Panelovou diskusi Institutu české levice uvedli 21. listopadu 2022
Prof. PhDr. Petr Drulák, Ph.D.: Proč to chce i konzervativní hodnoty a spojence
doc. PhDr. Michael Hauser, Ph.D.: Jak v éře rozpadu vykřesat nové socialistické hnutí
PhDr. Matěj Stropnický: Válka a drahota – příležitosti a překážky obnovy levice
Diskuse Institutu české levice o výsledcích sociologického výzkumu se uskuteční 2. listopadu od 17 hodin, Politických vězňů 9, Praha 1, místnost 116, II. patro.
Přednášející:
ING. LUBOMÍR VACEK, CSC.
RSDR. JÁN MIŠOVIČ, CSC.
Přenos bude i na https://www.youtube.com/watch?v=HTtcylM5C8U
Záznam z panelové diskuse Institutu české levice ze dne 20. října 2022 v Praze.
Úvodní slova měli: Oskar Krejčí: Hrozba jaderné sebevraždy a závazky emancipačních hnutí
Jaroslav Štefec: Obranyschopnost České republiky, rostoucí nároky, trestuhodné dluhy
Jiří Komárek: Co způsobuje migrační vlny a jak zvládnout jejich rizika
Statistických dat o pozici české ekonomiky je dost, je nutné se vyhnout oběma extrémům – minulý vývoj a dnešní stav nelakovat ani na růžovo, ani na černo, ale pokusit se na základě dat o minulém vývoji si udělat představu o žádoucích a nežádoucích alternativách pravděpodobného vývoje dvou oblastech – v dalším vývoji profilu této industrializované země a s tím přímo související míře bohatství, resp. chudoby v ČR. Protože nemáme křišťálovou kouli, nemáme moc možností se opřít o nějaké dostatečně silné předpoklady, proto nejsme schopni sestavit prognózu. Proto si musíme vystačit jen s mnohem vágnějšími hypotézami. Pokud se snad aspoň přibližně trefíme – tady spoléhám na diskuzi – a to ukáže budoucnost, pak dnešní seminář splní svůj cíl.
Přestože nás poslední dny k sobě připoutaly televizní obrazovky, je potřeba nezapomínat na práci, která je stále před námi. A sice práce pro lidi a snaha zapojit se do politického dění a ulehčit našim občanům mnohdy nelehkou životní situaci a zasadit se o lepší budoucnost. I to byl důvod, proč jsme v Českých Budějovicích ve spolupráci se Společností pro evropský dialog z.s. společně s OV KSČM v Českých Budějovicích, Klubem společenských věd a Institutem české levice za podpory Transform!Europe uspořádali seminář na téma AKTUÁLNÍ SITUACE LEVICE V KONTEXTU EVPROVSKÉ LEVICE.
Správní rada Institutu české levice (dále IČL) se rozhodla veřejně vyzvat zájemce ze širší odborné veřejnosti s nabídkou na obsazení pozice ředitele institutu.
IČL a jeho ředitel jsou významnou součástí levicového spektra politiky České republiky.
Jejich posláním je otevírat, diskutovat, promýšlet a zpracovávat témata moderní levicové politiky a usilovat o její dobré jméno ve společnosti, a to především skrze vlastní výzkumnou činnost, pořádání různých odborných konferencí, seminářů a přednášek. Účelem IČL je také tvorba analýz a publikací s levicovou tematikou spolu se zajišťováním vzdělávacích, informačních služeb s cílem podpořit rozvoj demokracie, občanské společnosti, politické kultury. IČL také úzce spolupracuje s různými levicovými spolky a organizacemi.
