2020

Ze vzpomínek na konec války, květnové povstání a počátek obnovy na Berounsku

Ze vzpomínek na konec války, květnové povstání a počátek obnovy na Berounsku

Narodil jsem se v září 1931 a při rekapitulaci svých téměř 90 let se mně zdá až neuvěřitelné, co všechno moje generace prožila. Z dětských let jsem si uchoval v paměti klíčové události tehdejší doby – úmrtí TGM, kterého jsem viděl na katafalku v Lánech, a sledování smutečního průvodu s jeho rakví Prahou za doprovodu legionářů. Vybavuji si otce ve vojenské uniformě při obou mobilizacích roku 1938, pohnutí po mnichovské konferenci nad mapou ČSR s vyznačenými zábory našeho území Německem, Polskem a Maďarskem, vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (lidově „protentokrát") a příjezd wehrmachtu do berounských kasáren. Náš dům byl v pořadí druhý v ulici navazující na horní budovu kasáren, a já jsem pak při cestách do školy po celou válku míjel několik kasárenských objektů s ozbrojenými strážemi a skrz plot pozoroval výcvik německých vojáků.

Pokračovat ve čtení

Marxistická analýza, Příčiny pádu „reálného" socialismu

Zamyšlení nad základní příčinou zhroucení vlastnické a mocenské struktury reálně existujícího předlistopadového1 socialismu v Československu

František NEUŽIL, český marxistický filosof

V předmluvě knihy „Ke kritice politické ekonomie", která byla poprvé vydána v Berlíně roku 1859, píše Marx kromě jiného: „Ve společenské výrobě svého života vstupují lidé do určitých, nutných, na své vůli nezávislých vztahů, výrobních vztahů, které odpovídají určitému vývojovému stupni jejich materiálních výrobních sil. Souhrn všech těchto výrobních vztahů tvoří ekonomickou strukturu společnosti, reálnou základnu, nad niž se zvedá právní a politická nadstavba a které odpovídají určité formy společenského vědomí. Způsob výroby materiálního života podmiňuje sociální, politický a duchovní životní proces vůbec. Bytí lidí není určováno jejich vědomím, nýbrž naopak, jejich vědomí je určováno jejich společenským bytím. Na jistém stupni svého vývoje se materiální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy, nebo – co je jen právní výraz toho – s vlastnickými vztahy, v jejichž rámci se dosud pohybovaly. Z vývojových forem výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Nastává pak epocha sociální revoluce. Se změnou hospodářské základny převrací se pomaleji nebo rychleji celá ohromná nadstavba. Zkoumáme-li takový proces převratů, musíme vždy rozlišovat mezi materiálním převratem v hospodářských výrobních podmínkách, jejž lze přírodovědecky přesně zjistit, a mezi právními, politickými, náboženskými, uměleckými nebo filosofickými, zkrátka ideologickými formami, v nichž si lidé tento konflikt uvědomují a jej vybojovávají. Jako neposuzujeme jednotlivce podle toho, co si sám o sobě myslí, právě tak nemůžeme takovou převratovou epochu posuzovat podle jejího vědomí, nýbrž naopak toto vědomi musíme vysvětlovat z rozporů materiálního života, z existujícího konfliktu mezi společenskými výrobními silami a výrobními vztahy. Společenská formace nikdy nezaniká dříve, dokud se nerozvinuly všechny výrobní síly, pro které je zralá, a nové, vyšší výrobní vztahy nikdy nenastupují na její místo, dokud materiální podmínky jejich existence nedozrály v lůně staré společností samé. Proto si lidstvo ukládá vždy jen takové úkoly, které může vyřešit, neboť při podrobnějším zkoumání se vždy ukáže, že úkol sám vzniká tam, kde materiální podmínky jeho řešeni jsou již dány nebo kde jsou alespoň v procesu vzniku."

Pokračovat ve čtení

Pandemie coronaviru ve faktech a ve vybraných souvislostech České republiky

Nový dokument v naší sekci ke stažení na aktuální téma COVID-19 ve faktech a souvislostech relevantních pro Českou republiku od poslance KSČM na Plzeňský kraj - PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiřího Valenty, DBA.

