém, který může z pohledu magistrátu vypadat jako drobnost, ale pro obyvatele konkrétní ulice je zásadní. Právě proto nechci rušit místní politiku ani připravit občany o možnost ovlivňovat své bezprostřední okolí.

Pokračovat ve čtení

J. Skála: Proč mají liberálové v lásce banderovce

Historik a publicista Josef Skála v rozhovoru pro neČT24 ostře kritizuje slavnostní uložení ostatků zakladatele OUN Jevhena Konovalce na Národním vojenském pamětním hřbitově v Kyjevě a oslavný tón médií. „Konovalec stál u zrodu monstra. To není důvod k ódám,“ varuje před přepisováním dějin.

Více: 42tcen.com

Pokračovat ve čtení