K portrétům Jana Hendrycha
85.narozeniny sochaře Jana Hendrycha, profesora pražské AVU, nás nutí zamyslet se nad umělcovou tvorbou, nad jejími nuancemi v jednotlivých odvětvích sochařovy výtvarné aktivity. Za důležitou oblast Hendrychova přínosu považuji dnes obecně opomíjenou oblast sochařského portrétu. Je pozoruhodné, s jakou vnitřní jistotou v sochařské transformaci modelu vznikají už Hendrychovy školní práce. V Podobizně chlapce z roku 1954 je prokazatelně vidět zvládnutí těžkostí základů portrétního sochařství v poměrně suverénním pojetí. Dokládat na tomto realistickém díle vliv dětských portrétů manželky Hendrychova profesora, sochařky Marie Kulhánkové – Wagnerové, je poněkud přehnané.