Rozhovory

Vláda maká pro cizí mrchožrouty. Chce nás strkat do války? Musí vypsat referendum

Z DEŠTĚ POD OKAP Kříženec Hujera a diletanta nám škodí vším, nač sáhne, míní ředitel Institutu české levice. Rekordního kazisvěta porazí jen široký blok, který do politiky vrátí milión hlasů, které ve volbách propadají. A solidní porci těch, které na své občanské právo už rezignovaly.

Jak se podle vás bude vzpomínat na rok 2022, první rok vlády Petra Fialy?

Jako na první dějství vlády národní zkázy. Nejhorší ze všech, co tu kdy šafářovaly. Ta dnešní neláme jen rekordy diletantismu z moci úřední. Předchůdce trumfuje i v tom, jak moc se má přetrhnout v cizím zájmu. Nahrává i ještě pronikavějšímu poznání. Na téma, zač stojí mrákoty, jimž upsala duši. Naši suverenitu i důstojnost plundrují už roky. Na doraz a s velkým rachotem se však hroutí až teď. Tím rychleji ztrácejí glanc i tam, kde bývaly svatostánkem. Drastický kolaps lze odvrátit jen opačným směrem, než kudy nás panstvo strká.

Pokračovat ve čtení

S Karlem Sýsem o době i o sobě

KAREL SÝS, básník Nezvalova azimutu a mistr literatury faktu - o době i o sobě s ředitelem Institutu české levice JOSEFEM SKÁLOU

Video: www.youtube.com

Pokračovat ve čtení

S Petrem Hannigem o půl století hudby i společenských rozcestí

PETR HANNIG, matador populární i symfonické branže - o půl století hudby i společenských rozcestí s ředitelem Institutu české levice JOSEFEM SKÁLOU

Video: www.youtube.com

Pokračovat ve čtení

Na české politické scéně táhneme za jeden provaz, ale každý za rozdílný konec

Rozhovor Institutu české levice s poslankyní, předsedkyní rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou.

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle Vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Podle mého názoru ono „vítězství" v předvolebních průzkumech zmíněné koalice stojí na mladších voličích, kteří bývají, řekněme, více kritičtí ke svému okolí a kterým je styl komunikace Pirátů velmi blízký, ale také na „neznalosti" podporovatelů, nejen voličů, Starostů, kteří se mohou z mého pohledu zcela mylně domnívat, že zástupci této strany zastupují většinu starostů v ČR a jsou chápáni jako „nezávislí" regionální politici. To ovšem není pravda.

Pokračovat ve čtení

K čemu je stát a proč ho mám chtít

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Devadesátá léta jsou středobodem dnešního politického střetu a prim hrají ty strany, které se vůči nim vymezují, kritizují s nimi spojenou korupci a nejlépe v té době ani neexistovaly. Piráti měli svůj antikorupční autobus a i letošní kampaň začínali přehledem „kauz" jiných politických stran. Politické hnutí ANO vyrostlo na protikorupční náladě po zatýkání v okruhu ODS začátkem léta 2013. Na kartu korupce a odmítání devadesátkové politiky hrají i Okamurovo SPD a expolicejní Přísaha. Zkorumpované tradiční strany a zkorumpovaný Kalousek jako nálepky fungují, protože nespokojenost řady lidí se situací je skutečná a jiný slovník při kritice polistopadového období si jen těžko hledá cestu do hlavního proudu veřejné debaty. Piráti, ANO i Přísaha nabízejí také důraz na technokratickou odbornost. Piráti ji hodně opírají o přínosnost digitalizace a až plakátovitou snahu o transparentnost, která má v jejich pojetí bránit zákulisním dohodám jako něčemu a priori špatnému. Odlišují se pak svým silným generačním profilem. Jsou strana mladých pro mladé, díky čemuž mohou některé generace voličů snáze oslovovat, protože s nimi sdílejí podobnější socializační zkušenost než například s generací dnešních seniorů.

Pokračovat ve čtení

Levice musí mít program změny a musí za něj na všech frontách bojovat

Rozhovor Institutu české levice s pedagogem a publicistou Jiřím Silným

1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Opakuje se situace, kdy působení etablovaných stran vnímá část veřejnosti jako špatné nebo nedostatečné a někteří lidé se domnívají, že nové osobnosti a nové strany přinesou kýženou změnu. Takovým způsobem se dostalo k moci i ANO. Určitou roli tentokrát hraje i generační změna. Piráti oslovují mladší voliče spíš než ostatní strany. Zastupují také vzdělanější, městské a občansky aktivní kruhy, které se už tolik neidentifikují s diskreditovanými pravicovými stranami. Tato koalice se nechce definovat na škále levice – pravice. To sice v praxi pravidelně znamená, že jejich politika bude pravicová, ale mnoha voličům to vyhovuje, i těm, kteří v podstatě sdílejí levicové hodnoty, ale k levici se nechtějí hlásit, protože by se stali terčem útoků – a protože levice se často sama znemožňuje. Zároveň je to také určité pokračování tzv. nepolitické politiky. Místo podnikatelských kompetencí, kterými lákal Babiš, to jsou u pirátů kompetence spojené s novými informačními technologiemi a u Starostů zase představa odpovědných lokálních politiků. Na tom samozřejmě vždycky něco je, ale každá taková politika expertů nebo hodnot pro všechny nebo boje s korupcí se vyhýbá zásadním společenským problémům rozdělení moc a bohatství. U Pirátů vidím některé osobnosti i část členské základny, které bych zařadil vlevo, ale převažují pravicoví libertariáni. V něčem se podobají původní podobě strany Zelených a nedivil bych se, kdyby i u Pirátů docházelo ke štěpením. Zatím se zdá, že vidina významného podílu na moci stranu stmeluje a posiluje „státotvorné" proudy. K tomu mají podporu části médií a potenciální partneři pro vládnutí na ně neútočí tolik jako na strany zapojené do současného vládnutí.