Celý text práce naleznete zde.

Pokračovat ve čtení

95 let od smrti Jana Štursy

Před 95 lety tragicky zahynul sochař Jan Štursa, profesor Akademie výtvarného umění, jedna z nejvýznamnějších osobností našeho moderního sochařství.

Štursa se narodil v Novém Městě na Moravě na Vysočině, umělecké školení dostal v kamenosochařské škole v Hořicích a později ve škole zakladatele novodobého českého sochařství J.V. Myslbeka na pražské Akademii výtvarného umění. Z počátku se živil jako kameník na dekorativních úlohách. Zásadní pro něj zpočátku byla literární inspirace, postupně se Štursa našel v tematice ženského aktu, od aktů dospívajících dívek (Puberta, Po koupeli, Melancholické děvče), po vitalistní zobrazení zralých žen (Sulamit Rahu, Eva). Štursa prošel fázemi sochařského impresionismu a symbolismu, vlastním se mu později stal smyslově pojatý neoklasicismus (Dary nebes a země). V portrétním umění vycházel z realistického pojetí svého učitele (Vrchlický, autoportrét), zásadní inspirací pro něj později byla tvorba francouzského geniálního sochaře Bourdella, Rodinova následovníka. Pod tímto příkladem vznikla slavná busta herce Eduarda Vojana či portrét přítele malíře a grafika Maxe Švabinského.

Pokračovat ve čtení

Sto třicet let mezinárodní solidarity pracujících

Sto třicet let mezinárodní solidarity pracujících

Jaký byl vlastně první máj roku 1890 v Praze na Střeleckém ostrově? Jan Neruda jím byl zcela uchvácen. A ten kdo dodnes nahlíží, srdcem Nerudy se celý ten prvomájový den se určitě cítí také slavnostně. Máj roku 1890 však neměl být rudý jen záplavou dělnických praporů, karafiátů a kravat. Se vší krutostí měl znovu připomenout míru sociálního a třídního napětí a nový nástup dělnictva jeho vlastní krví. Třikrát během necelého roku se střílelo do horníků. Nejdříve v červnu roku 1889 za stávky dělníků kladenského a lánského revíru na Kladně. Několik dnů před 1. májem 1890 bylo zabito sedmnáct stávkujících horníků ostravsko-karvinského revíru v Ostravě a 22 května 1890 bylo zastřeleno dvanáct a zraněno třicet horníků stříbrného a plzeňského revíru při stávce v Nýřanech. Také takový měl být rudý máj roku 1890.Buržoazie byla důsledná, zrovna tak jako je buržoazie a její vláda důsledná v dnešní době.

Pokračovat ve čtení

ALBERT EINSTEIN: Proč socialismus?

ALBERT EINSTEIN

Proč socialismus?

trochu víc o marxismu & socialismu

Albert Einstein je světoznámý fyzik. Tato jeho stať původně vyšla v prvním vydání Monthly Review (květen 1949). Následně vyšla v květnu 1998 k připomenutí 50 let MR.

  • redakce

Je rozumné pro někoho, kdo není odborníkem na ekonomické a společenské problémy, aby vyjadřoval své názory na téma socialismu? Z mnoha důvodů jsem přesvědčený, že je.

Nejprve tuto otázku zvažme z hlediska vědeckých znalostí. Mohlo by se zdát, že mezi astronomií a ekonomikou není zásadních metodických rozdílů: vědci v obou oborech se snaží objevovat všeobecně platné zákony pro ohraničené skupiny jevů, aby tyto jevy vzájemně propojili tak, aby byly co nejlépe pochopitelné. Ve skutečnosti však metodické rozdíly existují. Objevení všeobecných zákonů na poli ekonomiky je ztíženo okolností, že pozorované ekonomické jevy jsou často zasaženy mnoha faktory, jaké se jen velice těžko dají hodnotit odděleně. Navíc zkušenosti, jež se nashromáždily od počátků takzvaného období civilizace lidských dějin, jsou, jak je dobře známo, široce ovlivňovány a omezovány důvody, jež nejsou v žádném případě ve své podstatě výlučně ekonomické. Například většina historicky nejvýznamnějších států vděčila za svoji existenci dobývání. Dobyvačné národy se usazovaly, právně i ekonomicky, coby privilegovaná třída dobyté země. Uchvacovaly pro sebe monopol vlastnictví půdy a jmenovaly kněžstvo z vlastních řad. Kněží při kontrole nad vzděláváním vyvíjeli z třídního rozdělení společnosti trvalou instituci a vytvářeli hodnotový systém, jímž byli lidé nadále, do značné míry nevědomky, vedeni ve svém společenském chování.

