COVID-19 a naše budoucnost

Kovidové střípky

Kovidové střípky představují část procesu transformace od prvotního mírového chápaní Covid-19 až do stádia akceptování skutečnosti, že se jedná o jeden z instrumentů nové formy války mezi starým - západním a novým - východním světem. Tyto světy představují euroatlantická a euroasijská a asijská civilizace. Scénářů pro novou formu války je několik. Připomínám pouze tři důležité poválečné: Torontské protokoly, Projekty Římského klubu a Velký reset.

Ti, kteří se zajímají o literaturu, v daném případě ruskou, si mohou dohledat v konci románu Fjodora Michaijloviče Dostojevského - Zločin a trest (str. 665-666) popis eschatologického snu Raskolnikova.

Pokračovat ve čtení

Epilog 2

První část příspěvku Epilog (1) byla o válce tří druhů kapitálu a průmyslu s pomocí pandemie strachu z Covid-19, indikovala jako vítěze digitální kapitál a prodloužení boje tří modelů kognitivního kapitalismu. ČLR je v jeho vývoji nejdále, co se týče kontroly společnosti státní mocí, programu sociálních kreditů, morálně etické báze a úkolu KS ČLR pečovat o duchovní rozvoj občanů v tradici konfucianismu. Neexistuje garance, že jeden z uvedených modelů kognitivního kapitalismu, včetně toho s případně tzv. lidskou tváří zvítězí. Nebo že dojde ke spolupráci dnes na život a na smrt soupeřících tří modelů, protože nebezpečí globálního zničení planety narůstá, mimo jiné s pomocí deficitu vize, podcenění rizika sebezničení vlastníky modelu kognitivního kapitalismu a kapitálu a významu filozofie.

Pokračovat ve čtení

Epilog 1

Část první.

Jedna z rozšířených definicí slova epilog praví, že se vždy jedná o část díla, která nějakým způsobem uzavírá a shrnuje celý předcházející děj. Může také vysvětlovat to, co zůstalo nejasné, nebo přiblížit další osudy hlavních postav. Běžně se používá i přenesený význam slova epilog, kterým se označuje konec nějakého děje nebo závěr procesu či události. Reakce na poslední trojdílný příspěvek zvaný Proměna (1-3) a dění během posledních tří, čtyř týdnů v Evropě, RF, ČLR a USA představují podnět k napsání epilogu ve dvou částech.

Pokračovat ve čtení

Proměna 3

Špatné nekonečno

Nový kmen - zvýšení výskytu - nový lockdown - očkování - nové kmeny - opět lockdown - opět očkování. Tak lze zjednodušeně popsat, co se děje a bude v představitelné budoucnosti dít ve světě, dokud nebude znám a přiznán vítěz ve válce, nebo strach u jedené z válčících stran si nevynutí jednání o kapitulaci. Podobně lze vysvětlit Hegelův pojem špatného nekonečna.

I v případě Covid-19, jeho řízení současnými, korupcí rozpolcenými elitami lze aplikovat pojmy Hegelovy vědy o logice. Pro doplnění ale uvádím a opakuji již dříve zmíněný, Newtonem zavedený pojem nekonečně malého. Newton pouze negoval konečné veličiny, aniž by dostatečně jasně vymezil, co taková veličina je a jaký má vztah k veličinám ostatním.

Pokračovat ve čtení

Proměna 2

Příklady k zamyšlení

Ve Velké Británii podle oficiální statistiky zemřelo 117 lidí na indickou variantu koronaviru Delta. 50 z nich bylo plně očkováno, 20 dostalo podle britských úřadů první dávku vakcíny. Ukazuje se, že 59,8% lidí kteří zemřeli (na mutaci Delta) bylo očkováno alespoň jednou. Vědci nazývají takový indikátor paradoxem. Občané právem pochybují o tom, zda vakcíny fungují, zda jsou účinné. Pokud ne, tak o co jde? - ptají se citovaní čtenáři Le Figaro. O paradoxech a protikladech a umění je řešit, deficitu v současném vzdělání, jsem v minulosti psal jasně a několikrát.

Pokračovat ve čtení

Proměna 1

Existuje několik významů slova proměna. V první části trojdílného příspěvku jich uvedu několik pro snazší pochopení aktuality významu tohoto slova, kontextu a působení covid-19 na společnost, včetně toho, co slovo a jeho významy napovídají. Milovníci Star Trek si jistě vzpomenou na druhý díl druhé řady stejnojmenného seriálu. Milovníci šachů označují slovem proměna povýšení pěšce, který v průběhu hry dosáhl osmé řady šachovnice, na vyšší figuru stejné barvy.Proměna (dokonalá a nedokonalá) je termín, který se užívá k popisování životního cyklu hmyzu s nepřímým vývojem. V divadle proměna představuje změnu scény během dějství. V reálném životě představuje zásadní změnu podstaty. Naše společnost se nachází v realitě, ve které probíhá zásadní změna podstaty. Umožňuje ji kognitivní kapitalismus, s ním spojená tzv. 4. průmyslová revoluce a arogance ducha loutkovodičů, vůdčích a výkonných elit.

