Pro někoho možná překvapivě západní svět a v jeho rámci zejména státy Evropské unie na podzim v roce 2021 postihla velká energetická krize. Nespadla z nebe. Také není produktem zástupné války „Západ versus Rusko o Ukrajinu," která začala 24. února 2022, jak nám mnozí politici a novináři EU i jednotlivých členských stát nalhávají. Článek se zamýšlí, jak letošní velká energetická krize v EU i v ČR vznikla a jaké jsou možnost jejího řešení.
Projev ruského prezidenta Vladimira Putina na setkání Valdajského diskusního klubu (24-27. října - https://rutube.ru/video/28f488dcfc9321a63f5da8422faf6e98/), který harmonicky zapadl do formátu akce, svým významem se podle autora příspěvku rovná projevu z Mnichova roku 2007. Valdajský projev nebyl hlouběji hodnocen v politicky korektních médiích ČR již proto, že zemi t.č. vládnou emoce, rusofobie bez rozumu a hranic, vláda se neštítí pytel pro mrtvé s hlavou prezidenta Putina pověsit mezi státní vlajky ČR a Ukrajiny na vládní budově, jeden z pražských radních plánuje provokaci s plotem velvyslanectví RF a obyčejní občané mají strach z představitelné budoucnosti.
Je příliš brzy hovořit o všech výsledcích 20. sjezdu KSČ, které shrnulo 1. plénum 20. ústředního výboru, jež zvolilo nové složení vedení strany. Proč?
\1) Po skončení sjezdu totiž vstupují KS Číny a ČLR do přechodného období. To potrvá do začátku března. V březnu se bude konat výroční zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ). Během tohoto zasedání budou konkretizována hlavní personální rozhodnutí sjezdu. Ve svých funkcích budou potvrzeni předseda Státní rady a jeho (první) náměstek, šéfové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) a Všečínské lidové politické poradní rady (VČPPR). Teprve poté bude definitivně rozhodnuto o pověření sedmi členů zvolených plénem Ústředního výboru KS Číny. Něco lze předpovědět s různým stupněm věrohodnosti již dnes, ale nedává smysl opakovat to, o čem jsem psal již dříve.
Rozhodl jsem 20. sjezdu KS Číny věnovat tři příspěvky a tím čas, kterého z mnoha důvodů mám čím dál tím méně. V pokračování prvního příspěvku – Před sjezdem (15.10) nastíním obsah hlavního projevu generálního tajemníka a předsedy Si Ťin-pchinga a výsledky poločasu sjezdu, které budou podle mého očekávání i částí rozhovoru s Petrem Burešem zítra, ve čtvrtek večer v 19.30.
Hlavními událostmi desetiletí – období 2012 - 2022 - podle Si Ťin-pchinga jsou: sté výročí založení KS Číny, vstup socialismu s čínskými rysy do nové éry a odstranění chudoby. Události jsou propojeny společnou logikou a strategickým plánem vzestupu Číny na úroveň světové velmoci, který byl vypracován za Teng Siao-pinga a získal strukturální ucelenost.
Roky to byla banalita. Teď je to žhavá priorita. Zní prostě: Česká republika na prvním místě! Už dvakrát jí dalo hlas Václavské náměstí. 3. i 28. září bylo nabité nadoraz. V den výročí republiky to bude potřetí. Rekordy láme i škála nás, kdo se střídáme na pódiu. Odpůrce pětikoalice, co zemi ničí a žene do války, už spojila skoro všechny. Tím větší je šance, že vláda národní zkázy padne.
Pak to chce ovšem jasno i v otázce, kudy vyrazit den poté. A tedy i cestovní mapu pro celý blok, co by rád vlastní republiku na prvním místě. Včerejší zaklínadla krachují v přímém přenosu. Dnes by nás srazila ještě níž. Nouzový východ z pasti vede jen dopředu. Kudy a proč – a kudy už ne – vzkazují všechny akutní nároky:
V úvodu připomínám jeden ze základních principů sjezdů politických stran u moci: Během velkých zasedání s mnoha účastníky, médii a pozorovateli se obyčejně řeší malé věci. Ty větší a velké problémy se řeší v malém kruhu, obyčejně beze svědků a bez konzultací s občany.
