Komentare

Wirtschaftskurs des gerechten Kasachstan

Vorwort

Am 19. März fanden in Kasachstan vorgezogene Wahlen der Abgeordneten der Mazhilis des Parlaments der Republik Kasachstan und der Maslikhats statt. Über die Ergebnise habe ich in mehreren deutsch,- und tschechischsprachigen Medien berichtet. Heute werde ich mich auf einige der wichtigsten Teile der Ansprache des Staatspräsidenten Kassym-Schomart Tokajewan das kasachische Volk “Wirtschaftskurs des gerechten Kasachstan” konzentrieren.

Die Ansprache des Staatspräsidenten Tokajew, die ein Dokument von 30 Übersetzungsseiten darstellt, und mit der Gemäß Artikel 59 der Verfassung der Republik Kasachstan die zweite Sitzung des Parlaments der VIII. Einberufung am 1. September 2023 eröffnet wurde, habe ungefähr eine ganze Stunde gedauert.

Pokračovat ve čtení

Genocida na pokračování

Mnozí čtenáři si vzpomenou na příspěvky z minulosti, ve kterých jsem popisoval situaci na Kavkaze a Arménii, kde jsem v devadesátých letech minulého století mj. vedl jeden z projektů Světové banky. Ta a arménská vláda vypsaly výběrové řízení na diagnózu a vypracování krátkodobého akčního plánu pro deset strategicky důležitých podniků v Arménii. Těchto deset společností zahrnovalo Kanaker Aluminum Plant (nyní Armenal), Yerevan Brandy Company (nyní Pernod Ricard) a další. Smlouva byla podepsána s novozélandskou investiční bankou Admiralty. Byly vytvořeny dva týmy specialistů ze zahraničí a každý tým měl svého vedoucího týmu. Byl jsem tenkrát jedním ze dvou vedoucích.

Pokračovat ve čtení

Štěpán Kotrba: Proč jen nenadávat na socialismus, ale taky si ho za něco vážit

Z čeho se platil socialismus? Neodcházelo každý rok 300 miliard na dividendách do zahraničí. Stovky miliard dostal režim od Kaddáfího za tanky, BVP, náboje a semtex, miliardy od Rusů za letadla, nákladní auta, traktory, kombajny a export do třetího světa, miliardy za vzdělávání černoušků, Vietnamců a Kubánců. V roce 1982 jsme splatili Velké Británii a USA cca 100 miliónů dolarů jako dluh za britskou „pomoc“ ve válce a za znárodnění kapitalistů v roce 1948, jiné dluhy jsme neměli.

Pokračovat ve čtení

Odešla skvělá vlastenka a moudrá žena

Odešla skvělá vlastenka a moudrá žena

Ve věku nedožitých 96 let nás opustila paní prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc. Za cíle, které jsou krédem našeho Institutu, nosila kůži na trh i s devíti křížky na krku.

Upřímnou soustrast pozůstalým jsem tlumočil i jménem všech kolegů v IČL:

Vážená paní Dosedlová,

přijměte, prosím, upřímnou soustrast nad ztrátou paní profesorky Kučerové. Osobně jsme se sice nikdy nesetkali. Krásné intelektuální přátelství a spolupráci nezatížilo sebemenší překážkou ani to.

Pokračovat ve čtení

Jeden z důvodů, proč se neradovat z členství v NATO

V dávném mládí jsem s přáteli rád zpíval písničku - Ze známých důvodů. Byla to doba radosti po setkání s Karlem Hálou, předtím s Ray Charles, doba naděje zamilovat se po uši a zapomenout na všechno, kromě čisté lásky. Ta v dalším mém životě se několikrát připomenula, aby mi pokaždé potvrdila aktualitu písně pro osobní život, veřejnost a varování našim žvanilům, kteří ignorují historická fakta a tím umožňují vést nás se smíchem na porážku podobně, jako jdou ovce k řezníkovi se svým mééé, mééé.

