Publikace

Bertíkova pivní kuchařka

Bertíkova pivní kuchařka aneb recepty s pivkem na každý den Venuše. Praha: Institut české levice 2024. ISBN 978-80-908974-5-8 (pdf). 200 s. Netradičně pojatá kuchařka servíruje 224 hlavních receptů (plus bonusy). Dostupná je v sekci „Elektronické publikace ke stažení“.

„Český duch může sice na čas bloudit, rozmach mohutného jeho křídla může ho zanést někdy třeba až na kraj světa, ale k pivu vrátí on se najisto vždycky zase!“ (Jan Neruda)

Pivo – především český ležák – je naším bytostně národním nápojem. Je mokem navýsost společenským, vlasteneckým, levicovým (i pravicovým). Pivní kuchařka usiluje přispět k zachování české pivní & hospodské kultury, která je v těžkém ohrožení a postupně mizí i již zcela zaniká. Přesněji je cíleně likvidována, včetně české Hospody jako národní instituce.

Pokračovat ve čtení

Nové čtení Radovana Richty – nový titul Institutu české levice

U příležitosti 100 let od narození (6. 6. 1924) vychází aktualizované vydání monografie P. Sirůčka Nové čtení Radovana Richty. S předmluvou R. Valenčíka. 1. elektronické vydání (pdf), resp. 2. doplněné a upravené vydání. Praha: Institut české levice 2024. ISBN 978-80-908974-0-3 (pdf). 600 s. Kniha je dostupná v sekci „Elektronické publikace ke stažení“.

Akademik, filozof, sociolog, prognostik, vedoucí mezioborových výzkumných týmů PhDr. Radovan Richta, DrSc. (1924 – 1983) náleží k předním českým marxistickým vědcům. Těžiště celoživotního úsilí soustředil na studium vědeckotechnické revoluce za socialismu a jejích společenských a lidských souvislostí. Na Východě i Západě se proslavil mezioborovou studií Civilizace na rozcestí, která v mnohém předběhla dobu. Oceňována bývá Richtova teorie technologické evoluce (nástroj-stroj-automatizace), Richta patří ke spoluautorům termínu postindustriální společnost, jako jeden z prvních uvažuje o globální revoluci atp. Humanistické poselství Richty zůstává inspirativní i ve světle civilizačních rozcestí a krizí současných. Richtu lze označit za předchůdce úvah o tzv. společnosti vědění, kybernetické revoluci, globalizaci, ohledně tzv. čtvrté průmyslové revoluce a dopadů technologií 4.0 či 5.0, zpráv Římského klubu, ovšem i teorií lidského kapitálu, systémového přístupu anebo (post)moderní teorie chaosu etc.

Pokračovat ve čtení

Manipulované výzkumy a média - rozhovory o neoliberálních a neokonzervativních deformacích

Kniha se věnuje problému manipulovaných výzkumů a médií v dnešní době. Ukazuje oslabování tolerance různých názorových proudů za účelem manipulace veřejného mínění v Evropské unii i za jejími hranicemi. Cenzurní omezování svobody slova a názorové plurality ve veřejném prostoru má své silné ekonomické zdroje a zájmy. Jelikož neoliberální kapitalismus prosazovaný v západních zemích už není příliš výkonný, dochází ke zhoršení životních standardů mnoha obyvatel. Lidé začínají projevovat nesouhlas, ale systém jej nechce slyšet a reaguje neokonzervativní cenzurou a represí. Aby se různé poznatky a kritika nedostaly na veřejnost mezi občany, dochází rovněž k omezování vědeckého výzkumu, aby tyto poznatky nemohly vůbec vzniknout nebo aby byl jejich zrod alespoň ztížen. K dřívějšímu neoliberálnímu tlaku orientovanému na výkonnost a zisk a k přetíženým byrokratickým procedurám ve vědě tak přibyl další nešvar, cenzura „nevhodných“ názorů. Na veřejnost se pak nemůže dostat tolik potřebné poznání současných politických a ekonomických projevů stagnace a krize v západních zemích.

Pokračovat ve čtení

Průvodce texty lídra ruské revoluce

Zájem o díla významných představitelů marxismu a hnutí, pro něž je programovým základem, narůstá úměrně postupujícímu úpadku. Přesvědčil jsem se o tom i v průběhu pětihodinové přednášky besedy o “Marxově stopě” na půdě Jungmannovy národní akademie, kterou vybudoval a vede kolega Petr Hampl.

