Třicet let obnáší jeden a půl generačního intervalu. A je to právě třicet let, co vznikla Komunistická strana Čech a Moravy, jedna z významných levicových stran dnešní politické scény v České republice. Její založení bylo dalším výrazným a neopominutelným milníkem v cestě komunistické levice na území České republiky. Mělo a stále má svůj velký význam i pro světové dělnické, levicové komunistické hnutí. Tehdy, čtyři měsíce po listopadových událostech, v nichž zcela zkolabovalo vedení KSČ, čtvrt roku po jejím Mimořádném (prosincovém vánočním) sjezdu. Tímto sjezdem, kterým vrcholil rozvrat v dosud vedoucí politické straně, poté, co „červené knížky“ odhodili kariéristé a malověrní. Možná se pro někoho hodí dodat, a pro někoho ne, že se Achillovou patou již tehdy ukázala práce strany v odborech, tehdejším ROH. Přední odboroví funkcionáři jako jedni z prvních odhazovali stranické knížky, provolávali, hlesla o komunistickém útlaku, žvanili o západní výrobní demokracii, postavili se do čela mnohých organizovaných protestů, mluvili z tribun na Letné a leckde jinde. Hlavně věrně plnili úkol jim uložený zcela zásadní, zorganizovat masové stávky a rozbít dosud jednotné odborové hnutí, tehdejší ROH. Jsem přesvědčen, že se s tím polistopadové komunistické hnutí nikdy zcela nevyrovnalo, včetně KSČM. Nevyrovnaly se s tím zcela ani ostatní levicové strany, které se buď přetransformovaly, či nově vznikly v polistopadovém Československu a později České republice. Místo úsilí podpory skutečně levicových odborů pod objektivními i subjektivními událostmi spíš vlažně případ od případu podporují Evropskou odborovou konfederaci, jím obdobné centrály a přistupují vlastně na jejich hru budování kapitalismu s lidskou tváří, představovaný nejvíce trvalým sociálním smírem, prosazovaným od šedesátých let socialistickým hnutím. Všechny hospodářské krize po roce 1989, které ve větším či menším rozsahu zasáhly Československo a později Českou a Slovenskou republiku i svět, přinesly hluboké politicko-ekonomické, změny, otřesy spojené s transformací vlastnických vztah. To přineslo, poznání reálně fungujícího kapitalismu se sociálním poučením. Ne vždy tento stav věcí dokázalo levicové hnutí, politické levicové strany ani ty komunistické správně analyzovat a vyvodit objektivní východiska v jejich politice a působení na veřejnosti.
Pokračovat ve čtení
