Komentare

Epilog 2

První část příspěvku Epilog (1) byla o válce tří druhů kapitálu a průmyslu s pomocí pandemie strachu z Covid-19, indikovala jako vítěze digitální kapitál a prodloužení boje tří modelů kognitivního kapitalismu. ČLR je v jeho vývoji nejdále, co se týče kontroly společnosti státní mocí, programu sociálních kreditů, morálně etické báze a úkolu KS ČLR pečovat o duchovní rozvoj občanů v tradici konfucianismu. Neexistuje garance, že jeden z uvedených modelů kognitivního kapitalismu, včetně toho s případně tzv. lidskou tváří zvítězí. Nebo že dojde ke spolupráci dnes na život a na smrt soupeřících tří modelů, protože nebezpečí globálního zničení planety narůstá, mimo jiné s pomocí deficitu vize, podcenění rizika sebezničení vlastníky modelu kognitivního kapitalismu a kapitálu a významu filozofie.

Pokračovat ve čtení

Epilog 1

Část první.

Jedna z rozšířených definicí slova epilog praví, že se vždy jedná o část díla, která nějakým způsobem uzavírá a shrnuje celý předcházející děj. Může také vysvětlovat to, co zůstalo nejasné, nebo přiblížit další osudy hlavních postav. Běžně se používá i přenesený význam slova epilog, kterým se označuje konec nějakého děje nebo závěr procesu či události. Reakce na poslední trojdílný příspěvek zvaný Proměna (1-3) a dění během posledních tří, čtyř týdnů v Evropě, RF, ČLR a USA představují podnět k napsání epilogu ve dvou částech.

Pokračovat ve čtení

Proměna 3

Špatné nekonečno

Nový kmen - zvýšení výskytu - nový lockdown - očkování - nové kmeny - opět lockdown - opět očkování. Tak lze zjednodušeně popsat, co se děje a bude v představitelné budoucnosti dít ve světě, dokud nebude znám a přiznán vítěz ve válce, nebo strach u jedené z válčících stran si nevynutí jednání o kapitulaci. Podobně lze vysvětlit Hegelův pojem špatného nekonečna.

I v případě Covid-19, jeho řízení současnými, korupcí rozpolcenými elitami lze aplikovat pojmy Hegelovy vědy o logice. Pro doplnění ale uvádím a opakuji již dříve zmíněný, Newtonem zavedený pojem nekonečně malého. Newton pouze negoval konečné veličiny, aniž by dostatečně jasně vymezil, co taková veličina je a jaký má vztah k veličinám ostatním.

Pokračovat ve čtení

Proměna 2

Příklady k zamyšlení

Ve Velké Británii podle oficiální statistiky zemřelo 117 lidí na indickou variantu koronaviru Delta. 50 z nich bylo plně očkováno, 20 dostalo podle britských úřadů první dávku vakcíny. Ukazuje se, že 59,8% lidí kteří zemřeli (na mutaci Delta) bylo očkováno alespoň jednou. Vědci nazývají takový indikátor paradoxem. Občané právem pochybují o tom, zda vakcíny fungují, zda jsou účinné. Pokud ne, tak o co jde? - ptají se citovaní čtenáři Le Figaro. O paradoxech a protikladech a umění je řešit, deficitu v současném vzdělání, jsem v minulosti psal jasně a několikrát.

Pokračovat ve čtení

Proměna 1

Existuje několik významů slova proměna. V první části trojdílného příspěvku jich uvedu několik pro snazší pochopení aktuality významu tohoto slova, kontextu a působení covid-19 na společnost, včetně toho, co slovo a jeho významy napovídají. Milovníci Star Trek si jistě vzpomenou na druhý díl druhé řady stejnojmenného seriálu. Milovníci šachů označují slovem proměna povýšení pěšce, který v průběhu hry dosáhl osmé řady šachovnice, na vyšší figuru stejné barvy.Proměna (dokonalá a nedokonalá) je termín, který se užívá k popisování životního cyklu hmyzu s nepřímým vývojem. V divadle proměna představuje změnu scény během dějství. V reálném životě představuje zásadní změnu podstaty. Naše společnost se nachází v realitě, ve které probíhá zásadní změna podstaty. Umožňuje ji kognitivní kapitalismus, s ním spojená tzv. 4. průmyslová revoluce a arogance ducha loutkovodičů, vůdčích a výkonných elit.

