Vzpomínka na Pepu Hellera
S Pepou Hellerem jsem se poznal ještě před rokem 1990, když jsem někdy na počátku druhé poloviny osmdesátých let začal navštěvovat v rámci přípravy na kandidátskou dizertaci přednášky a diskusní semináře z marxistické filosoficko-ekonomické teorie, které organizoval Institut pro výchovu vědeckých kádrů ČSAV. Pepa pracoval na filosofickém oddělení institutu, kde byl vedoucím docent Miloslav Formánek. Tehdy jsem se také seznámil se dvěma Pepovými články (z let 1983 a 1985), v nichž Pepa formuloval základní, objektivní, systémovou vadu reálně existujícího, předlistopadového typu socialismu a dokázal tak objevit příčiny kontrarevolučního vlastnického a mocenského převratu v listopadu 1989 několik roků před listopadem. Kdyby existovalo něco takového jako Nobelova cena za marxistickou filosofii a vědecký socialismus, zasloužil by si ji už jenom za tohle právě on. Díky těmto statím jsem se stal po listopadu z hegeliánce marxistou.