Raná tvorba Václava Frydeckého
Je tomu právě deset let, kdy českou sochařskou scénu opustil sochař Václav Frydecký, olomoucký rodák, který od doby svých vysokoškolských studií žil a tvořil v Praze. A právě v době tohoto výročí jsem se dostal ke katalogu rané sochařovy tvorby, který i přes nepříliš objemný formát (ale i díky velmi kvalitním fotografiím děl a neméně dobrému tisku) doslova uhranul.
Frydecký patřil ke generaci, která na výtvarnou scénu nastoupila po druhé světové válce, konkrétně v průběhu 50. let 20. století. Prvním Frydeckého učitelem byl na Vysoké škole uměleckoprůmyslové profesor Bedřich Stefan. Po tomto krátkém období na VŠUP přechází Frydecký na Akademii výtvarných umění, kde jej vede profesor Jan Lauda, jemuž později jeho žák Václav Frydecký vytvoří hodnotnou pamětní desku na Hradčanském náměstí, které předcházela neméně kvalitní portrétní a figurální studie. Ačkoli je doba školení u Bedřicha Stefana příliš krátká, přesto jeho vliv zahlédneme v pozdějším sousoší žen po koupání ve Františkových Lázních (všimněme si ozvuků stylizace Stefanových ženských figur reliéfního vlysu na budově Českých drah na Ulrichově náměstí v Hradci Králové), shodný námět spolu s prvním učitelem řeší v tematice medvědů, kde dospívají k obdobným výsledkům.