Pokračovat ve čtení

Co řekl 1. července prezident Si

Mnozí ze čtenářů vědí, že 1. července v Pekingu se konala oslava stého výročí komunistické strany Číny. Na oslavě vystoupil s referátem předseda komunistické strany a prezident ČLR Si Ťin-pching. S referátem v angličtině, dvoudílným příspěvkem v němčině kolegy Dennise Simona napsaného pro RT DE (https://de.rt.com/meinung/120057-geheimrezept-fur-erfolg-chinesischen-kommunismus/, https://de.rt.com/meinung/120115-das-geheimrezept-fuer-den-erfolg-des-chinesischen-kommunismus-teil-2/) a probíhajícími změnami v Ruské federaci po rozhovoru prezidenta Putina s občany jsem se seznámil v Mariánských lázních. Plánoval jsem vypustit z hlavy politiku a sledování dění ve světě na několik týdnů, ale dotazy spřízněných duší a význam referátu a změn mně přinutily změnit plán. Nebudu popisovat jejich jednotlivé části. Soustředím se na několik aspektů s významem pro svět, komunistické strany v blízkém zahraničí a v ČR. I proto příspěvek začínám závěrem referátu (ve vlastním překladu):

Pokračovat ve čtení

Ve stínu covid-19

St. Petersburg – Včera (5.6) skončilo 24. Mezinárodní ekonomické fórum (MEF). Jeho výsledky by měly posloužit i české diplomacii k zamyšlení nejenom o zavedení kulatých stolů českých politických stran na téma Ruska kulhajících za duchem doby. Nejasné cíle a přenos naděje na zlepšení vztahů s RF na příští vládu nevěští totiž nic dobrého. Proč? Kdo by vládu netvořil, brzo po usazení se v křesle moci potvrdí veřejnosti, že se jedná o planou naději. Z objetí EU a NATO se ČR nevyprostí, z moderního válečného vlaku nevystoupí a Východ, včetně Ruska, podobně jako Západ zradu nepromíjí. Proto je nutné smířit se se staronovým vztahem: na věčné časy do převratu, rozpadu západních organizací nebo nového uspořádání Evropy po ukončení války s nesrovnatelně větší mírou pokory než tomu bylo doposud.

Pokračovat ve čtení

Zánik neoliberální globalizace: Alternativy slepých uliček protoimpéria

Ještě před několika desetiletími se zdálo, že vývojová tendence globalizace je univerzální. Po střetu se světovými krizemi, které měly svůj počátek v letech 2000–2008, odhalila nejenom vlastní hluboké rozpory, ale rovněž meze. Proč? Jaký je obsah (a tudíž i rozpory) tohoto procesu? To popisuje ve svém příspěvku, který je ke stažení zde

A. V. Buzgalin (1954), doktor ekonomických věd, profesor, Ředitel Centra soudobých marxistických výzkumů filozofické fakulty Moskevské státní univerzity M.V. Lomonosova, zasloužilý profesor MSU, hostující profesor pekingské a řady dalších univerzit. Hlavní redaktor časopisu „Voprosy političeskoj ekonomii“, člen redakčních rad 6 časopisů včetně zahraničních („International Critical Thought“, „Terra economy“ a dalších) je autorem více než 400 prací, z tohoto počtu 28 knih, z nich řada byla z nich přeložena do angličtiny, němčiny, španělštiny a dalších jazyků. Mezi základní oblasti jeho zájmu patří: geopolitická ekonomie, rozpory globalizace, metodologie sociálně-ekonomických výzkumů, ekonomicko-politický systém Ruska. A.V. Buzgalin přednášel a vystupoval s referáty na univerzitách a vědeckých centrech ve více než 20 zemích. A.V. Buzgalin je jednou z vůdčích osobností Ruského sociálního fóra, aktivní účastník světových sociálních fór.

Pokračovat ve čtení

Vzpomínky na budoucnost. Mýty a poučení z NEP

Kde je Západ, když porušuje lidská práva Rijád?

Vstupujeme do období stých výročí – plán GOELRO, NEP (v březnu t. r.), velké stavební projekty, nové umělecké trendy, geniální básně a filmy – období století velkých úspěchů sovětského Ruska a od prosince 1922 SSSR.

Vstupujeme do období obtížných debat, pro SSSR je první, a tedy povýtce rozporuplná (a co vyvstává bez rozporů?)… Zkušenost přechodu do budoucnosti obrovské země – světa ležícího »na druhé straně« tržní konkurence a měnového fetišismu, světa, ve kterém byly samozřejmostí dostupnost vzdělání a medicíny, záruka práce a důvěra v zítřky. A zároveň světa, ve kterém se lidé řídili přísnými ideologickými standardy a kde stáli lidé ve frontách…, světa, který lidstvu poskytl moře vítězství ve vědě, umění, technologii, vzdělávání a který v 90. letech opustil historickou arénu. Zatím odešel.

Pokračovat ve čtení

Symboly v odcházení

Nevím, zda z důvodů rychle měnící se kvality prostředí, ve kterém žiji, dění ve světě, které se snažím pozorovat, a zkušenosti s lidským trápením, které jsem získal v životě, se mi podaří srozumitelně popsat některé z myšlenek spojených s Velikonocemi a zadáním, tak jak ho osobně vnímám, které má Institut české levice (ICL)). Velikonoce všude ve světě, kde se oslavují, jsou plné různých symbolů.

Upřímná, profesionální snaha dovoluje částečně, zato ale pravdivě proniknout do utrpení člověka (i Ježíšova), do smrti jako takové i do plného významu mnoha symbolů charakterizujících každou etapu vývoje společnosti. Je to právě ona zlomkovitost a částečnost proniknutí k podstatě utrpení a významu, které takové snaze, určitým tajemstvím, mystice a tajemnému odcházení symbolů dávají aktuálnost a nadčasovost.

Pokračovat ve čtení