Publikace

Ke zkoumání sociálně ekonomických rozporů procesu kapitalistického zaměstnávání

Při zkoumání hodnotové struktury zaměstnávání konkrétní živé všeobecně produktivní práce kognitariárního proletariátu v systému kapitalistických výrobních vztahů, jehož plodem je kognitariární zisk, čili logiky fungování kognitariárního kapitálu, předpokládáme, že a)podnikání klasického i kognitariárního kapitálu vychází ze stejného objemu investovaného konstantního kapitálu čili hodnotového vyjádření zvěcnělé mrtvé práce, jež se účastní procesu výroby nadhodnoty; b)klasický i kognitariární kapitál zaměstnávají stejný fyzický počet dělníků, ovšem hodnota a cena pracovní síly kognitariárních proletářů, která je pouze konvenčně symbolická, je n-krát vyšší než mzda proletářů tradičních; c)normálně funguje tržní hospodářský mechanismus s rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou a stabilními rovnovážnými cenami, které umožní, aby se všechno zboží, jež klasický i kognitariární kapitál vyrobí, na trhu prodalo a vyprodukovaná nadhodnota se tak přeměnila v zisk; d)všechny číselné hodnoty, jež vyjadřují velikost investovaných výrobních nákladů konstantního a variabilního kapitálu i masy vyrobeného zisku, jsou přirozená neboli celá a kladná čísla větší než jedna, a stejně tak všechny číselné indexy, jež budeme dále používat, jsou přirozená čísla větší než jedna. Zákonitosti vlastnické praxe kognitariárního kapitálu budeme nejdříve zkoumat z hlediska podstaty systému kapitalistického vykořisťování, čili se budeme tázat, v jaké míře zhodnocuje kognitariární kapitál ve výrobním procesu živou všeobecnou práci kognitariárních proletářů, jaká v procesu tvorby kognitariárního zisku vzniká masa a míra nadhodnoty a masa a míra kognitariárního zisku. Srovnání stupně a intenzity procesu vykořisťování živé práce tradičních proletářů s procesem ždímání a vysávání nadhodnoty ze živé a konkrétní kognitariarizované práce nám pomůže odhalit celospolečenské souvislosti logiky fungování kognitariárního kapitálu a jeho místo v historickém vývoji kapitalistického výrobního způsobu.

Pokračovat ve čtení

Milan Matouš: Tři čtvrtě století komunistou

Je dávnou dějinnou pravdou, že každá nová epocha opomíjí hlasy poražených elit. Není tomu jinak ani po sametové revoluci. Sice vzniklo několik memoárů nejvyšších představitelů KSČ (Husák, Jakeš, Štrougal), stejně jako nižších aparátníků, diplomatů či představitelů ozbrojených složek, ale jedna skupina komunistických elit převážně mlčela. Jde o čelné normalizační společenské vědce. Je to velká škoda, neboť mnoho oborů mělo své téměř emblematické figury, s jejichž pohledem by se čtenáři velmi rádi seznámili. Připomeňme pověstného literárního vědce Rzounka, sociology Rychtaříka a Vaňka, historika Haubelta, rusistku Fojtíkovou nebo etnografa Robka. Nemáme bohužel k dispozici ani vzpomínky v případě koryfejů zcela režimních oborů typu marxismus-leninismus, vědecký komunismus apod. Není o ně možná ani tak velký zájem, neboť tyto obory byly rozprášeny a koryfejové pozapomenuti. Absence pamětí představitelů normalizačních společenských věd je o to smutnější, že bez jejich pohledu bude poznání, jak fungovalo tehdejší společenskovědní pole, jen velmi kusé. S jistým očekáváním jsem proto sáhl k elektronicky vydaným pamětem prof. PhDr. Milana Matouše, DrSc. (*1928) dlouholetého zástupce ředitele Ústavu Marxismu-Leninismu ÚV KSČ. Jeho vzpomínky nazvané Tři čtvrtě století komunistou (2020) mohou vyvolat z počátku ve čtenáři jisté sympatie. Matouš nepřevlékl kabát a nezahalil se do hávu mlčení. I když se v pamětech přiznává k jistým názorovým posunům během svého života, nikdy se nepřestal nazývat komunistou. Dokonce se hlásí ke Stalinovi a sdílí názor, že soudruzi udělali základní chybu Chrušovovým odsouzením zločinů kultu osobnosti.

Pokračovat ve čtení

V. I. Lenin: Sebrané spisy

Přinášíme Sebrané spisy V. I. Lenina v pdf formátu. 55 svazků bylo vydáno v Nakladatelství Svoboda, Praha v letech 1979 - 1990. Komprimovaný soubor je k dispozici zde.

Jednotlivé díly v PDF pak je možné stáhnout zde: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55.

Pokračovat ve čtení

Produktivní sociálně ekonomická síla lidské vlastnické součinnosti

Zveřejňujeme analyticko-syntetické teoretické pojednání Produktivní sociálně ekonomická síla lidské vlastnické součinnosti. Rozsáhlá kniha je členěna do několika kapitol.

Kapitola I. Úvod: spinozovské pojetí hmoty jakožto substance – lidská smyslově předmětná praxe (subjektivita bytostných, materiálně předmětných sil člověka) coby nejvyšší vývojová forma samopohybu a samovývoje hmoty. Str. 1 – 13

Kapitola II. Logika zákonitostí výroby zboží pracujícími soukromými vlastníky a zbožními malovýrobci i výroby lidské aktivní činné schopnosti produkovat zboží. Str. 13 – 96.

