Krize

Anna V. Ponomarjovová: Ruská federace po volbách do Státní dumy 12.10.2026 - YouTube

Anna Vladimirovna Ponomarjovová: Mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Ruské federace v ČR na téma “Ruská federace po volbách do Státní dumy” Akci pořádal 12. 10. 2026 Institut české levice, KV KSČM Praha, Klub mezinárodní politiky a Klub společenských věd, moderoval PhDr. Josef Skála, CSc.

Video je na https://www.youtube.com/watch?v=vBs8o2YCYtM

Pokračovat ve čtení

Petr Sak: Feministický Pantheon

K mladé a pohledné Danuši Nerudové se ve feministickém Panteonu připojila odvážná Radka Denemarková.

Její odvahu na Frankfurtském knižním veletrhu nám přiblížila člán-kem na Novinkách Lenka Hloušková.

V dnešním intelektuálním světě je odvahy málo, a proto jsem se zájmem začal článek číst. Intelektuální odvaha se projevuje v konfrontaci s mocí, proto mi bylo podezřelé úvodní slovo na veletrhu, stejně jako 28 knih přeložených do cizích jazyků. Takové možnosti moc intelektuálně odvážným obvykle neposkytuje.

Pokračovat ve čtení

Symbol Z před českým trestním právem: schvalování agrese, genocidium a hranice svobody projevu

Michal Ševčík nabízí právní analýzu symbolu Z v českém trestním právu v souvislosti s riziky politizace práva a omezení veřejné debaty.

Spojování symbolu Z s „propagací genocidia“ vyžaduje především terminologickou opravu. České trestní právo umožňuje postihnout některá veřejná použití tohoto symbolu, aniž by soud musel vyslovit závěr, že ruská invaze na Ukrajinu představuje genocidu. Důvod spočívá ve struktuře § 405 trestního zákoníku: jeho nadpis odkazuje na genocidium, ale jeho působnost zahrnuje také zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny proti míru. Samotný název trestného činu proto nevypovídá dostatečně přesně o tom, co konkrétní odsouzený schvaloval. Trestní zákoník, § 405.

Pokračovat ve čtení

Dialog o falešných věcech

Úvod

Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí! napsal svého času Karel Čapek.

Před třiceti roky, 26. září 1996 vpochodovali studenti Koránu poprvé do afghánského hlavního města. Tehdy jejich misogynní politika zajistila, že jejich režim se stal vyvrhelem ve světě. Tálibán obléhal Kábul rok a půl. Pak ale vše šlo velmi rychle: V bleskové ofenzívě v září 1996 islamistická milice nejprve obsadila město Džalalabád a poté vyhnala vládní jednotky před Kábulem. Obránci města pod vedením Ahmada Šáha Masúda byli překvapeni rychlým postupem. Dne 26. září 1996 se studenti Koránu přestěhovali do hlavního města. Pouhé dva roky po svém založení ovládli politické a ekonomické centrum Afghánistánu.

Pokračovat ve čtení

Manhattan 11. září 2001 očima neprodejné vědy - YouTube

Zajímavé téma v podání TV Bureš.

Ted Walter je výkonným ředitelem International Center for 9/11 Justice. V letech 2015 - 2023 byl ředitelem pro strategii a rozvoj hnutí Architects and Engineers for 9/11 Truth. Je autorem řady statí a publikací o 11. září 2001, modelové studie kolapsu Světového obchodního centra (s experty University Alaska Fairbanks), podnětu k vyšetřování smrti britské oběti 11. září i zprávy pro Stálý vyšetřovací podvýbor Senátu USA. V roce 2023 napsal a režíroval filmový dokument Mír, válka a 11. září.

Pokračovat ve čtení

Nejtěžší věc na světě

Úvod

Americký diplomat, politik a poradce prezidentů Spojených států amerických (Wilsona a Roosevelta), absolvent elitní univerzity Cornell (založené 27. dubna 1865, Ithaca, New York) Edward Mandell House (1858-1938), se angažoval v Demokratické straně, byl jedním z jeden z pěti amerických komisařů na Pařížské mírové konferenci v roce 1919, svého času řekl nadčasovou pravdu: Nejtěžší věcí na světě je vystopovat zdroj jakékoli myšlenky.

Srpen, osmý měsíc v roce, který je spojen s významnými historickými událostmi, sklizňovými slavnostmi a hluboce zakořeněnými světovými pověrami, máme za zády. Přesto, a protože vše pozitivní vždy doprovázelo nějaké negativní období, připomínám dodatečně starověkou katastrofu 24. srpna 79 n. l., kdy vybuchl Vesuv a pohřbil římská města Pompeje a Herculaneum. A 3. srpen 1492, kdy Kryštof Kolumbus vyplul na svou první plavbu přes Atlantský oceán, a obě světové války: první (srpen 1914) a atomové bombardování Japonska (srpen 1945). Obě představují zásadní zlomové body v moderní globální historii konfliktů.

Pokračovat ve čtení