Komentare

25. summit EU–Čína

Úvod

Tomuto týdnu dominují dva summity EU: v Japonsku, ve středu 23. července a v Číně ve čtvrtek 24. července. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a její protějšek z Evropské rady Antonio Costa a formálně nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová nejprve poletí do Tokia. Tam se očekává, že obě strany posoudí plány na společné partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti vzácných zemin a dalších kritických materiálů. Proč? Protože EU se snaží, protože musí snížit svou závislost na Číně, nechce-li udělat z EU skanzen.

Pokračovat ve čtení

Nezapomínejme 17. červenec

Úvod

Následující text pochází z veřejně dostupných západních, ruských a archivní zdrojů.

Nedávné prohlášení německého ministra obrany Borise Pistoriuse o připravenosti německých vojáků zabíjet ruské vojáky naznačuje, že NATO zešílelo, řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Já, německý občan a autor příspěvku, s mluvčí ruského ministerstva zahraničí plně souhlasím a současně připomínám 17. červenec 1944.

Válkou vyčerpaná země je na pokraji vítězství. Sovětská armáda právě provedla jednu z největších operací Velké vlastenecké války, Bagration. Fronta se posouvá daleko na západ, Rudá armáda osvobozuje Bělorusko a Moskva připravuje na zvláštní akci-přehlídku nikoli vítězů, ale poražených, 17. července 1944.

Pokračovat ve čtení

Zlé sny a suflér

Krasohled úvodem

Krasohled, nebo kaleidoskop vynalezl v roce 1815, někde se píše rok 1816, skotský vědec Sir David Brewster. Název je odvozen z řečtiny, a lze jej volně přeložit jako přístroj, kterým lze vidět krásné obrázky. I dnes, v době deterministického chaosu, je kaleidoskop stále velmi populární, stává se nástrojem umělecké a kdo by to očekával, i politické tvorby.

Krasohled (střípkový) vytváří obrazec z barevných střípků vícenásobným zrcadlovým odrazem. Obrazec se mění s každým pohybem či otočením krasohledu. Koučovaní politici, včetně českých a slovenských jsou v otáčení nejenom krasohledu mistři. Přesto nejenom jim doporučuji seznámit se v předvolební době, horkém počasí s neustálými změnami a nepřesnými prognózami s knihou Tim Judaha (1962), britského spisovatele a politického analytika pro The Economist, specializujícího se na východní Evropu a Balkán: Life and Fate. All You Need to Know about the Changing Demography of Central, Eastern and South-Eastern Europe. Institut für die Wissenschaften vom Menschen (Herausgeber), Wien 2025. 216 S. I když nesouhlasím se vším, co Judah napsal a píše, zmiňuji se o některých faktech a souzněních. Například:

Pokračovat ve čtení

Dialog globálních civilizací

Úvod

Mezinárodní dny a týdny jsou příležitostí ke vzdělávání veřejnosti v otázkách vzbuzujících obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů a k oslavě a posílení úspěchů lidstva. Existence mezinárodních dnů předcházela založení Organizace spojených národů, která je po založení přijala za nástroj obhajoby své existence.

V návaznosti na debatu o pojmu střetu civilizací v polovině 90. let 20. století a oslavu roku 2001 jako Roku dialogu mezi civilizacemi Organizace spojených národů, který byl rovněž poznamenán událostmi z 11. září 2001, přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů Globální agendu pro dialog mezi civilizacemi (rezoluce 56/6 ze dne 21. listopadu 2001).

Pokračovat ve čtení

BRICS, výsledky a výzvy

Úvod

Předpokládám, že většina čtenářů ví, že BRICS je akronym pro označení uskupení původně čtyř zemí, Brazílie, Ruska, Indie a Číny, založeného 16. června 2009 v Jekatěrinburgu, a ke kterému se v roce 2011 připojila Jihoafrická republika. Od té doby se uskupení nazývá BRICS.

K červnu 2025 mělo uskupení 11 členských států. V letech 2024-2025 se připojily Saúdská Arábie, Egypt, Spojené arabské emiráty, Etiopie, Írán a od 6. ledna 2025 Indonésie. Pozvaná Argentina přihlášku stáhla. Dnes je uskupení označováno také jako BRICS+.

Pokračovat ve čtení

Co čeká (staro)novou vládu (2)

V sobotu, kdy pracuji na druhé části příspěvku, Arménie slaví Den ústavy. Přesně před 30 lety byl přijat základní zákon republiky. Proto premiér Pašinjan promluvil na akci věnované výročí. Arménská republika potřebuje novou ústavu, schválenou hlasováním lidu, aby lidé považovali ústavu za svou, domácí, za pravidlo života ve svém vlastnímm státě, který sami vytvořili, řekl.

