Komentare

VÁLKA - NĚMECKO - DIE LINKE

Legenda praví, že v roce 1307 ve Švýcarsku místní habsburkský pochop Gessler přivázal svůj klobouk na stožár a nařídil, aby každý, kdo jde kolem, jej pozdravil. Vilém Tell odmítl. Jako hrůzostrašný trest musel kuší sestřelit jablko z hlavy vlastního synka. Mířil jistě, chlapec byl v bezpečí. Ale „Gesslerův klobouk“ pořád znamená nucenou poklonu nějakému symbolu. Nebo jinak…!

V současných sdělovacích prostředcích musí každá zmínka o válce na Ukrajině začínat odsouzením té příšery Putina. Nebo jinak…! Jaké přízvisko zpražuje více než „Putin-lover“ (milovník Putina)!

Pokračovat ve čtení

Argument: Pravolevé kleště

Politolog Petr Drulák píše o politických možnostech levice v kontextu nadvlády extrémního středu.

Eduard Chmelár před časem varoval před extremismem liberálního středu. Tento extremismus vychází z neoliberální posedlosti trhem, progresivistické posedlosti neustále se proměňujícími lidskými právy a z nadšení pro velké technokratické projekty sociálního inženýrství (genderového, klimatického, energetického). Jako každý extremismus si i ten liberální vytváří vlastní realitu, která se opírá o řadu jednostranných či vyloženě absurdních tezí typu: veškerou energii získáme ze slunce a větru, pohlaví je věcí volby, migrace všechny obohacuje, svoboda se neobejde bez mobility kapitálu, nadnárodní korporace nelze efektivně danit, americké vojenské intervence přinášejí demokracii, ruský útok na Ukrajinu nesouvisí s rozšiřováním NATO. Čím více se tato mediálně-politická pseudorealita sráží se skutečností, tím represivněji ji brání – omezuje informaci i veřejnou diskusi, démonizuje demokratické alternativy.

Pokračovat ve čtení

Otevřená a uzavřená společnost a digitální avatár

Úvod

Název příspěvku mnozí budou asociovat s 92letým Georgem Sorosem (1930), jeho dítětem - Open Society Foundations, konflikty v mnoha státech a válkami, včetně té probíhající. Ve všech válkách se jedná o boj systému vládnutí: v otevřené a uzavřené společnosti. Mnozí z nás vidí a cítí, že bojujeme-li i mimo tradiční válečné pole, že Bůh nebo někdo jiný zachraňuje. Ale ne teď a ne tady. Spasení se odložilo. Proto v době války, inflace a strachu podvodníci i tzv. zachránci po nás chtějí, abychom nejdříve platili a věřili, že nám později bude lépe.

Pokračovat ve čtení

Zemní plyn – tendence trhu, perspektivy

Úvod

V souvislosti se zástupným konfliktem mezi Ruskou federací a NATO, který se t. č. odehrává především ve východní, jihovýchodní a jižní části Ukrajiny se do popředí pozornosti dostává kromě vojensky politického i problém dalšího vývoje ekonomických vztahů nejen mezi stranami konfliktu, ale také mezi Ruskou federací a EU, EU a ČLR a v neposlední řadě i EU a USA.

Mezi zmíněnými seskupeními existují mnohačetné vazby, které se vytvořily v uplynulých třiceti letech po konci studené války. Dnes se mnoho z nich ruší, možná dokonce boří s tím, že je to nenávratný proces. Jako by už nikdo nechtěl vidět, co bude za pár měsíců, až přechodně utichnou zbraně a začnou se připomínat výroky Henryho Kissingera přenášené nedávno do Davosu nebo výzva zveřejněná v rozhovoru pro poslední vydání The Sunday Times, týkající se nalezení místa pro Rusko po událostech na Ukrajině, pokud Západ nechce, aby se z něj stala "výspa Číny v Evropě". Nebo, do třetice, článek z března 2014, ve kterém napsal, že Ukrajina, aby přežila a prosperovala, by neměla být "výspou jedné strany proti druhé", ale měla by se stát mostem mezi nimi.

Pokračovat ve čtení

Epilog jako prolog (2)

Založení Světového ekonomického fóra (WEF) umožnilo Klausu Schwabovi stát se jedním z nejvlivnějších lidí na světě. Velký reset, který prosazuje na globalistickém poli ho dělá jedním z nejdůležitějších vůdců současné doby. Není proto divu, že napsat příběh o Schwabovi představuje komplexní úkol spojený s osobním rizikem, utajovanými, v některých případech odstraněnými, zřejmě důležitými, informacemi. Uvedené dovoluje předpokládat, že Schwab je člověk s kvalitní maskou, hrající dobře inscenovanou roli, který dává přednost pobytu ve stínu a vychází na světlo dne, když je to skutečně potřeba a nehrozí úžeh nebo úpal.

