14.10.2019 - Panelová diskuse o modelech socialismu z pohledu české levice

Institut české levice, z. ú. ve spolupráci s Klubem společenských věd, z.s. pořádal

Panelovou diskusi o modelech socialismu z pohledu české levice

14. 10. 2019 od 14 hodin v zasedacím sále č. 76 v budově Politických vězňů 1531/9, Praha 1

Moderátor diskuze: Jan Klán, tajemník institutu

Hosté:
  • Stanislav Grospič, poslanec za KSČM
  • Jiří Malínský, Masarykova demokratická akademie
  • Roman Blaško, redaktor Halo novin
  • Lubomír Ledl, Strana demokratického socialismu
  • Jiří Málek, transform! europe a SPEDD

Jednalo se o první akci Institutu české levice, z.ú., kterou pořádal ve spolupráci s Klubem společenských věd. Hlavním cílem panelové diskuze byla společná debata o modelech socialismu z pohledu levicových subjektů, které zastupovali jednotliví řečníci. Pozvání přijali zástupci KSČM, KSČ, SDS, ČSSD a Transform! europe a SPED. Ze samotné diskuze vyplynulo, že všichni řečníci o socialismu mluví, přesto ho nikdo z nich konkrétně nespecifikoval, obdobně se nevyjádřili k jeho budoucí formě. Aktéři diskuze se opírali hlavně o politické programy svých politických subjektů.

Stanislav Grospič, poslanec za KSČM: hovořil o měnícím se pohledu na slovo socialismus za posledních 30 let. Poukázal na to, že se uvnitř KSČM vedla a vede diskuze, jak pojem socialismus přesně definovat. Dle jeho názoru je potřeba vnímat, proč socialismus v našich podmínkách skončil v roce 1989. Důležitým poznatkem je aktuální stav budování socialistické společnosti v asijských zemích. KSČM jako politický subjekt, chce socialismus a vychází přitom z marxistické teorie. V každém období se na pojem socialismu díváme jinak a mění se i jeho samotná definice. Poukázal na vztah práva před a po roce 1989, kdy přednesl, že mnoho zákonů z doby před rokem 1989 je dodnes stále platných a posloužily k budování nového systému. Tyto věci je potřeba hlouběji analyzovat při modelování budoucího socialismu.

Jiří Malínský, Knihovna a vzdělávací centrum Miloslava Ransdorfa, emeritní archivář Lidového domu, předseda sekce historiků při ČSSD: dle jeho názoru je dnešní levice v krizi. Po roce 1989 odešlo mnoho lidí, kteří pamatovali dobu před rokem 1945 a mohli tak navazovat na dělnické hnutí. Poukázal na problém socialistického hnutí jako celku. Levice vyrostla z chudinských poměrů. Jednalo se o reakci pracujících proti zaměstnavatelům (kapitalistům). Myšlenka socialismu pomohla mnoha lidem se z chudoby vymanit. Současné socialistické hnutí je nefunkční ve svých základních článcích, a to jak na lokální, tak globální úrovni. Globalizace bere státům jejich vlastní identitu k občanům, stejně i suverenitu. V současnosti se vytratil levicový životní styl z doby před rokem 1939. Pokud chce být myšlenka socialismu opět v kurzu, tak musí slučovat ideu a profesionalitu. V tomto vztahu je nutné se podívat do minulosti. Levice jako celek musí projít rekonstrukcí, provádět mezigenerační solidaritu. Jiří Málek, Transform! europe a SPED: sám sebe považuje za staromarxistu. Transform! europe je mezinárodní organizace, která spojuje levicové subjekty, které se zabývají levicovou teorií. Dle jeho názoru se od použití termíny socialismus postupně odstupuje, ale neustupuje se od obsahu onoho termínu. Transform! europe k modelu socialismu naposledy publikoval sborník v roce 2008. Od té doby je na mezinárodním poli vakuum. Pojem socialismus je v Evropě zafixovaný. Ví se o něm, ale moc se o něm nemluví. Poukázal na sociologické výzkumy CVVM, které se věnují sebehodnocení občanů na právo – levé škále, kam sami sebe zařazují. Levici se její cíl vzdaluje a vyčerpal se. Poukázal na problém odměňování v socialismu. S tím by měla levice při modelování budoucího socialismu pracovat velice opatrně. Velká radikalita je na škodu, protože spíš odrazuje lidi od myšlenky socialismu. Radikální levice se v tomto pohledu sociálně demokratizovala a ustoupila ze svých pozic. Do budoucna bude určujícím vztahem problém klimatických změn, kdy by mohlo vzniknout hnutí Rebelie proti vyhynutí. Problematika systémové změny se musí dotknout kapitalistické společnosti. O Číně se v levici jako celku moc nemluví, což je na škodu, protože se jedná o funkční systém, který ve své podstatě navazuje na Lenina a jeho politiku NEPU.

Roman Blaško, novinář Haló novin, člen KSČ: chválil, že je nutné diskutovat o modelech socialismu. Politický subjekt, který reprezentoval, znova vznikl v roce 1995. Rozpor mezi KSČ a KSČM je dle jeho názoru v pohledu na mimořádný sjezd předlistopadové KSČ v prosinci 1989. Jeho politický subjekt se opírá o demokratický centralismus, vychází z teorie marxismu – leninismu a vychází z třídního pohledu na společnost. Plně se hlásí k době před rokem 1989. Porážku socialismu vnímá jen jako historickou přestávku a k socialismu se společnost opět dostane. Socialistická světová soustava byla největším úspěchem mezinárodního dělnického hnutí. Socialismus je cesta, ne cíl. Jedná se tedy o prostředek k dosažení cíle. Levice je však zatlačována do kouta kapitálem. Poukázal na nebezpečí fašizace společnosti. Jejich politický subjekt nemá žádnou novou definici socialismu a vychází z kritiky kapitalismu, kdy tvrdí, že kapitalismus nemůže existovat bez válek, vykořisťování a kriminalizování společenských vrstev. Hlavním cílem socialismu by měl být hlavně mír ve společnosti.

Mgr. Jan Klán