V rámci diskuzních čtvrtků, které probíhají v Brně, proběhla dne 20. 1. 2022 velice zajímavá diskuze, kterou pořádal Společnost pro evropský dialog z. s. společně s MěV KSČM v Brně, brněnskou pobočkou Masarykovy demokratické akademie, Klubem společenských věd a Institutem české levice s významnou podporou evropské levicové struktury Transform!Europe na téma aktuální situace české levice v evropském kontextu. Jde o další etapu rozsáhlé analýzy situace českých příznivců radikální levice, která byla zahájena již v roce 2020. Hosty byli Jiří Málek ze Společnosti pro evropský dialog, Jan Klán z Institutu české levice a sociolog a Ján Mišovič z Klubu společenských věd, sociolog. Úvodní slovo přednesla Anna Štofanová z Klubu společenských věd, historička.
V sobotu 16. 10. 2021 se uskutečnila akce s názvem Ocenění žena roku, kterou pořádala Komise žen ve spolupráci s Institutem české levice. Tato akce zaznamenala již čtvrtý ročník, přičemž ten loňský zkomplikovala pandemie covidu. Letos se proto oceňovalo nadvakrát, musely se předat hned dvě ocenění a to z roku 2020 a letošní za rok 2021. Pro naše oceněné členky jsme měli připravené květinu, diplom a také skleněnou pozornost s motivem ženy, řekla v úvodu předsedkyně Komise žen Soňa Marková .
V pondělí 20. 9. 2021 proběhl odborný seminář, který společně pořádal Institut české levice, Centrum strategických a teoretických studií a Klub společenských věd. Seminář se zabýval situací v českých levicových stranách, které v současnosti bojují o své přežití v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Hlavními referujícími byli – sociolog Ján Mišovič, Jiří Málek ze Společnosti pro evropský dialog (SPED) a Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie (MdA).
Ján Mišovič ve svém vystoupení zopakoval volební výsledky KSČM od roku 1996. Poukázal na to, že za propad volebních výsledků této levicové strany není zodpovědné jen centrum, ale i samotné kraje. V každém kraji totiž nalezneme silnější okresy pro levici jako takovou – dle jeho slov jsou mnohdy rozdíly značné. Dále zmínil, že ne všichni levicově smýšlející občané jsou ochotni ve všech druzích voleb volit levicové strany.
Česká pobočka Transform! europe ve spolupráci s Institutem české levice a Klubem společenských věd uskutečnila besedu pod názvem Aktuální situace levice v ČR. Akce proběhla 16. 9.2021 od 16.00 do19.00 hod. v Brně, za přítomnosti 30 účastníků, zejména z řad členů KSV pobočka Brno, ale i zástupců MDA.
Besedu zahájila A. Štofanová. Po krátkém úvodním slově J.Málka vystoupil J.Mišovič s rekapitulací výsledků voleb do PS, krajů a EP v období 1996-2020 na úrovni Jihomoravského kraje a jednotlivých okresů kraje. Ilustroval rozdíly mezi jednotlivými volbami a rovněž upozornil na diference ve výsledcích okresů. V druhé části vystoupení představil hlavní výsledky výzkumu týkajícího se názorů levicově orientovaných občanů z podzimu 2020. Připomněl, že v názorech tří čtvrtin levicově orientovaných dominovaly tři závěry: 1. levicové strany by měly více spolupracovat, vést dialog, více postupovat jednotně, 2. levicové hnutí prožívá krizi, 3. přes nejrůznější problémy má levicové hnutí perspektivu. Pokračoval charakteristikou občanů zařazujících se mezi levicově orientované. Ze světonázorového hlediska se prakticky dvě třetiny hlásily k socialistickému nebo sociálně demokratickému pohledu na svět. Podle subjektivního zařazení na škále levice – pravice se více než dvě třetiny hlásily od krajní levice k levému středu. Podle svého vyjádření by v září 2020 volily dvě pětiny KSČM, čtvrtina neuvedla, koho by volila, 10 % by volilo ČSSD, 10 % ANO, 5 % SZ a zbývající uvedly další strany. Z dat vyplynuly tři závěry: KSČM má pevnější voličské jádro než ČSSD, ČSSD volí nejen levicoví ale i středoví voliči, KSČM preferují nejčastěji voliči ve věku 60+, zatímco ČSSD 45-59 let.
