Covid

Nové trendy postkovidového světa

31.října 2022 proběhl pracovní seminář Centra strategických a teoretických studií věnovaný postupu prací na aktualizované verzi dokumentu Socialismus v 21. století. Vize a úvahy týkající se nekapitalistického uspořádání je nezbytné konfrontovat s aktuálními trendy (post)kovidového světa. Pavel Sirůček připravil podkladový materiál formou prezentace. Zarámované otevřenými otázkami: Kam dospěla tzv. transformace kapitalismu?, Kam dospěla tzv. revoluce 4.0? a Kam dospěla neoliberální globalizace?

Obsáhlá prezentace neopomíjí prohlubující se rozpory a nebezpečně narůstající chaos dnešní doby, s naznačením řady trendů, a to i globálních megatrendů. Činí tak způsobem záměrně diskutabilním – místy možná snad až kontroverzním – s kritickým upozorněním na široké spektrum různorodých pramenů charakteru levicového i pravicového, resp. liberálního i konzervativněji laděného. K zamyšlení jsou předkládány teze ohledně projektů 4.0, 5.0, Velkého resetu, inkluzivního kapitalismu, „Zelených údělů" apod., prezentovaných ve smyslu (staro)nových podob teorií transformace kapitalismu. S dílčím závěrem, že došlo k jistému naplnění predikcí překonaných teorií konvergence, ovšem v opačném gardu. Vznikl hybrid, který si z kapitalismu a socialismu nevzal to nejlepší, nýbrž to nejhorší. Pracovně jsou odlišeny etapy tzv. revoluce 4.0, resp. 5.0 – etapa technologicky iluzorní (cca 2013-18), zelená (cca 2018-?), koronavirová (cca 2020-22?) a moralistně-válečná (cca 2022-?). S formulací otázek, zda Evropu zachrání digitalizace a tzv. ozelenění za každou cenu, i za cenu drastického propadu životní úrovně lidí práce. Včetně varování před scénářem, ve kterém namísto barnumsky propagovaného průmyslu 5.0 v Německu (i u nás) nastává deindustrializace. Ilustrován je konec neoliberální globalizace pod vlivem koronakrize, přičemž proxy válka na Ukrajině akceleruje geoekonomické změny, včetně přepínání integrace do zpětného chodu, proměn strategií firem anebo formování nových obchodních bloků etc. Dochází k přeformátovávání světa a globalizmu (např. v duchu plánu Velkého resetu), kdy stará globalistická agenda získává nový „cool" kabát. Připomínány jsou odklony od globalizace (deglobalizace, renacionalizace, deinternacionalizace, resp. lokalizace) v konfrontaci s projektem reglobalizace (coby reakce na nerovnosti, změny klimatu, zdravotní krize). Nejen v souvislosti s procesy lokalizace a participace je zdůrazňována stále klíčová role cíleně upozaďovaného vlastnictví výrobních prostředků. Konstatována je aktuální synergie krizí, kdy se liberální Západ ocitá v dokonalé bouři s hrozbou „Matky všech krizí".

Pokračovat ve čtení

Epilog 2

První část příspěvku Epilog (1) byla o válce tří druhů kapitálu a průmyslu s pomocí pandemie strachu z Covid-19, indikovala jako vítěze digitální kapitál a prodloužení boje tří modelů kognitivního kapitalismu. ČLR je v jeho vývoji nejdále, co se týče kontroly společnosti státní mocí, programu sociálních kreditů, morálně etické báze a úkolu KS ČLR pečovat o duchovní rozvoj občanů v tradici konfucianismu. Neexistuje garance, že jeden z uvedených modelů kognitivního kapitalismu, včetně toho s případně tzv. lidskou tváří zvítězí. Nebo že dojde ke spolupráci dnes na život a na smrt soupeřících tří modelů, protože nebezpečí globálního zničení planety narůstá, mimo jiné s pomocí deficitu vize, podcenění rizika sebezničení vlastníky modelu kognitivního kapitalismu a kapitálu a významu filozofie.

Pokračovat ve čtení

Epilog 1

Část první.

Jedna z rozšířených definicí slova epilog praví, že se vždy jedná o část díla, která nějakým způsobem uzavírá a shrnuje celý předcházející děj. Může také vysvětlovat to, co zůstalo nejasné, nebo přiblížit další osudy hlavních postav. Běžně se používá i přenesený význam slova epilog, kterým se označuje konec nějakého děje nebo závěr procesu či události. Reakce na poslední trojdílný příspěvek zvaný Proměna (1-3) a dění během posledních tří, čtyř týdnů v Evropě, RF, ČLR a USA představují podnět k napsání epilogu ve dvou částech.