Pokračovat ve čtení

PANDEMIE COVID-19: Konec neoliberální globalizace?

Na první pohled se zdá, že pandemie se stala dalším katalyzátorem probíhající krize západních společností a západního systému nadvlády, jak ho známe od počátku 16. století. V takovém scénáři se bude jednat o pokračování negativní krize, tj. krize, která nebude využita pro tak potřebnou reformu (či chcete-li revoluci). Je tu ale stále druhá možnost – totiž ta, že pandemie přispěje k obnově, jejíž nedílnou součástí musí být odmítnutí neoliberálního dogmatu, který bez přehánění (a nejen v časech korony) zabíjí. Dějiny jsou totiž k civilizacím nemilosrdné: neschopnost učit se z chyb a krizí neodpouštějí.

Pokračovat ve čtení

Pandemie coronaviru ve faktech a ve vybraných souvislostech České republiky

Aktualizovaný dokument v naší sekci ke stažení na aktuální téma COVID-19 ve faktech a souvislostech relevantních pro Českou republiku od poslance KSČM na Plzeňský kraj - PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiřího Valenty, DBA.

Celý text práce naleznete zde.

Pokračovat ve čtení

Regionální volby v ČR – říjen 2020

Regionální volby v ČR – říjen 2020

Čísla : regionální volby se týkaly 13 krajů (regionů), neprobíhaly v Praze (hlavní město má zvláštní statutem), kde se zastupitelstvo volí podle jiného zákona (společně s místními volbami v obcích).

Celkově mohlo volit 7399299 voličů, platných hlasů bylo odevzdáno 2769361 hlasů, tj. 37,4 % (celková volební účast 37,95 %).

Počty (souhrnné za ČR) získaných hlasů: ANO 604441 (21,83 % z celkových hlasů); Piráti 333153 (12,03%); ODS 192946 (6,97 %); STAN 167459 (6,05 %); SPD 167459 (6,14 %); ČSSD 136427 hlasů + v rámci 2 koalicí celkem za tyto koalice 9023 a 24529 hlasů (4,93 % + 0,33 % + 0,57 %); KSČM 131770 hlasů (4,76 %); KDU-ČSL 141477 (5,11 %) – tato strana byla ještě v řadě dalších koalic; Zelení 4868 hlasů + koalice s ČSSD 15726 a s Lib. ekolog. stranou 5586 hlasů (0,18 % samostatně), Demokratická strana zelených 19297 hlasů (0,70 %); Levice (býv. SDS + hnutí Skutečná levice) 203 hlasů – kandidovala v jednom kraji (0,05%)

Pokračovat ve čtení

Report z akce 2. 9. Kam utekli voliči levice?

Report z akce 2. 9. Kam utekli voliči levice? Analýza voličů ČSSD, SPD, Strany zelených a malých neparlamentních stran (Idealisté, Budoucnost a Levice)

Ve středu 2. 9. 2020 uskutečnil Institut české levice, z. ú. Další pokračování kulatého stolu na téma: Kam utekli voliči radikální levice? Tentokrát se sociální vědec Marek Hrubec a sociolog Jan Klán zaměřili na strany, kam sice voliči levice utekli, ale dnes od těchto stran přestupují mezi nevoliče. Marek Hrubec zmínil, že Andrej Babiš spolupracuje s KSČM z důvodu, že je mu neustále předkládáno, že spolupracoval s režimem před rokem 1989. Předložená studie se v této části zabývá upadajícími stranami, kam voliči radikální levice částečně přestoupili a to v posledních volbách do Poslanecké sněmovny. Nyní je nutné se zaměřit na nové malé levicové strany, které štěpí levici jako celek. Studie má dvě myšlenky: 1) analýzu, proč voliči nevolí levici, ale utíkají jinam nebo že přestupují mezi nevoliče, 2) v dnešní době neexistuje homogenní proletariát a tomuto stavu je potřeba radikálně levicovou stranu přizpůsobit. Je nutné oslovit různé sociální skupiny různými tvářemi politické strany. Strana by měla mít například někoho dredatého, aby se stahovali voliči Pirátů. Zavedené strany totiž tíhnou k unifikaci – stejnorodosti. Politici by dle této logiky měli být pořád stejní, ale to v neustále se měnící společnosti není možné.

Pokračovat ve čtení