Ústava Arménie byla přijata 5. července 1995. Měnila se v letech 2005 a 2015. Poslední změna umožnila přechod od poloprezidentské k parlamentní formě vlády.

Pokračovat ve čtení

Co čeká (staro)novou vládu (1)

Na prvním místě: americké zájmy

Pentagon oficiálně zastavil dodávky zbraní do Kyjeva, a to navzdory skutečnosti, že ozbrojené síly Ukrajiny jsou na pokraji kolapsu jak na frontě, tak v týlu. Tolik Politico. Hlavní politický poradce ministerstva obrany Elbridge Colby doporučil zastavit dodávky systémů protivzdušné obrany a přesně naváděné munice na Ukrajinu. Zástupkyně tiskového tajemníka Bílého domu Anna Kellyová potvrdila: Bylo rozhodnuto dát na první místo americké zájmy. MAGA žije.

Prezident Trump v podstatě jedná správně, i když je nucen svým egem a loutkovodiči měnit priority a připravovat se na souboj s Čínou. Bitvu USA s Čínou lze bez přehánění nazvat bitvou o budoucnost. To je více než budoucnost Ukrajiny, Gazy nebo Iránu.

Pokračovat ve čtení

EVROPA – ČÍNA: SEMINÁŘ O LIDSKÝCH PRÁVECH V ROCE 2025

Úvod

Následující je zkrácený text referátu předneseného v anglickém jazyce na semináři, který organizovaly Fundación Cátedra China (Španělsko) a China Society for Human Rights Studies, a který se uskutečnil v Madridu 25. června 2025. Zkrácený text referátu byl již zveřejněn na: https://www.vision-gt.eu/dialogue-of-civilizations/digital-rights-and-hr-in-times-of-anthropological-war/. Plný text referátu bude dostupný ve sborníku semináře, na webu Institutu české levice a bude také zveřejněn v Geopolitica 2025.

Seminář, kterého se účastnilo přes 100 posluchačů a referentů z 18 států, byl pro mne již čtvrtý a uskutečnil se v době, kdy EU omezila dokonce dovoz zdravotnických pomůcek z Číny a vyloučila čínské firmy z účasti na veřejných zakázkách v oblasti medicíny. Takový postup vůči ČLR v budoucnu narazí na rozdílné postoje jednotlivých členských států EU, jak naznačil španělský premiér Pedro Sánchez po své návštěvě Pekingu, nebo v rozhovoru poslanec ze Socialistické parlamentní skupiny a další, se kterými jsem měl možnost mluvit, jak indikují výsledky v oblasti moderní medicíny a příprava lidských zdrojů.

Pokračovat ve čtení

Jak zachránit Evropskou unii?

Ekonom Jan Zeman se zamyslel nad tím, v čem spočívá dysfunkčnost současné EU a jak ji potenciálně řešit?

Je tomu už hodně let, kdy jsem psal článek na téma: „Jak zachránit Evropskou unii?“ Příčiny tématu se za ta léta nezměnily. Jen jsou dnes ještě podstatně naléhavější než před lety. V zásadě je lze shrnout do tří bodů:

Prosazení tzv. Lisabonské smlouvy v roce 2009 (prezidenti Česka Václav Klaus a Polska Lech Kaczynski byli poslední mohykáni, bojující proti této zlé smlouvě, svévolně prosazené přes její odmítnutí v celostátních referendech ve třech členských státech EU), která začala měnit dosavadní vcelku funkční společenství volného obchodu na totalitní nadstát, stále více ničící jednotlivé členské státy EU, a zvláště pak periferii EU, tj. bývalé socialistické státy a jižní křídlo EU, Prohlubující se krize eura a eurozóny. Skupina směrnic Evropské unie (EU) podporujících chybnou německou politiku Energiewende, ze které časem vznikla nechvalná Zelená dohoda pro Evropu.

Pokračovat ve čtení

Letní lekce mírotvorce

(Půl) noční kladivo Spojených států udeřilo v Iránu a uzavřelo s konečnou platností dobu víry v mezinárodní právo, úmluvy a fungování mezinárodních organizací spoluzaložených Spojenými státy, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). V neposlední řadě (Půl) noční kladivo potvrdilo význam správného načasování nejenom podpásového úderu. Tím míním i zkrácení NATO summitu na jeden den a bezpodmínečný souhlas s pěti procenty HDP na obranu, jak by nebyla vysvětlována a interpretována voličům členských států NATO.

Pokračovat ve čtení