Pokračovat ve čtení

Bublina 4.0 – marxistický pohled prizmatem staré levice

Světem má dramaticky otřásat tzv. čtvrtá průmyslová revoluce (4IR). Technologie 4.0 mají mít nedozírné dopady nejenom na hospodářství, nýbrž mají vést k převratné globální revoluci celospolečenské. S projekty a vizemi 4.0 je spojeno mnoho mýtů. Tyto je možné demaskovat s využitím metodologie marxistické politické ekonomie, včetně instrumentária inovačních dlouhých K-vln. K rozvoji marxistické vědy přitom významně přispěli také čeští ekonomové.

Celý text odborné studie naleznete v pdf zde

Pokračovat ve čtení

Marxistické pojetí světa v pojmech

Pochopit jakoukoli vědu, znamená porozumět pojmům, kterými je formulována, a také vztahům mezi těmito pojmy. Bez toho je jakékoli učení zbytečné, dokonce matoucí. V přírodních vědách se s pojmy nešvindluje, ve společenských vědách ano. Stačí vysvětlit je trochu jinak, a z původního smyslu je nesmysl. Tak se bojuje proti marxismu; zkreslují se pojmy, a z marxismu se dělá pavěda. Dnešní generace už zná většinou jen pojmy pokroucené dřívějším zjednodušeným výkladem, a hlavně falšované novější záměrnou dezinterpretací, šířenou školami i propagandou. Proto vznikl tento slovník; jako pomůcka k pochopení marxismu, ne jeho úplný výklad. Někde přesahuje rámec toho, jak se dříve často zjednodušeně učil, avšak nikde ne Marxův radikalismus, humanismus a jeho racionalitu. Je to marxismus, neuzavřený do historie, dívající se na dnešní svět; marxismus tak jak jsem jej pochopil, přijal a šířil.

Pokračovat ve čtení

Politické chování příznivců radikální levice v ČR

V druhé polovině minulého desetiletí se začalo ukazovat , že určité naděje, které se odvíjely od lepších výsledků levice (té, kterou můžeme označovat za radikální, autentickou apod.) v evropských volbách do EP (2014) a i v některých místních, regionálních či parlamentních volbách v některých zemích EU, nenašly svého dlouhodobě platného naplnění. V dalších letech a národních evropských volbách se tato levice opět dostala na trajektorii stagnace, popř. mírného, ale trvalého poklesu. V řadě států EU vzbuzovaly větší a větší obavy i posilující trendy stran a uskupení, které se profilovaly jako pravicově populistické, pro-fašistické (popř. přímo fašistické) nebo radikálně pravicové. Zdá se, že tradiční štěpení zleva doprava je oslabováno nebo dokonce postupně mizí. Obdobně je možno hodnotit i i vývoj levicových sil na české politické scéně. To vše inspirovalo Společnost pro evropský dialog, z.s. (SPED) k předložení návrhu projektu orgánům Transform k provedení analýzy politického chování příznivců radikální levice v ČR. Tento projekt byl posléze Transform akceptován a již na podzim 2019 byly provedeny první analytické výzkumy. Těžiště analytické práce i syntetické úsilí formulovat určité zobecňující závěry bylo koncentrováno do celého roku 2020. Politickým garantem realizace tohoto projektu byl SPED. Ten s různou intenzitou a rozsahem spolupracoval s dalšími institucemi – především s Institutem české levice, Klubem společenských věd, popř. v jeho rámci tazatelskou sítí a dalšími. Od samého počátku byla tato činnost chápána šířeji, než pouze se zaměřením na politické strany (popř. pouze na jednu z nich). Zdroji poznatků byla jak provedená šetření renomovanými sociologickými institucemi, tak analytické materiály a rozbory různých institucí, jakož i vlastní šetření prováděná spoluautory této studie.

Pokračovat ve čtení

PANDEMIE COVID-19: Konec neoliberální globalizace?

Na první pohled se zdá, že pandemie se stala dalším katalyzátorem probíhající krize západních společností a západního systému nadvlády, jak ho známe od počátku 16. století. V takovém scénáři se bude jednat o pokračování negativní krize, tj. krize, která nebude využita pro tak potřebnou reformu (či chcete-li revoluci). Je tu ale stále druhá možnost – totiž ta, že pandemie přispěje k obnově, jejíž nedílnou součástí musí být odmítnutí neoliberálního dogmatu, který bez přehánění (a nejen v časech korony) zabíjí. Dějiny jsou totiž k civilizacím nemilosrdné: neschopnost učit se z chyb a krizí neodpouštějí.

Pokračovat ve čtení

100 let Prosincové generální stávky na Kladensku aneb když bylo Kladno „rudý Kronštadt“

Nová publikace v naší sekci Ke stažení.

Eva Vlčková, Ladislav Nyš, Jiří Kopsa

100 let Prosincové generální stávky na Kladensku aneb když bylo Kladno „rudý Kronštadt“

Léta 1918-1920 – roky dramatického zápasu o charakter nové republiky, patří právem k nejslavnějším epochám bojů kladenských pracujících i celé novodobé historie našeho kraje. V těchto letech stál skutečně kladenský proletariát, díky své ideové vyspělosti, organizační semknutosti a disciplinovanosti, v čele celého českého dělnického hnutí. Rudý svit nad hutními provozy se stal symbolem revolučního Kladenska jako „Rudá záře nad Kladnem!“ Do rámce těchto let jsme přidali i tři, zdánlivě nesouvisející kapitoly a navíc dva nedávné výroční články z kladenské SVOBODY.

Pokračovat ve čtení