Pokračovat ve čtení

Dnes máme minimálně tři levice

1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Pokud říkají ty výzkumy pravdu (jsou známy i výzkumy, které se nestrefily), je třeba hledat za preferencemi Pirátů se Starosty více faktorů. K Pirátům a Starostům podle všeho přecházejí někteří voliči od ANO. Nechtějí už volit Babiše, ale nechtějí volit ani pravici.

Totéž se týká některých z těch, kdo dříve volili ČSSD. Mají výhrady k vládní politice, ale tradiční pravicovou opozici už znají. Doufají, že

Pokračovat ve čtení

Doba je dnes určována kognitivním kapitalismem

Rozhovor s předsedou Akademické rady Institutu české levice o nejen o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny 2021.

1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

JC - Jedná se s pravděpodobností hraničící s jistotou o kombinaci výsledků mediální strategie, frustrace s pocitem marnosti u občanů střední a starší generace z konání etablovaných politických stran a současné vlády ve složité době a lhostejnosti mladé generace ke klíčovým znalostem historie státu, jeho skutečného stavu politické, hospodářské a vůdcovské suverenity a v neposlední řadě neuvědomění si následků kognitivního kapitalismu. Dobu, kterou jsem označil jako složitou a kognitivní kapitalismus, který jsem během posledního roku mnohokrát zmiňoval v příspěvcích zde a v zahraničí, charakterizují tři hlavní příběhy: 1) tzv. pandemie strachu z koronaviru, 2) vládnutí koalice s pomocí speciálních nových zákonů s dopady na představitelnou budoucnost, které si mladší a mladý občan nedovede představit z důvodů následků konzumismu, egoismu a deficitu etiky a morálky ve společnosti, a 3) všeobecný nezájem o historii a trendy určující mimo jiné místo ČR v představitelné budoucnosti v kontextu kognitivního kapitalismu. V něm je člověk odstraněn z funkce producenta a přestěhován do funkce konzumenta nebo lidského odpadu. Na tomto místě připomínám starý Řím, kde byl otrok věcí, která mluví. V moderním jazyce kognitivního kapitalismu, 4IR a Pirátů to znamená robot(izace) a integrace umělé inteligence, vše s plným ignorováním skutečnosti, že i když bychom měli být schopni kontrolovat roboty s UI, nebudeme moci nikdy vyloučit, a proto i garantovat, že nad námi nezvítězí na základě chyb, které dělá každý člověk. Vyhýbat se přímé odpovědnosti v takto charakterizované době tak, jak to dělají Piráti je umění v roli, kterou nezkušení herci nemohou zvládnout bez zahraničních suflérů.

Pokračovat ve čtení

Kam utekli voliči levice? Rozhovor Haló novin se sociologem Janem Klánem*

Kam utekli voliči levice?

Rozhovor Haló novin se sociologem Janem Klánem

Studie reaguje na změnu celé společnosti, kdy neexistuje jednolitý proletariát, jako býval v raných fázích industrializace.

Mladí lidé si často neuvědomují, že jejich honba za zážitky a užívání, bez starosti, rebelství, je určována dluhem a půjčkami.

Tradiční volič, jak tomu kdysi bývalo (dělník), dnes někdy volí dokonce pravici (ODS), čemuž by se klasikové socialismu podivili.

Základní příjem je předstupeň komunismu, neboť základním příjmem mají být naplněny pouze základní a nikoli všechny potřeby lidí.

Pokračovat ve čtení

Rozhovor Haló novin s poslancem a historikem docentem Miroslavem Grebeníčkem

K 200. výročí narození Bedřicha Engelse

Ne laciné proklamace, ale vzdělanost, čestnost a pevnost mu zjednaly velkou autoritu

Rozhovor Haló novin s poslancem a historikem docentem Miroslavem Grebeníčkem

*Dne 28. listopadu 1820, tedy před 200 lety, se narodil »bezvýznamný filozof 19. století«, jak Bedřicha Engelse nazval Václav Havel. Byl to opravdu tak bezvýznamný filozof?

O Bedřichu Engelsovi je známo, že přestože se celoživotně věnoval obchodu, ke kterému jej nasměroval jeho otec, majitel textilní továrny, tak neméně času věnoval sebevzdělávání. Mnozí jej vnímali či vnímají jako »geniálního samouka«, jemuž stále vzdávají hold pro jeho všeobecný přehled v evropském i světovém měřítku. Patřil k nejvzdělanějším mužům na světě, na konci života aktivně ovládal kolem 20 cizích jazyků a svými encyklopedickými znalostmi odborně vstupoval do filozofie, sociologie, politologie i ekonomie. Pomyslný klobouk před ním smekali i jeho oponenti, k nimž patřil také prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Erudovaný filozof Masaryk se v návaznosti na Engelsovo úmrtí vyjádřil následovně: »Pětasedmdesátiletý stařec ukončil svou velkou a požehnanou práci životní… po smrti Marxově stal se vůdcem mezinárodní sociální demokracie a to znamená mnohem více než dědičné funkce starého režimu… Jako Marx i Engels byl filozof.« K tomu Masaryk dodal: »I v tom, v čem Engels se mýlil, mýlil se člověk poctivý a neobyčejný; pro lidstvo nemají význam pouze názory naprosto správné, nýbrž i částečně správné, a dokonce i pochybené mu prospívají, jestliže vytryskly z hloubi duše bažící po pravdě a usilující o pokrok člověčenstva. A právě tu Engels je vzorem pracovníka, ano, dělníka-myslitele«.

Pokračovat ve čtení