Kolega Dušan Mišík vykonal další záslužný skutek. Prvé dvě desítky svazků Sebraných spisů V. I. Lenina, dostupných v e-formátu (na české mutaci webu marxists.org), shrnul v přehledném panoramatu jejich nosného obsahu.

Pokračovat ve čtení

Nové čtení Radovana Richty

U příležitosti 99 let od narození (6. 6. 1924), resp. půlstoletí od úmrtí (21. 7. 1983) R. Richty vychází monografie P. Sirůčka Nové čtení Radovana Richty, S předmluvou R. Valenčíka. Dostupná v sekci „Elektronické publikace ke stažení".

Akademik, filozof, sociolog, prognostik, vedoucí mezioborového výzkumného týmu PhDr. Radovan Richta, DrSc. náleží k předním českým marxistickým vědcům 20. století. Těžiště celoživotního úsilí soustředil na studium problémů vědeckotechnické revoluce za socialismu a jejích společenských a lidských souvislostí. Na Východě i Západě se proslavil knihou Civilizace na rozcestí, která v mnohém předběhla dobu. Poselství Richty zůstává inspirativní i ve světle civilizačních rozcestí současných. R. Richtu lze označit za předchůdce úvah o tzv. společnosti vědění, kybernetické revoluci, globalizaci, diskuzí ohledně tzv. čtvrté průmyslové revoluce a dopadů technologií 4.0 či 5.0, zpráv Římského klubu, ovšem i teorií lidského kapitálu, systémového přístupu anebo (post)moderní teorie chaosu etc. Ústředním tématem Richtových prací však zůstává všestranný rozvoj člověka a socialistický humanismus. Tyto přitom nejsou pouhým přenesením západních konceptů postindustriální apod. společnosti do socialistických kulis liberálního kvasu 60. let. Na straně druhé ovšem nejde ani jenom o nalézání a oprašování Marxových úvah naznačených v „Grundrissech".

Pokračovat ve čtení

How death outlives war

39 stránek brožury od Stephanie Savell s podtématem “The Reverberating Impact of the Post-9/11 Wars on Human Health”.

Ke stažení v PDF: library.institutcl.cz

Pokračovat ve čtení

Recenze knihy Symposium – souhlasu netřeba

Recenze knihy _ Symposium – souhlasu netřeba _

Náležím do první poválečné generace a jsem vděčný, že mi bylo umožněno kvalitní vzdělání a praxe v radiotechnice a její speciální části, oboru PSS (pasivních sledovacích systémů - veřejnosti známých pod názvy Kopáč, Ramona, Tamara a Věra), které se staly mým životním koníčkem i profesí současně. V souvislosti s tím jsem navštívil řadu zemí světa a mohl prezentovat naši techniku více než stovce zahraničních delegací po roce 1989. Byla to velká příležitost k výměně poznatků s partnery v oboru i vedoucími činiteli. Jejich slova uznání o vysoké úrovni československého aplikovaného výzkumu a vývoje nebyla zdvořilostní povahy – naše republika skutečně „utekla světu" o desetiletí vpřed. Šlo o výsledek praxí ověřené úspěšnosti PSS v reálných podmínkách uživatelů. Doba pokročila, s řadou mých známých v zahraničí i doma jsem ztratil kontakt. Nechci však ztratit kontakt a orientaci ve společnosti, která se v poslední době tak dramaticky se mění. Bohužel naše média hlavního proudu, včetně veřejnoprávních, potřebnou různorodost a objektivitu informací neposkytují. Proto jsem uvítal, že se v těchto dnech objevil na pultech knihkupectví obšírný dvojdílný sborník, který jejich autor – přední český publicista-analytik Jan Campbell opatřil názvem „Symposium – souhlasu netřeba".