Pokračovat ve čtení

Ekonomická teorie a koronavirus

Pavel Janíčko - Ekonomická teorie a koronavirus

Koronavirová infekce vyvolala (a zřejmě do budoucna ještě vyvolá) řadu většinou negativních ekonomických a samozřejmě také humanitárních efektů s celosvětovým dopadem. Kromě těchto negativních důsledků však opět přinesla i některá pozitiva zejména z pohledu levicově orientovaných lidí a ekonomů. Především došlo (po finanční krizi 2008-2010) k dalšímu podstatnému zpochybnění stávajícího politicko-ekonomického paradigmatu. založeného na teoretické bázi neoklasického modelu s podporou jeho různých makroekonomických a sociálně ekonomických adaptací v podobě ekonomického a politického liberalismu. Teorie neoklasicismu v zásadě říká, že:

Pokračovat ve čtení

Rozhovor Haló novin s historikem docentem Miroslavem Grebeníčkem

Rozhovor Haló novin s historikem docentem Miroslavem Grebeníčkem

Lenin patří k nejvýznamnějším osobnostem 20. století

V letošním roce se připomínají nejen »kulaté« narozeniny T. G. Masaryka (7. 3. 1850), »kulaté« jsou i narozeniny Vladimira Iljiče Lenina (22. 4. 1870). Dají se ti dva mužové konce 19. a zvláště pak prvé poloviny 20. století srovnávat?

Za určitých společenských vztahů mohou lidé nezbytně cítit, myslet a jednat obdobným způsobem. Čím je však společenská realita složitější a její aspekty různorodější, tím rozmanitější je i životní postavení a aktivita jednotlivců. Skutečné osobnosti mohou pak svými povahovými vlastnostmi a postoji výrazně ovlivňovat osudy společnosti. Mnohdy je tento vliv dokonce velmi značný, což platí i o Leninovi a Masarykovi.

Pokračovat ve čtení

Vladimír Iljič Lenin - včera, dnes a zítra

Vladimír Iljič Lenin - včera, dnes a zítra

Jiří Málek

Jak to začalo?

Před nějakým časem jsem stál nad Volhou, rodnou matkou Rusi a sledoval jsem ji z návrší, na kterém v polovině 17. století byla založena pevnost Simbirsk. Pozoroval jsem mohutnou řeku, po které ještě v dubnu pluly ledové kry a která je staletí považována za klíčovou pro historii i současnost Ruska, jeho národů i národností. Pro Euroasijský kontinent představuje určitý předěl vedoucí od severu k jihu, komunikační spoj i kulturní most mezi tradiční Evropou a Asií. A zde se před 150 lety začal narozením život člověka, který jak málokdo ovlivnil celé 20. století. Narodil se pod jménem Vladimír Iljič Uljanov, později ale znám jako LENIN.

Pokračovat ve čtení

150. výročí V. I. L.

150. výročí V. I. L.

Zamyšlení na téma Lenin ve spojení se 150. výročím jeho narození, které je zveřejněno na webových stránkách Institutu české levice z.ú. (www.institutcl.cz) je určeno nejenom příznivcům KSČM, evropské a české levice, ale i podporovatelům realizace neodvratných společenských změn stojících před naší civilizací. Dobrovolných, vynucených a pro mnohé neočekávaných změn bude po ouvertuře koronavirové operety přibývat. V poměrně obsáhlém Zamyšlení je nabízeno několik myšlenek, výzev a úkolů, které bude život vyžadovat řešit v přítomnosti koronaviru a nehledě na to, kdo bude zvolen prezidentem USA a u moci v ČR.

Pokračovat ve čtení