Pokračovat ve čtení

Vize, jakou potřebujeme

Velmi důležitý materiál J. Suka, který byl avizován již na třetím online setkání k pěstování vize. Je o jedné z nejvlivnějších současných “kvazivizí”, které zamořily hlavy lidí a které brání racionálnímu pohledu na současnost. Dává odpověď na otázky, co ideově zdevastovalo současnu levici, resp. jak na základě ideových podnětů Frankfurtské školy a hnutí Nové levice v roce 1968 došlo k “levicové myxomatóze”. Jsem velmi rád, že se ho podařilo dostat mezi prvních 180 pokračování pěstování vize.

Pokračovat ve čtení

Epilog jako prolog (1)

Epilog představuje diskurs, který se vrací zpět k předcházejícím událostem (demonstracím), zahrnující shromažďování záležitostí, postav a emocí, a jeho úkolem je také, jak říká Plato, aby konečně připomněli posluchačům to, co bylo řečeno. Prolog představuje v širším smyslu předmluvu jakéhokoli druhu. Z několika důvodů jsem se dnes rozhodl pro záměnu: z výšky současného působení podívat se na okamžik historie a na kořeny současného dění ve světě.

Světové ekonomické fórum (WEF) Davos 2022: 22 – 26. května

Pokračovat ve čtení

Co s tím lotrem po levici?

Ladislav Zelinka se zamýšlí nad současnými perspektivami a údělem klasické levice či takzvané levice bez přívlastků.

Terminologické dělení na levici, střed a pravici vzniklo v období francouzské revoluce a s různými mutacemi přetrvalo až do dneška. Při hodně velkém zjednodušení lze toto schéma odvinout od dvou základních názorových poloh – konservativismu a progresivismu. Konservativismus (pravice) staví na zachování stávajícího společenského řádu, progresivismus (levice) na jeho překonání, nahrazení něčím jiným, pokrokovějším. Protože nejde jen o tyto dva samostatné body, nýbrž o celou škálu mezi nimi i vně nich (krajní pravice, krajní levice), jsou tu i další podskupiny tvořené jejich prolínáním. Z hlediska volebních preferencí jsou v současnosti nejvýznamnější dvě z nich – na levici tzv. „umírněná levice“ či „levý střed“, na pravici pak tzv. liberálové. Obě skupiny spojuje to, že nechtějí měnit stávající společenský řád (společensko-ekonomickou formaci); rozděluje je to, jak chtějí tuto stávající formaci dále rozvíjet. Umírněná levice vidí cestu v posilování role státu a v přerozdělování; liberální pravice v přesném opaku (v minimalizaci role státu a tím i přerozdělovacích procesů).

Pokračovat ve čtení

Válka na Ukrajině z perspektivy České republiky

Občané České republiky jsou ve věci války na Ukrajině hříčkou stran pravice a médií. Levice není jednotná. Česká společnost i všechny politické strany byly útokem Ruské federace na Ukrajinu v únoru letošního roku překvapeny. Nesouhlas s válkou byl v české společnosti vcelku obecný. Určité skupiny a hlasy se ale stavěly i na stranu Ruska a některé reagovaly i ostře proti jednostranné protiruské vládní a mediální propagandě zemí NATO a EU. Ovšem většina českých občanů byla v začátku válečného konfliktu Ruska s Ukrajinou zbavena možnosti posoudit se znalostí faktů příčiny a obsah toho, co vedlo k přeměně zamrzlého, osm let trvajícího válečného konfliktu na Ukrajině v přímou válku Ruska s Ukrajinou.

Pokračovat ve čtení

Situace a perspektivy levice v Evropě

Situace levice v Evropě je velmi rozličná. Zřetelně se to ukázalo během nedávných voleb v Německu a Dánsku. Zatímco německá Die Linke při volbách do Zemského sněmu utrpěla těžkou porážku a jen stěží se přehoupla přes 5% hranici a do Zemského sněmu se dostala jenom díky třem přímo zvoleným mandátů, dánská Red Green Alliance v komunálních volbách triumfovala a díky tomu navýšila počet svých mandátu a stala se v Kodani s 24,6 % nejsilnější stranou.

Pokračovat ve čtení