Pokračovat ve čtení

Мír a 77, a ničeho nelituji

Dnes, v neděli, během jednoho z mnoha zamyšlení nad ilustracemi a řazením 16 článků na téma Mír, napsaných autory s Německa, Rakouska, Ruska, Kazachstánu a Česka, které vydává v češtině a němčině Pharus de Victoria (Bludenz, Rakousko) a Institut české levice ve formě sborníku, a zamyšlením nad strukturou a prologem knihy (77, a ničeho nelituji, vydavatelství Pharus de Victoria), na které pracuji v nevýhodných podmínkách, rozhodl jsem přeložit jednu báseň Mário Raula De Morais Andrade (1893-1945). Báseň tohoto brazilského básníka, prozaika, muzikologa, historika, kritika umění a fotografa, odráží moji filozofii života a poměrně přesně popisuje stav aktivit, které musím z mnoha objektivních důvodů utlumit.

Pokračovat ve čtení

Nápověda nepoučitelným

V posledním příspěvku – Nepřilévám benzin do ohně, ale… jsem naznačil několik důvodů, proč bychom se měli věnovat jiným realitám a pravdám, než těm, které jsou nám nabízeny politicky korektními médii. Zmínil jsem se krátkým citátem o interview Naší pravdě. Bude zveřejněno ve čtvrtek 3. srpna v tištěné a příští týden v elektronické formě i na webu Institutu české levice (ICL). Nepřilévám benzin do ohně, ale.., interview Naší pravdě a dnešní příspěvek tvoří trojici, která představuje nikým neplacenou – jako vždy, nápovědu nepoučitelným.

Pokračovat ve čtení

Nepřilévám benzin do ohně, ale…

Po dotazech čtenářů reaguji na dnešní (29.7) příspěvek profesora medicíny a kardiologa Josefa Veselky (1965) - Diagnóza: Proč stojí za to znovu se vyjadřovat k válce na Ukrajině.

Předem vyjadřuji obdiv profesorovi za jeho aktivity odborné, ale i v oblasti beletrie a žurnalistiky. V roce 2017 mu vyšla kniha povídek Překroč ten stín. Ve stejném roce začal s psaním sloupků do přílohy Hospodářských novin. Ty se staly základem pro dvě knihy: Velká vizita a Kardiologova příslužba. Od dubna 2020 do září 2021 vycházel každý týden v Lidových novinách seriál jeho mikropovídek z nemocničního prostředí pod titulem Špitál. V roce 2021 vyšel román Srdcaři. Jak potvrzuje jeho dnešní příspěvek, je také aktivní jako externí komentátor Seznamu Zprávy. K obdivu si ale dovoluji připomenout následující:

Pokračovat ve čtení

Uznání si musíte zasloužit, třeba prací. Profesor Budil k LGBT a jejich „pochodu hrdosti“

Podle profesora Ivo Budila by měly intimní záležitosti zůstat v soukromí. „Jestliže někdo učiní ze své sexuální orientace nebo traumatu věc veřejnou, riskuje zesměšnění nebo ostrakizaci,“ varuje. Tito lidé se podle něho snaží přitáhnout pozornost, řešit své osobní problémy nebo prostě volat o pomoc. Zpochybňuje také, že na „pochodu hrdosti“ mají být na co hrdí. „Společenské uznání je mimořádně cenný statek, který se musí vydobýt prací nebo výjimečným úsilím ve prospěch bližních. Nezískává se zadarmo,“ upozorňuje.

Pokračovat ve čtení

Druhou transformaci ano. Ale co před tím?

Autor se netajím dlouholetým přátelstvím s Radkem Špicarem, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy. Nejen proto, že Radek má obvykle spoustu čerstvých informací z podnikatelské branže, ale umí o nich nekonvenčním způsobem přemýšlet a vyvozovat patřičné závěry. Také tuším, že byl před půldruhým rokem důležitým aktérem v pozadí zajímavé podnikatelské vize Výzva 32 osobností ke druhé transformaci české ekonomiky, protože klíčové myšlenky Výzvy v dlouhém rozhovoru otištěném v Právu 12. července fakticky zopakoval. A k tomu zajímavému rozhovoru cítím potřebu připojit pár poznámek.

Pokračovat ve čtení