Pokračovat ve čtení

Symposium

Úvod

Vše začalo před něco více než rokem, v říjnu 2021. Mnozí z nás byli v objetí pandemie strachu z Covid-19 a s ním spojených strastí mnohých a radostí mála - nevolených. Autor příspěvku byl v té době v objetí intuice, potřebné pomoci několika blízkým a spřízněným duším a ke dni svých narozenin v horečce bez potvrzení Covid-19 mnoha testy na různých místech. Tím došlo k nesplnění slibu daného přátelům: vydat v tištěné formě několik článků. Proč? Prý proto, že velká většina představuje ceninu, která si nezaslouží archivaci v elektronické formě u médií, včetně Google a jemu podobné organizaci pro případ potřeby, nebo až přijde čas.

Pokračovat ve čtení

Kapitalismus je v rozporu se životem příští společnosti

Hodnocení kapitalismu je bezprostředně spojeno se procesy, které se odehrávaly v rámci předchozích dějinných formací. Při zohlednění rozvoje středověké společnosti, zejména její pozdější fáze, je zřejmé, že v ekonomické i společenské oblasti se objevují prvky příští kapitalistické společnosti.

V období renesance, na rozdíl od středověkého řádu, s přesně a pevně stanovenými pravidly, která vytvářela pro společnost jakousi „časovou klec“, vznikl pocit svobodného nakládání s vlastním životním časem, díky kulturním proměnám a celkové obrodě prožívání pozemského života (Pešek, 1995, 14-19).

Pokračovat ve čtení

Nové trendy postkovidového světa

31.října 2022 proběhl pracovní seminář Centra strategických a teoretických studií věnovaný postupu prací na aktualizované verzi dokumentu Socialismus v 21. století. Vize a úvahy týkající se nekapitalistického uspořádání je nezbytné konfrontovat s aktuálními trendy (post)kovidového světa. Pavel Sirůček připravil podkladový materiál formou prezentace. Zarámované otevřenými otázkami: Kam dospěla tzv. transformace kapitalismu?, Kam dospěla tzv. revoluce 4.0? a Kam dospěla neoliberální globalizace?

Obsáhlá prezentace neopomíjí prohlubující se rozpory a nebezpečně narůstající chaos dnešní doby, s naznačením řady trendů, a to i globálních megatrendů. Činí tak způsobem záměrně diskutabilním – místy možná snad až kontroverzním – s kritickým upozorněním na široké spektrum různorodých pramenů charakteru levicového i pravicového, resp. liberálního i konzervativněji laděného. K zamyšlení jsou předkládány teze ohledně projektů 4.0, 5.0, Velkého resetu, inkluzivního kapitalismu, „Zelených údělů" apod., prezentovaných ve smyslu (staro)nových podob teorií transformace kapitalismu. S dílčím závěrem, že došlo k jistému naplnění predikcí překonaných teorií konvergence, ovšem v opačném gardu. Vznikl hybrid, který si z kapitalismu a socialismu nevzal to nejlepší, nýbrž to nejhorší. Pracovně jsou odlišeny etapy tzv. revoluce 4.0, resp. 5.0 – etapa technologicky iluzorní (cca 2013-18), zelená (cca 2018-?), koronavirová (cca 2020-22?) a moralistně-válečná (cca 2022-?). S formulací otázek, zda Evropu zachrání digitalizace a tzv. ozelenění za každou cenu, i za cenu drastického propadu životní úrovně lidí práce. Včetně varování před scénářem, ve kterém namísto barnumsky propagovaného průmyslu 5.0 v Německu (i u nás) nastává deindustrializace. Ilustrován je konec neoliberální globalizace pod vlivem koronakrize, přičemž proxy válka na Ukrajině akceleruje geoekonomické změny, včetně přepínání integrace do zpětného chodu, proměn strategií firem anebo formování nových obchodních bloků etc. Dochází k přeformátovávání světa a globalizmu (např. v duchu plánu Velkého resetu), kdy stará globalistická agenda získává nový „cool" kabát. Připomínány jsou odklony od globalizace (deglobalizace, renacionalizace, deinternacionalizace, resp. lokalizace) v konfrontaci s projektem reglobalizace (coby reakce na nerovnosti, změny klimatu, zdravotní krize). Nejen v souvislosti s procesy lokalizace a participace je zdůrazňována stále klíčová role cíleně upozaďovaného vlastnictví výrobních prostředků. Konstatována je aktuální synergie krizí, kdy se liberální Západ ocitá v dokonalé bouři s hrozbou „Matky všech krizí".

Pokračovat ve čtení