Pokračovat ve čtení

Proměna 3

Špatné nekonečno

Nový kmen - zvýšení výskytu - nový lockdown - očkování - nové kmeny - opět lockdown - opět očkování. Tak lze zjednodušeně popsat, co se děje a bude v představitelné budoucnosti dít ve světě, dokud nebude znám a přiznán vítěz ve válce, nebo strach u jedené z válčících stran si nevynutí jednání o kapitulaci. Podobně lze vysvětlit Hegelův pojem špatného nekonečna.

I v případě Covid-19, jeho řízení současnými, korupcí rozpolcenými elitami lze aplikovat pojmy Hegelovy vědy o logice. Pro doplnění ale uvádím a opakuji již dříve zmíněný, Newtonem zavedený pojem nekonečně malého. Newton pouze negoval konečné veličiny, aniž by dostatečně jasně vymezil, co taková veličina je a jaký má vztah k veličinám ostatním.

Pokračovat ve čtení

Proměna 2

Příklady k zamyšlení

Ve Velké Británii podle oficiální statistiky zemřelo 117 lidí na indickou variantu koronaviru Delta. 50 z nich bylo plně očkováno, 20 dostalo podle britských úřadů první dávku vakcíny. Ukazuje se, že 59,8% lidí kteří zemřeli (na mutaci Delta) bylo očkováno alespoň jednou. Vědci nazývají takový indikátor paradoxem. Občané právem pochybují o tom, zda vakcíny fungují, zda jsou účinné. Pokud ne, tak o co jde? - ptají se citovaní čtenáři Le Figaro. O paradoxech a protikladech a umění je řešit, deficitu v současném vzdělání, jsem v minulosti psal jasně a několikrát.

Pokračovat ve čtení

Proměna 1

Existuje několik významů slova proměna. V první části trojdílného příspěvku jich uvedu několik pro snazší pochopení aktuality významu tohoto slova, kontextu a působení covid-19 na společnost, včetně toho, co slovo a jeho významy napovídají. Milovníci Star Trek si jistě vzpomenou na druhý díl druhé řady stejnojmenného seriálu. Milovníci šachů označují slovem proměna povýšení pěšce, který v průběhu hry dosáhl osmé řady šachovnice, na vyšší figuru stejné barvy.Proměna (dokonalá a nedokonalá) je termín, který se užívá k popisování životního cyklu hmyzu s nepřímým vývojem. V divadle proměna představuje změnu scény během dějství. V reálném životě představuje zásadní změnu podstaty. Naše společnost se nachází v realitě, ve které probíhá zásadní změna podstaty. Umožňuje ji kognitivní kapitalismus, s ním spojená tzv. 4. průmyslová revoluce a arogance ducha loutkovodičů, vůdčích a výkonných elit.

Pokračovat ve čtení

Ve stínu covid-19

St. Petersburg – Včera (5.6) skončilo 24. Mezinárodní ekonomické fórum (MEF). Jeho výsledky by měly posloužit i české diplomacii k zamyšlení nejenom o zavedení kulatých stolů českých politických stran na téma Ruska kulhajících za duchem doby. Nejasné cíle a přenos naděje na zlepšení vztahů s RF na příští vládu nevěští totiž nic dobrého. Proč? Kdo by vládu netvořil, brzo po usazení se v křesle moci potvrdí veřejnosti, že se jedná o planou naději. Z objetí EU a NATO se ČR nevyprostí, z moderního válečného vlaku nevystoupí a Východ, včetně Ruska, podobně jako Západ zradu nepromíjí. Proto je nutné smířit se se staronovým vztahem: na věčné časy do převratu, rozpadu západních organizací nebo nového uspořádání Evropy po ukončení války s nesrovnatelně větší mírou pokory než tomu bylo doposud.

Pokračovat ve čtení

PANDEMIE COVID-19: Konec neoliberální globalizace?

Na první pohled se zdá, že pandemie se stala dalším katalyzátorem probíhající krize západních společností a západního systému nadvlády, jak ho známe od počátku 16. století. V takovém scénáři se bude jednat o pokračování negativní krize, tj. krize, která nebude využita pro tak potřebnou reformu (či chcete-li revoluci). Je tu ale stále druhá možnost – totiž ta, že pandemie přispěje k obnově, jejíž nedílnou součástí musí být odmítnutí neoliberálního dogmatu, který bez přehánění (a nejen v časech korony) zabíjí. Dějiny jsou totiž k civilizacím nemilosrdné: neschopnost učit se z chyb a krizí neodpouštějí.

Pokračovat ve čtení