Nase-Akce

Jaká je situace české levice?

V pondělí 20. 9. 2021 proběhl odborný seminář, který společně pořádal Institut české levice, Centrum strategických a teoretických studií a Klub společenských věd. Seminář se zabýval situací v českých levicových stranách, které v současnosti bojují o své přežití v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Hlavními referujícími byli – sociolog Ján Mišovič, Jiří Málek ze Společnosti pro evropský dialog (SPED) a Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie (MdA).

Ján Mišovič ve svém vystoupení zopakoval volební výsledky KSČM od roku 1996. Poukázal na to, že za propad volebních výsledků této levicové strany není zodpovědné jen centrum, ale i samotné kraje. V každém kraji totiž nalezneme silnější okresy pro levici jako takovou – dle jeho slov jsou mnohdy rozdíly značné. Dále zmínil, že ne všichni levicově smýšlející občané jsou ochotni ve všech druzích voleb volit levicové strany.

Pokračovat ve čtení

Aktuální situace levice v ČR

Česká pobočka Transform! europe ve spolupráci s Institutem české levice a Klubem společenských věd uskutečnila besedu pod názvem Aktuální situace levice v ČR. Akce proběhla 16. 9.2021 od 16.00 do19.00 hod. v Brně, za přítomnosti 30 účastníků, zejména z řad členů KSV pobočka Brno, ale i zástupců MDA.

Besedu zahájila A. Štofanová. Po krátkém úvodním slově J.Málka vystoupil J.Mišovič s rekapitulací výsledků voleb do PS, krajů a EP v období 1996-2020 na úrovni Jihomoravského kraje a jednotlivých okresů kraje. Ilustroval rozdíly mezi jednotlivými volbami a rovněž upozornil na diference ve výsledcích okresů. V druhé části vystoupení představil hlavní výsledky výzkumu týkajícího se názorů levicově orientovaných občanů z podzimu 2020. Připomněl, že v názorech tří čtvrtin levicově orientovaných dominovaly tři závěry: 1. levicové strany by měly více spolupracovat, vést dialog, více postupovat jednotně, 2. levicové hnutí prožívá krizi, 3. přes nejrůznější problémy má levicové hnutí perspektivu. Pokračoval charakteristikou občanů zařazujících se mezi levicově orientované. Ze světonázorového hlediska se prakticky dvě třetiny hlásily k socialistickému nebo sociálně demokratickému pohledu na svět. Podle subjektivního zařazení na škále levice – pravice se více než dvě třetiny hlásily od krajní levice k levému středu. Podle svého vyjádření by v září 2020 volily dvě pětiny KSČM, čtvrtina neuvedla, koho by volila, 10 % by volilo ČSSD, 10 % ANO, 5 % SZ a zbývající uvedly další strany. Z dat vyplynuly tři závěry: KSČM má pevnější voličské jádro než ČSSD, ČSSD volí nejen levicoví ale i středoví voliči, KSČM preferují nejčastěji voliči ve věku 60+, zatímco ČSSD 45-59 let.

Pokračovat ve čtení

Aktuální situace na české levicové scéně

Ve čtvrtek 16. 9. 2021 uspořádal Institut české levice, Společnost pro evropský dialog a Klub společenských věd společnou akci v Brně na téma aktuální situace na české levicové scéně. Úvodní slovo pronesla Anna Štofanová a přivítala hosty – Jiřího Málka, Jána Mišoviče a Jana Klána. Jiří Málek ve svém úvodu připomněl, že již v minulosti proběhlo několik akcí. Současná akce, se rovněž věnuje tématu, kam utekli voliči radikální levice a na webu Institutu české levice jsou k dispozici závěrečné zprávy z výzkumu, který se tomuto tématu věnuje.

Pokračovat ve čtení

Základní příjem ve světě - videozáznam

Seminář “Základní příjem ve světě” proběhl 23. června 2021 v Českém svazu vědeckotechnických společností na Novotného lávce v Praze. Organizovaly Iniciativa evropských občanů „Zaveďme nepodmíněný základní příjem“ a Institut české levice. Video najdete přímo zde.

Pokračovat ve čtení

Poděkování za spolupráci potěší

Velmi pozitivních výsledků dosáhl IČL ve spolupráci se zahraničními partnery jako je ČLR, kdy se díky J. Campbellovi, předsedovi akademické rady IČL, uskutečnil společný on-line seminář k 100. výročí KS Číny a to 23. 6. 2021, kterého se účastnil velvyslanec ČLR v ČR a další odborníci jak z akademických pracovišť v ČLR, tak i z některých českých institucí (Československý zahraniční institut) nebo ze zahraničí (spolupředsedkyně Transform, která je zároveň vedoucí vědeckou pracovnicí Nadace R. Luxemburgové v centrále v Berlíně). Za uspořádání tohoto semináře obdržel předseda akademické rady IČL poděkování od ambasády ČLR, které uvádíme v příloze.