Zítra (16. října) začne v Pekingu 20. kongres komunistické strany Číny. Rozhodnutí, která tam budou učiněna, určí budoucí politický kurz Číny a ovlivní světové události, včetně těch v české kotlině. A to bez ohledu na předem uvedený základní princip sjezdů politických stran u moci a bez ohledu na to, zda se spojencům, přátelům nebo nepřátelům ČLR to líbí nebo ne.
Úvod
Děkuji Vám - příznivcům, organizátorům a všem, kteří se rozhodli vyslechnout si můj osobní názor na to, co probíhá a co se děje ve světě, v Evropě a v české kotlině. Co je jednou z hlavních příčin dění, s jakými následky bychom měli nebo musíme počítat a jaké možnosti řešení se nabízejí, aniž bychom museli sáhnout ke zbraním a sbírat na ulici mrtvé. Bez aktivní, nebo s aktivní spoluúčastí občanů.
Z důvoduů vážnosti problematiky, vyloučení podezření z nadržování Rusům či jejich poznatkům, které slouží k přijetí mnoha rozhodnutí především Kremlu, a pro snadnější pochopení závěru přednášky v následující části budu používat výlučně americké nebo západoevropské zdroje a definice. Zástupně uvádím biografická data jednoho Američana a jednoho Němce a jednu důležitou teorii, která má platnost i pro celou českou kotlinu.
Jack A. Goldstone (30. září 1953) je americký sociolog, politolog a historik, specializující se na studium sociálních hnutí, revolucí, politické demografie a “vzestupu Západu " ve světových dějinách. Je autorem nebo editorem 13 knih a více než 150 výzkumných článků. Jeho práce zásadně přispěla do oblasti klio-dynamiky, hospodářských dějin a politické demografie. Byl prvním učencem, který podrobně popsal a zdokumentoval dlouhodobý cyklický vztah mezi globálními populačními cykly a cykly politické vzpoury a revoluce. Je také jedním ze zakladatelů vznikající oblasti politické demografie, studuje dopad místních, regionálních a globálních populačních trendů na mezinárodní bezpečnost a národní politiku.
K významným kategoriím materialistické dialektické logiky jakožto teorie lidského racionálně smyslového nazírání (čití a vnímání), rozumového teoretického poznání i revolučně kritické sociálně politické aktivity lidí náleží kategorie jsoucího a skutečného. Jsoucno není pouhé konkrétní určité a zjevné, vznikající a zanikající konečné bytí, které existuje vedle jiného konkrétního určitého a spolu s jiným konkrétním určitým a zjevným bytím: je to bytí vymezené a zprostředkované podstatou, podstatné bytí, a zároveň podstata, jež se ponořila do bytí nebo se k bytí pozvedla – čili bezprostřednost, která sňala svá zprostředkování a nese v sobě historii svého původu. Jsoucí je reálně existující jev, jenž je vždy projevem a logicko-historickým výrazem čehosi jiného, než je sám. Tímto něčím jiným, odlišným, je právě podstata. Není-li podstata jevu ještě poznána, a tedy neexistuje pro poznávací subjekt, lidské rozumně uvažující poznávací a jednající myšlení, nebo se ontologicky (čili jsoucnostně) klade v podobě bytí totožného s nic jako „nejsoucí, které existuje", máme co do činění se zdáním (německy „schein", rusky „kážimosť" nebo „vídimosť").
Nevím nic o přípravě a hlavních důvodech návštěvy paní ministryně zahraničí SRN Annaleny Baerbock v Aténách a Ankaře, kterou jsem navštívil na pozvání od pondělí (25) do pátku (29.7) včetně, ve věci neurčené pro širokou veřejnost. Přesto ale v příspěvku se zmíním o dvou symbolech Turecka - knihovně a muzeu a o několika zahraničně politických aspektech, které by neměli ignorovat ani dočasní obyvatelé Černínského paláce a Strakovky již proto, že na dobu omezenou a s omezeným ručením jim spadla do klína možnost mluvit za EU za oponou a ČR má bezodkladnou potřebu definovat svůj národní zájem, najít své místo alespoň v evropské diplomacii a obchodu. V něm Turecku připadla důležitá funkce v logistice a v sektoru spolupráce ve výrobě, když již ne ve vzdělávacím a omezeném vědeckém výzkumu.
