Diskuse

Report z on–line diskuze ke studii Kam utekli voliči levice?

Report z on–line diskuze ke studii „Kam utekli voliči levice?"

Vzhledem k tomu, že nás nadále trvající omezení, které souvisí s bojem proti nemoci COVID – 19, omezují v pořádání fyzických seminářů, jsme se rozhodli uskutečnit on – line diskuzi na sociální síti Facebook. Tato diskuze probíhala nad studií Jana Klána „Kam utekli voliči radikální levice?". První dva semináře na toto téma proběhly ještě fyzicky, ale závěrečný seminář jsme byli nuceni přesunout do on – line prostoru. Diskuze na Facebooku probíhala celkem tři týdny, během které mohli čtenáři psát své dotazy, na které jim bylo posléze odpovídáno. Otázky se dost prolínaly, někdy se týkaly samotné studie, jindy mimoběžných témat, které ale se studií souvisely. Nejzajímavější otázky padaly zejména na Piráty, jejich působení ve společnosti a jak od nich získat levicově smýšlející voliče.

Pokračovat ve čtení

Levice? ano, ale jaká?

LEVICE? ano, ale jaká?

(příspěvek k diskusi)

Institut české levice zorganizoval třídílný seminář na téma „Kam utekli voliči levice". Téma velmi zajímavé a aktuální, hledající odpověď příčiny a důsledky dlouhodobého trendu snižování počtu členů, voličů i sympatizantů tzv. levicových stran. Význam tématu je akcentován přípravou, průběhem a výsledky voleb do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu, peripetiemi a názorovým pnutím v KSČM v souvislosti se XI. sjezdem strany, blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ale i nestálostí vlastní „levicové scény" českého politického jeviště, charakteristické vznikem, stagnací, prolínáním a zánikem nerůznějších za levici se prohlašujících či levicovými názory se zaštiťujících zcela marginálních stran, iniciativ a hnutí. Hledání odpovědi na otázku: kam zmizeli voliči levice je důležité i proto, abychom si ujasnili jak své postavení ve společnosti a úkoly v jejím rozvoji, tak i kriticky zhodnotili naše (bohužel) dlouhodobě klesajících možnosti a akceschopnost. Nedokážeme-li dešifrovat podstatu a příčiny dlouhodobě trvajícího poklesu postavení, funkcí a vlivu KSČM, budeme-li se ubíjet flagelantstvím a budeme-li jako dosud nadávat na kapitalisty a současně panáčkovat před multimiliardářem, a budeme-li se i nadále ubezpečovat o správnosti naší podpory jeho vládě, budeme pouze pokračovat v naší sebedestrukci bez ohledu na krásná slova a fráze v našich programech. V tom, co tvrdými daty vyjadřují následující tabulky:

Pokračovat ve čtení

Diskuse u kulatého stolu 28.7.2020 - Dopady COVID-19

Kulatý stůl ICL 28. července 2020

Jan Campbell

Všeobecné téze a název témat.

Co víme - historii pandemií různých typů, vyplývající vědecké poznatky, částečně – profilaktické možnosti a léčení. Dnes k tomu můžeme doplnit: nepřehledné množství tzv. vědeckých studií, nepřehledné množství oficiální informace, nepřehledné množství neoficiální informace. autorství (příroda, člověk nebo zásah člověka do přírody), mutační potenciál…

Co nevíme - všechny způsoby šíření, etnicita, geografie (výška lokality, atd.), všechny primární a sekundární následky, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, imunita (krátkodobá nebo střednědobá, jiná), žádná statistika patologických závěrů, správné cestě k léčení: art legis, alternativní, smíšené, jiné.

Pokračovat ve čtení

Kulatý stůl: Bilance uplynulých 30 let po roce 1989

V sobotu 16. 11. 2019 uspořádal Institut české levice kulatý stůl, který se věnoval vývoji posledních 30 let od listopadových událostí roku 1989. Hlavními referenty byli sociologové Jiří Boháček a Lubomír Vacek, ekonom a historik Václav Průcha byl omluven ze zdravotních důvodů. Takže jako třetí referent byl přizván psycholog Stanislav Hendrych.

Jiří Boháček předložil svůj příspěvek, kde provedl bilanci vývoje po roce 1989 do současnosti a to na základě empirických dat z různých sociologických výzkumů, jakož i z dat statistického úřadu. Poukázal zejména na vztah výzkumů veřejného mínění v době před listopadem 1989 a dnešní dobou. Nejzajímavější bylo zjištění, že v roce 1989 považovalo 45% respondentů tehdejší systém za demokratický. Stejný počet ale byl opačného názoru. To samé se ukazuje v současnosti, kdy sociologické agentury sice nepokládají otázku, zda je dnešní systém demokratický, ale ptají se na to, zda demokracii lidé považují za důležitou. Ze získaných dat plyne, že přibližně 40% je v zásadě jedno, zda budeme mít demokracii nebo nikoliv. Jedná se o úzkou souvislost s výzkumy z roku 1989 ve vztahu k demokracii. Dle jeho příspěvku byl zlomovým rokem rok 2013, kdy opět narůstá spokojenost lidí se svým vlastním životem

Pokračovat ve čtení

Panelová diskuse: O modelech socialismu z pohledu české levice

Institut české levice, z. ú. ve spolupráci s Klubem společenských věd, z.s. pořádal Panelovou diskusi o modelech socialismu z pohledu české levice 14. 10. 2019 od 14 hodin v zasedacím sále č. 76 v budově Politických vězňů 1531/9, Praha 1.

Moderátor diskuze: Jan Klán, tajemník institutu

Hosté:

• Stanislav Grospič, poslanec za KSČM
• Jiří Malínský, Masarykova demokratická akademie
• Roman Blaško, redaktor Halo novin
• Lubomír Ledl, Strana demokratického socialismu
• Jiří Málek, transform! europe a SPEDD

Jednalo se o první akci Institutu české levice, z.ú., kterou pořádal ve spolupráci s Klubem společenských věd. Hlavním cílem panelové diskuze byla společná debata o modelech socialismu z pohledu levicových subjektů, které zastupovali jednotliví řečníci. Pozvání přijali zástupci KSČM, KSČ, SDS, ČSSD a Transform! europe a SPED. Ze samotné diskuze vyplynulo, že všichni řečníci o socialismu mluví, přesto ho nikdo z nich konkrétně nespecifikoval, obdobně se nevyjádřili k jeho budoucí formě. Aktéři diskuze se opírali hlavně o politické programy svých politických subjektů.

Pokračovat ve čtení