Pokračovat ve čtení

seminář Základní příjem ve světě

Iniciativa evropských občanů „Zaveďme nepodmíněný základní příjem“ a Institut české levice Vás zvou na seminář Základní příjem ve světě.

Marek Hrubec, Martin Brabec, Markéta Minářová a Jiří Silný přednesou příspěvky o experimentech se základním příjmem v různých zemích a poté bude následovat diskuse. Moderace Jan Klán.

Na semináři bude představena nová kniha o základním příjmu.

Seminář se bude konat ve středu 23. června od 16:30 (Český svaz vědeckotechnických společností, Novotného lávka 5, Praha 1)

Pokračovat ve čtení

Kauza Vrbětice: Česká republika mezi Ruskem a USA

Institut české levice Vás zve na online seminář na téma “Kauza Vrbětice: Česká republika mezi Ruskem a USA”. Úterý 4. 5. 2021 od 17:30, ZOOM

Téma: Jak kauzu chápat v českých a globálních souvislostech, jak se promítla do bilaterálních vztahů mezi Českem a Ruskem a jakou roli v kauze hrají české a zahraniční zpravodajské služby? Nejen na to se pokusí odpovědět přednášející a následná diskuse.

Přednášející: Jan Klán, sociolog a analytik; Veronika Sušová-Salminen, expertka na Rusko; Marek Hrubec, expert na globální studia.

Pokračovat ve čtení

Z akce: Zaveďme nepodmíněný základní příjem

Institut české levice, z. ú. a Česká část Iniciativy evropských občanů Zaveďme nepodmíněný základní příjem uspořádaly ve čtvrtek dne 17. 9. 2020 v Praze na Novotného lávce seminář k problematice nepodmíněného základního příjmu. Téma se nediskutuje v České republice poprvé, podobná iniciativa zde byla již v letech 2013 – 2014, ale od té doby nastal poměrně značný posun k zavedení tohoto atributu do společnosti. Nepodmíněný základní příjem (NZP) je významnou civilizační změnou. Prostřednictvím jeho zavedení se posouváme k podstatně spravedlivější společnosti, než v jaké dosud žijeme, řekl v úvodu, jako první z členů české skupiny iniciativy, sociální vědec Marek Hrubec. NZP bude nápomocen chudým a těm, kteří vykonávají prekérní (podřadnou) práci.

Pokračovat ve čtení

Z akce: Kam utekli voliči levice?

V úterý 23. 6. 2020 uskutečnil Institut české levice, z. ú. Kulatý stůl s tématem: Kam utekli voliči radikální levice? Jako řečníci vystoupil doc. Marek Hrubec – filosof a sociální vědec a Mgr. Jan Klán, který napsal sociologickou studii, které se věnuje odlivu voličů radikální levice. Kulatý stůl řídil Jiří Boháček, předseda Klubu společenských věd. Celkem dorazilo kolem 30 lidí. Marek hrubec na úvod zmínil současný stav společnosti a pohyby v politice. Volby, v nichž si voliči vybírají politické strany a politiky, nejsou nejdůležitější záležitostí v politickém životě, neboť nejdůležitější je trvalá komunikace s občany. Nicméně volby jsou významnou součástí současného politického života, protože přinášejí mimořádnou příležitost oslovit občany a získat podporu pro existenci vlivné strany.

Pokračovat ve čtení

Kulatý stůl: Bilance uplynulých 30 let po roce 1989

V sobotu 16. 11. 2019 uspořádal Institut české levice kulatý stůl, který se věnoval vývoji posledních 30 let od listopadových událostí roku 1989. Hlavními referenty byli sociologové Jiří Boháček a Lubomír Vacek, ekonom a historik Václav Průcha byl omluven ze zdravotních důvodů. Takže jako třetí referent byl přizván psycholog Stanislav Hendrych.

Jiří Boháček předložil svůj příspěvek, kde provedl bilanci vývoje po roce 1989 do současnosti a to na základě empirických dat z různých sociologických výzkumů, jakož i z dat statistického úřadu. Poukázal zejména na vztah výzkumů veřejného mínění v době před listopadem 1989 a dnešní dobou. Nejzajímavější bylo zjištění, že v roce 1989 považovalo 45% respondentů tehdejší systém za demokratický. Stejný počet ale byl opačného názoru. To samé se ukazuje v současnosti, kdy sociologické agentury sice nepokládají otázku, zda je dnešní systém demokratický, ale ptají se na to, zda demokracii lidé považují za důležitou. Ze získaných dat plyne, že přibližně 40% je v zásadě jedno, zda budeme mít demokracii nebo nikoliv. Jedná se o úzkou souvislost s výzkumy z roku 1989 ve vztahu k demokracii. Dle jeho příspěvku byl zlomovým rokem rok 2013, kdy opět narůstá spokojenost lidí se svým vlastním životem

Pokračovat ve čtení